S úsměvem jsem seděl za počítačem a sledoval obrazovku, kde každých pár vteřin skočila nová fotka. Také jsem otáčel hlavu, abych viděl Louise při práci. Bylo očividné, že přesně ví, co dělá a dívka, kterou fotil, také.
Každá jeho fotka byla dokonale zachycená a on dělal vše proto, aby získal všechny úhly. V jednu chvíli klečel a v další dokonce ležel na zemi, ale i přes to vypadala fotka jako skutečnost.
Podepřel jsem si bradu dlani a s úsměvem to sledoval. Byl jsem Louisovi i jeho sestře vděčný za to, že jsem při tomhle focení mohl být. Mohl jsem poznat dalšího člena jeho rodiny a obdivovat jejich společnou krásu. Navíc byla stejně úžasná jako on a jejich vztah vypadal dokonale. Každou chvíli se něčemu smáli a já nemohl přestat obdivovat, jak nádherné úsměvy oba mají.
„Ještě pár fotek a bude hotovo,“ zavolal na mě Louis a já na sobě cítil dva páry modrých oči. Podíval jsem se na jeho mladší sestru, jejich podoba byla neskutečná. Modré oči, hnědé vlasy a stejné rysy v obličeji. Nikdy bych to neřekl nahlas, ale Louis měl mnohem hezčí a větší zadek, než ona.
„Je k sežrání,“ Zasmála se Wendy a věnovala mi jeden hezký pohled. „Proč máš vždycky takové štěstí na pěkné kluky? Každého frajera, co si přivedeš, ti závidí naprosto každý. Za mnou chodí jen ubožáci,“ povzdechla si a já tušil, že to není konverzace pro mé uši, ale i tak jsem poslouchal.
„Nebuď tak povrchní,“ odsekl Louis a znovu si klekl, přičemž naklonil světlo více nahoru. „Nezáleží na vzhledu, ale na tom jaký je člověk uvnitř. K čemu by ti byl Playboy, který tě třeba chtěl mlátit, nebo podvádět? Pěkný kluk je maximálně tak dobrý do postele na jednu noc, ale osobnost je nejdůležitější.“
Při jeho slovech jsem se pousmál a zakousl se do rtu. Raději jsem sledoval počítač, ale i tak jsem poslouchal. Tohle jsem chtěl vážně slyšet.
„A jak víš, že tenhle má dobrou osobnost? Vypadá jak Playboy, ale znáš ho jen krátce,“ snažila se mluvit potichu, ale stejně jsem je slyšel. Viděl jsem, jak s sebou Louis cukl a první fotka za celou dobu vyskočila na počítači rozmazaná.
„Myslím, že takový rozhovor si necháme na jindy, ano?“ řekl modroočko a tiše si odkašlal. „Ale jsem si jistý, že je dobrý. Jen chce být šťastný a já pro něj chci to stejné,“ s těmi slovy odložil foťák do stojánku a zhasnul světlo. „Tak a je to, Harry!“ zavolal na mě a oba zamířil k počítači. „Jak to vypadá?“
„Naprosto perfektně. Jestli máte opravdu dobré kontakty, tak z tebe bude brzo modelka, Wendy,“ pochválil jsem jejich spolupráci, načež se můj nádherný anděl bez váhání posadil na můj klín a objal mě kolem krku. „Jsi vážně šikovný.“
„Děkuji,“ zaculil se, Wendy se posadila vedle a začali společně procházet fotky. Jakmile se Wendy přisunula blíže k počítači, tak Louis začal lehce hýbat boky proti mému klínu. Křečovitě jsem stiskl jeho boky, ale on nepřestával, jelikož bylo očividné, že jeho sestra se příliš soustředí na fotky.
Byl jsem tvrdý v podstatě hned a věděl jsem, že musím držet hubu. Kroutil boky a já nedokázal přestat myslet na to, jak úžasně by mi teď bylo v jeho těle. Najednou přestal, opřel se o můj hrudník a rukou bez jediného zaváhání zajel do mých kalhot. Začal si se mnou hrát a masírovat mě v dlani. Slastně jsem stiskl víčka k sobě a hrubě se zakousl do svého rtu, abych nevydal zasténání. Byl to opravdu maličký ďábel.
Volnou rukou jí ukazoval detaily na fotce, jak by to upravil a povídal si s ní jakoby nic. Alespoň že mě zakrýval tělem, takže nemohla nic vidět. Jakmile všechny fotky projeli, tak ruku rychle odtáhl a dělal jakoby se to nikdy nestalo.
YOU ARE READING
If You Can't Fix It, Replace It || Larry ✔
FanfictionSkoro každý si přeje najít ve světě lásku svého života a být s ní do konce, založit rodinu a zůstat šťastný, co jen to jde. Ne vždy se to může povést na poprvé, nebo snad už na po desáté. Pokud o to člověk skutečně usiluje, musí pro tu lásku bojovat...
