Změna je život

XXI.

"Dcera milionáře a manažera slavné skupiny spí s Lukem Hemmingsem? Největším podvodníkem široko daleko?" Začne mluvit otec, jen co se dostavím do kanceláře. Jak sakra ví, že jsem spala s Lukem? "Myslím, že do toho ti nic není!" "Není? Holčičko to se tedy pleteš! Jsem tvůj otec a snažím se tě chránit!" "To je tedy vidět" "Já se celou dobu snažil o to aby jsi měla dokonalý život a s klukama jsem tě prostě spojit musel ať se ti to líbí nebo ne! Je to skoro jako moje druhá rodina a ty se s tím musíš smířit! Tady vidíš že život celebrity není jednoduchý. A ty mi tu teď budeš lhát, že jsi s Hemmnigsem nic neměla?" Začne otec mluvit hodně naštvaně. "A to víš jak?" "Je toho dostatečně plný internet! Moje dcera spí s největším děvkařem v celé Británii. Proč by jinak odcházel z tvého bytu. Navíc Luke sám přiznal že spolu máte vztah kamaráda s výhodami!" Takže tohle je ta jeho odplata! To se ještě uvidí! "Nebudu ti říkat že s Lukem jsem nic neměla, ale rozhodně se s ním nebavím a už vůbec nejsem kamarádka s výhodami!" "Takže mi chceš říct že jsi s ním spala?" "A cože tě to tak zajímá" "Asi jsi dost rychle zapomněla na to kdo tě pořád živí, kdo ti platí byt a od koho jsou ty finance na tvém účtě. Vzpamatuj se! Nemůžeš s Lukem mít cokoliv, co se netýká čistě pracovního zajmu. Kate, ty toho člověka neznáš! Je to lhář a podvodník" "A to jsi zjistil jak?!" Překřížím si ruce na prsou a nedočkavě čekám na odpověď "Mám na to svoje zdroje"
"Já zapomněla že ty jsi pan někdo. Najednou je ti tvoje dcera k ničemu" "Kdyby jsi mi byla k ničemu tak tohle neřeším" "Takže mi teď chceš tvrdit, že tenhle pohovor je čistě z rodinných a soukromích důvodů?" "Ano, přesně tak. A teď máš asi hodinu na přestěhování se zpět do vily, jinak..." "Jinak co?" "Jinak budeš muset trávit čas s kluky jako jejich doprovod" "Vyhrožuješ mi?" "Jsem tvůj otec!" "Stejně to neuděláš!"
"Ne? Máš čas do pěti. V bytě nebude nic co ti patří a ty budeš ve vile. Pokud tam nebudeš, volám Harrymu ať si tě najdou a dohlédnou na tebe" "No dobře, ale tohle je naposledy co mi vyhrožuješ!" "Tohle mám jako otec dcery, která utekla z domova říkat já!" "Jasně" s těmito slovy opouštím kancelář a vydávám se domů, kde začnu balit svoje osobní věci. Proč? Proč mě takhle šikanují? Chci se vrátit zpět do Brna! Bydlím tady asi dva týdny a vůbec mě to tu nebaví. Ačkoliv na luxus se zvyká rychle, horší jsou ty důsledky, které ta "sláva" obnáší. Novinář sem, novinář tam. Všichni vědí jak se jmenuji a to jsem to nikomu neříkala. Mám za sebou dva nejhorší týdny mého života.
Do vily to mám asi tři hodinky pěšky, takže mě čeká jenom nepříjemná procházka domů. Skvělé, potáhnu se sebou dva kufry. To si radši zaplatím taxi. Domů přijdu asi kolem půl šesté a když podle sedmi hlasů, které se ozývají z kuchyně, tedy hlasů mamky, taťky a těch idiotů, kteří se spokojeně baví. Bohužel oni sedí v obývacím pokoji a já musím přes něj do pokoje. Vcházím tedy do obývacího pokoje, ale svoje kufry, které před nimi nechci táhnout do pokoje, schovám do vestavěné skříně v předsíni.
"Kate, konečně jsi doma" Jako první mě zpozorovala maminka, která mě ihned běžela obejmout, zatímco ostatní nás pozorovali "Mami, byla jsem pryč tak tři dny" "Ale byla jsi tam sama!" "Paní Frankenstein, možná by jste ji měli dát domácí vězení, a nepouštět ji otevírat dveře!" "Pane Mailku, mohl by jste být laskavě zticha? A dovolte, chci jít spát, jsem unavená. Dobrou noc přeji!" "Dobrou Zlatíčko!" Konečně jsem odešla do pokoje a hned si napustila horkou vanu s hodně pěny.
"Myslím, že rodiče tě budou čekat v kuchyni, potřebují si s tebou o něčem promluvit"
Ozve se za mnou hlas Nialla. Ten hloupý zámek. Proč jsem se ještě nenaučila se pokaždé zamykat! "Co tady sakra děláš? Nevidíš že jsem zrovna ve vaně?" "Vidím, ale šel jsem ti vyřídit vzkaz!" "Co kdybych spala, nebo se zrovna převlékala, taky by jsi mi vešel bez problému do pokoje?" "Ne" "Tak potom co tady děláš teď?" "Kate, divím se že ti vadí, že jsem tady"
"Protože tobě zřejmě přijde normální vstupovat do koupelny cizím lidem, zrovna když se koupou" "Ty toho naděláš!" "Vypadni!" "Co když nevypadnu, ale budu ti dělat společnost?!"
"Tohle neuděláš!" "Ale ano" řekne Niall a posadí se vedle vany "fajn, tak mi alespoň zavři koupelnu, ať se můžu převléknout!" "Jak myslíš" Vstane, zavře koupelnu a vrátí se
"Chtěla jsem aby jsi odešel" "Příště se vyjádři lépe" opět vstane a tentokrát opustí mou koupelnu. Já zatím rychle vyjdu ven z vany a dám si obléknu se.
"No to ti to trvalo" "Zřejmě máš nijaký problém v hlavě ty, když lezeš cizím lidem do koupelny"
"Já jen přišel vyřídit vzkaz který neexistuje" vstane z postele na které seděl, přijde ke mě blíže a začne mi šeptat do ucha "Chtěl jsem tě jenom vidět!" Něžně mě políbí . Už zase! Zase někomu podlehnu? Ne tentokrát ne. Lehce se odtrhnu ale Niall okamžitě zareaguje.
"Copak, nelíbí se ti to?" Opět mě něžně políbí.
Ale vlastně proč mu nepodlehnout! Ukážeme Lukovi kdo je tu lepší! Tentokrát se polibku nebrání a opětuji ho. Dokonce i sama chci aby pokračoval "Počkej, musíme zamknout" "I na to jsem myslel!" Řekne Niall, ukáže mi klíč který drží v ruce a opět mě dlouze políbil a co se stalo dál bychom si mohli raději domyslet.