If You Can't Fix It, Replace It || Larry ✔

~1~

Už je to dlouho, hodně dlouho, co jsem svému manželi řekl, že ho miluju. Vlastně, co jsme spolu vůbec normálně promluvili bez hádek. Vyhýbali jsme se jeden druhému, on si bral v práci směny opačné k těm mým, abychom se moc často neviděli. Bylo to těžké. Miloval jsem ho, ale ta láska pomalu vyprchávala a já si nebyl jistý, jak dlouho dokážu žít tímhle způsobem. Ani jsem nevěděl, jestli on o to stojí, nebo mu takový život vyhovuje. Netušil jsem, zda chce rodinu, být rodiči a žít šťastně. Pokud by to však chtěl, tak by se přece snažil, nebo snad ne?

Seděl jsem ve svém křesle v obývacím pokoji, v jedné ruce jsem držel skleničku mé oblíbené whiskey a v druhé knihu, kterou jsem spíše jen držel, než abych jí ve skutečnosti četl. Po jednom řádku jsem přejížděl tak dlouho, ale vůbec jsem netušil, co tam stojí. Byl jsem příliš zahloubán do svých myšlenek a byl jsem rozhodnutý, že takto už to dál nejde. Zavřel jsem knihu, odložil jí na stolek a dlouze se napil. Bojovat za tento vztah, nebo raději boj vzdát a začít znovu od začátku? Ano, chybělo mi to prvotní zamilování, to pokukování potom druhém a samozřejmě ten sex, ten mi chyběl možná až moc. Jenže jsem byl připravený adoptovat si své první dítě a žít dospělým životem.

Pomalu jsem se zvedl ze křesla a přešel jsem do kuchyně, kde visely hodiny, na kterých byl čas, který oznamoval, že můj drahý manžel by měl být doma každou minutu. Odkašlal jsem si, odložil prázdnou skleničku na stůl a čekal. Netrvalo to moc dlouho, když se ozval klíč v zámku a za chvíli byl v bytě můj unavený manžel. Jeho modré oči jsem pořád miloval, ale nebyl jsem si jistý, jestli miluju ještě něco dalšího.

„Ahoj," pozdravil jsem ho s pohledem upřeným na jeho osobu. Na chvíli se zasekl, jelikož nebylo moc zvykem, že bychom se vůbec zdravili. Pokud jsme spolu promluvili, tak hlavně, aby jeden tomu druhému vytknul něco, co se stalo. „Jak ses dnes měl?" chtěl jsem začít lehce, a ne to na něj hned vychrlit.

„Uhm, ahoj," přešel k lednici a nalil si skleničku džusu. „Čím dál tím více práce, ale nějak to přežiju. Děje se něco?" zeptal se a mně bylo jasné, že má strach s čím dnes přijdu.

Přikývl jsem a ukázal na gauč, na který jsem se sám posadil, čekaje až se on přidá. Jakmile tak udělal, tak jsem mohl spustit: „Takhle to dál nejde a ty to moc dobře víš," pronesl jsem jistým hlasem. „Nechci žít v jednom bytě s někým s kým se jen hádám a nedokážu se s ním domluvit na jediné normální věci," pokračoval jsem a on překvapivě na má slova souhlasně přikývl. „Nezbývá nám než se s tím poprat. Můžeme za naše manželství bojovat, nebo ho ukončit jednou provždy."

„Nechci ho skončit," bedlivě jsem sledoval každý jeho pohyb a slovo. „Vím, že bylo bláznivé vzít se tak brzo a možná to nás dohnalo k takovému životu, ale musíme zkusit alespoň bojovat. To si navzájem dlužíme," řekl a zamrkal na mě těma svýma modrýma očima.

„To rád slyším," pokýval jsem hlavou. „Chtěl bych, abychom začali chodit do manželské poradny. Vím, že toho máme oba hodně, co se týká práce, ale potřebujeme odbornou pomoc. Sami se s tím nepopereme. Souhlasíš?" jakmile řekl jasné ano, tak jsem vytáhl telefon. „Našel jsem pár, které stojí za vyzkoušení," podal jsem mu telefon. „Můžeme tam zavolat a pokusit se objednat. Snad budou mít volno alespoň jednou týdně. Nechám na tobě vybrat kam."

On začal procházet manželské poradny, které jsem tak pečlivě vybíral a já z něj nespustil pohled. Nakonec vybral jednu, která se mu nejvíce zamlouvala a telefon mi vrátil. „Můžeme si směny zařídit podle toho, jak budou mít čas," řekl a pousmál se. „Musíme to nějak zvládnout."

„Ano, to musíme. Mám tě moc rád, to snad víš? Jen chci, aby to zase bylo miluju tě. Chci se tě dotknout bez toho, aby se z toho stala hádka," povzdechl jsem si.

„Já vím, Harry. Tohle celé jsme pokazili. Snad nám dobrý odborník dokáže pomoct. Půjdu do sprchy, tak tam zkus zatím zavolat, ano?" požádal mě, načež jsem přikývl a on s věcmi zamířil do ložnice. Nenáviděl jsem, že mi už nepřišel tak přitažlivý jako před rokem. Byl krásný, ale už na sebe nedbal a nechával se rozmazlovat manželským životem, zatím co já jsem každý den cvičil v naší posilovně. Chtěl jsem pro něj být přitažlivý, ale ani potom mě nenechal na něj sáhnout.

Zvedl jsem se a začal jsem chodit po místnosti, zatím co jsem psal do telefonu číslo, které jsem následně vytočil. Nervózně jsem skousl svůj ret. Tohle napravíme. Budeme spolu zase šťastní. „Dobrý den, jmenuji se Harry Styles," představil jsem se, když to na druhé straně někdo zvedl. „Chtěl bych k vám s manželem pravidelně docházet, pokud máte volno pro jeden rozhádaný manželský pár," pronesl jsem a podíval se směrem ke koupelně odkud se ozvala tekoucí voda.

„Dobrý den, samozřejmě, že bychom pro vás měli volné místo. Pokud budete chtít, tak můžete docházet dvakrát týdně, nebo jak vám to bude vyhovovat. Na tom všem se můžeme domluvit při vaší první návštěvě," řekl muž na druhé straně telefonu. „Řekněme v pondělí v osm hodin?"

„Ano, to by bylo naprosto skvělé. Moc vám děkuji, budete naše záchrana, pane Tomlinsone," šťastně jsem se usmál. Teď už jen dokázat, že můj vztah s Erickem je dost silný, aby vydržel.