Změna je život

XXIX.

"Mami, tati, jsem doma" "Zaltíčko, kde jsi zase byla" hned mě maminka vřele obejme "Byla jsem u Gigi" "U Gigi?" "Ano, ale teď bych se vám ráda omluvila" "Kate, měla jsi pravdu, neměl jsem to před Harrym řěšit, já..." "Ne tati, to je v pořádku, naopak jsem si o tom s vámi chtěla promluvit. Zasloužíte si to jako rodičové vědět celé dopodrobna" "No, nečekal jsem že to budeš chtít rozebrat až takhle, ale samozřejmě jsme s maminkou rádi, tak posloucháme"
"To že jsem měla poměr s Lukem víte" "Cože?"
Maminka to zřejmě netušila "Tak to vlastně celé začalo. Peklo, lež kvůli tomu abych se Luka zbavila, s nápadem falešného rande přišel taky Niall. Vlastně to nebyla náhoda proč to byl zrovna Niall. S ním jsem totiž taky tak něco měla" "Počkej Kate, nechceš mi teď tvrdit, že ty a Niall jste spolu...?" "Ano, pokud se ptáš na to, jestli jsme spolu spali, tak ano. Dokonce dvakrát" "Kate, nevím jestli jsem víc překvapený nebo naštvaný. Už jsem tě párkrát viděl s Niallem a ve vás hodně doufál ale že uděláte tohle, to mě překvapilo, naštvalo ale zároveň potěšilo" "Potěšilo?" "Vlastně ano, pořád lepší že to je Niall než aby to byl někdo koho neznám" "Tati, ale chápeš mě? On mě nemá rád, nemiluje mě a já nemiluju jeho! My dva spolu nejsme!" "Já vím zlato, ale stejně jsem rád, že jsi si k té tvé lži vybrala Niall. Myslím že bych někoho jiného nepřežil!"
"Tati, teď máš do mě křičet že proč takhle lžu médiím a že se to bude řešit v novinách a kdo ví co všechno!" "Zlato, v červnu máš osmnáct. Můžeš si dělat co jen budeš chtít takže nemám důvod být naštvaný" "Pane bože celá tahle rodina se zbláznila. Chápeš to tati, já a Niall se nenávidíme, proč jsi z toho tak v pohodě?!"
"Protože k tomuhle nemám důvod. Prostě se na ně vykašli, žij si spokojeně svůj život, když budou tady nemusíš se s nimi bavit a můžeš
se jim v klidu vyhnout a zůstat v pokoji"
"Mami co dneska pil? Jsi si jista že je v pořádku?" "Teď úplně ne, ale nic nepil"
"Děvčata, uvědomil jsem si že spolu trávíme moc málo času. Kate ty teď pracuješ a zanedbáváš nás, já teď řeším víc kluky než vás a ty Alice skoro pořád nejsi doma. Dohodli jsme se s klukama že když je 23. ten poslední Vánoční večírek, do konce roku už budeme mít čas jenom sami pro sebe, odjedeme do Asie na dovolenou, užijeme si jeden druhého, což mi ale připomíná že to už o víkendu je vánoční ten večírek na kterém nesmíme chybět" "No to je tedy brzy. Což tak najednou? V úterý jsou Vánoce, ve středu už odletíme do Asie, tati že ty na něčem jedeš?" "Nikoliv zlatíčko" "Tati, takže když ti řeknu že se chci přestěhovat zpátky do Brna, taky řekneš že ti to nevadí?" "Tak to teda ne. Jediná moje podmínka je, aby jsi zůstala tady v Londýně, a to ať se ti to líbí nebo ne"
Řekne už ráznějším hlasem "Taťka je zpět, no už jsem se bála o tvoje zdraví" "Kate, já vím že Londýn nemáš ráda, že nemáš ráda kluky ale tohle je součást našich životů a" "Tati, chápu to" "To jsem moc rád Kate. Já tě mám moc rád"
"Co bychom si bez tebe počali Kate" "Mami, já myslím že by to beze mě bylo lepší" "Nikoliv zlato, bez tebe by to nešlo. Život by byl nudný a nezajímavý. Ty nám ho vylepšuješ" "Děkuju rodičové moji. Děkuju že jste tady pro mě"
"Nemáš za co zlato" "A co kdybychom se šli dnes někam najíst. Třeba na pizzu?" "Beru"
"Potom by jsme měli vyrazit, ať...vlastně nevím proč ale mám hlad" zasmějeme se a vyrazíme na pozdní oběd.
"Takže tebe celý den hledala policie, přitom jsi byl schovaný v šuplíku pod postelí a spal?"
"No ano, byli mi asi tři a já se nevědomě zavřel do šuplíku a usnul jsem tam" "Co jsi sakra dělal celou noc?" Miluju tátovi historky "Hrál si s novým autem" "Jacku, to si pamatuješ takhle dopodrobna? Nevěřím ti ani slovo" "Alice, vyprávěli mi to rodiče, ty si myslíš že bych si to pamatoval?" "Ne, však proto jsem to řekla"
"Ale rodičové, to by stačilo, není to podstatné.
Omluvíte mě na chvíli?" "Jistě zlato"
Zvednu se ze židle a dojdu si ma toalety upravit svůj make-up, známe to, rtěnka a jídlo. Neměla jsem zrovna tu nejlepší :)