If You Can't Fix It, Replace It || Larry ✔

~4~

Doma mě čekala hádka, jedna z největších, i když jsem o nic takového nestál. Jen jsem chtěl svému manželi vyčíst jeho nepřítomnost v poradně a on to tak zveličil, až jsem tomu nemohl věřit. „Víš co?“ utnul jsem to po hodině jeho řvaní. „Na tohle už nemám. Jdu pryč, nevím, kdy se vrátím.“ Popadl jsem svoje věci, natáhl na sebe bundu a bez jediného zaváhání jsem opustil byt. Netušil jsem kam bych mohl jít. Přece jen rodina bydlela několik hodin cesty odtud a přátele jsem tu žádné neměl, jelikož byl Erick příliš žárlivý a já se proto raději s nikým nepřátelil.

Prostě jsem jen zamířil k mému nejbližšímu hotelu, kde se na nějakou dobu zabydlím. Po cestě jsem uslyšel hlasitou hudbu a zacítil v sobě špetku divokého mládí, když jsem se zastavil před klubem, který museli nedávno otevřít. Dříve tady byla restaurace. „Proč ne?“ řekl jsem si a zamířil jsem dovnitř. Kvůli Erickovi jsem přestal pít a bavit se.  Mohl jsem si dávat jen skleničku, nebo dvě doma. Dnes se pobavím. Třeba to už ani není pro mě.

Okamžitě jsem zamířil k baru, kde jsem si koupil skleničku whiskey a poslouchal jsem rychlou, příjemnou a dunivou hudbu. Zavřel jsem oči, opřel se o bar a jen jsem poslouchal. Možná bych mohl zjistit, jestli jsem ještě přitažlivý. S nikým si určitě nic nezačnu, ale flirtovat člověk ještě může. Vypil jsem ten dobrý alkohol a objednal si další sklenku, se kterou jsem se začal procházet po klubu. Sledoval jsem všechna ta mladá těla, jak se svíjela na tanečním parketu, dívky skoro nahé v jejich výrazném oblečení a chlapce, kteří se po nich sápali jako hladoví lvi.

Kousal jsem se do rtu a sledoval tváře chlapců. Každý byl tak kouzelně jiný, ale já jsem nemohl z mysli vypustit toho krásného Louise Tomlinsona, který mě nutil porovnávat je s ním a tím pádem nebyl nikdo dost dobrý.

„Hm, sladký,“ ušklíbla se na mě mladá dívka a přešla těsně ke mně. Chytila mě za prázdnou dlaň. „Kdybych nebyla vdaná a ty ženatý, byl by to krásný zážitek,“ přejela po mém snubním prstenu. „Tak krásný,“ dodala, když mě pustila, dala mi pusu na tvář a zmizela v davu.

Pousmál jsem se, když jsem slyšel taková slova a vypil jsem svůj drink, abych si dal další. „Doufám, že mě ta půvabná paní nepředběhla,“ ozval se líbezný hlas za mými zády a já se překvapeně otočil, načež jsem se málem utopil v těch oceánově modrých očí.

„Co tu děláš?“ zeptal jsem se podezíravě. Nesledoval mě znovu, nebo snad ano? Netušil jsem, co si o tomhle chlapci myslet. Hříšně nádherný a také to tělo, které měl dnes oblečené v příliš vyzývavém oblečení, abych mohl odolat a neprohlížet si ho.

„Harry,“ zaculil se. „Chodím sem každý pátek večer se svými přáteli,“ poukázal na stůl v rohu, kde byla partička dalších lidí. „Nejsem zase takový blázen, abych tě všude pronásledoval, ale jsem potěšený tvojí přítomností. Už jsem si říkal, jak moc nudná tahle noc bude a pak jsem viděl vejít tebe,“ přistoupil ke mně blíž a nenuceně se opřel o bar. Viděl jsem, jak prohnutý v zádech je a tím ukazuje na obdiv svůj majestátní zadeček. K nakousnutí.

Pokýval jsem hlavou a objednal jsem nám oběma skleničku, jelikož mi bylo jasné, že neodmítne kvalitní pití. „Jsem tu jen na skok. Dřív tu bývala restaurace, tak jsem byl zvědavý, jak to tu teď vypadá,“ řekl jsem z části pravdu a nepřestával ho sledovat. „Za chvíli zase zmizím.“

On se ušklíbl a položil si loket na bar, načež si podepřel hlavu dlaní. „Tak to abych si tvojí přítomnosti užil co nejvíce,“ vydechl a přijal ode mě skleničku, kterou jsme si přiťukli. „Tak na dnešní večer,“ mrkl Louis a vypil whiskey bez váhání na ex, následně si olizujíc svoje kouzelné rty.

Moc jsem nechápal jeho záměry. Přece jen věděl, že jsem ženatý, ale nebránil jsem se jeho pozornosti, jelikož bych nevěděl, co jiného bych dnešní večer dělal. Požádal jsem ještě o jedno pití a zeptal se Louise, jestli chce tancovat. S úsměvem přikývl a za chvíli jsme byli na parketu. Byl jsem si jistý, že má na sobě legíny, jak moc upnutý v těch kalhotách byl a krásnou modrou košili, která se hodila k jeho očím. Jen na malý moment jsem chtěl být svobodný, abych ho k sobě mohl tisknout a políbit.

Začali jsme tančit a jen si užívali rytmus hudby, který unášel naše těla do hříšných pohybů. Sledoval jsem jeho boky, jak se kroutí a jeho tvář, jak si užívá takový život. Ani jsem si to neuvědomil, a ještě po pár skleničkách, byl natisknutý na mě a tančil s mým tělem. Nechával jsem se unést tím okamžikem a nechtěl jsem nic řešit. On byl krásný a očividně jsem se mu líbil i já. Sklonil jsem se k jeho uchu a jemně po něm přejel rty. „Tak neodolatelný,“ zašeptal jsem, že mě možná ani neslyšel. Vzal moje ruce a položil je na svoje boky, kterými pořád tak lahodně kroutil. Nic jsem neřešil a řekl jsem si, že dnešní noc si stejně nebudu pamatovat, jestli budu ještě pít, tak nebudu mít žádné prohřešky. Jen jsem jednou rukou sjel na ten velký zadeček a pevně ho ve své ruce stiskl.

Měl jsem pocit, že toho anděla přede mnou vymodeloval Bůh přesně podle mých představ. Jeho zadek naprosto patřil do mé ruky. Byl tak nízký, že se tváří mohl schovat v mém krku a já si mohl bradu opřít o jeho hlavu, nebo ho rovnou políbit do vlasů. Cítil jsem, že potřebuje ochranu a lásku, i když byl hříšný jako noc a potřeboval by také zkrotit, když takhle flirtuje s někým zadaným. Jenže to, co mě dostávalo nejvíc, když jsme se jeden druhému podívali do očí, měl jsem pocit, že moje zelená a jeho modrá jsou jako travnaté pole a nebe plné mraků. Dokonale stvořena jedna k druhé.