Agreed marriage✔️

31

Ano, Justin je fakt vlastně moje první láska. Nikdy jsem žádného kluka v New Yorku takhle nemilovala. Třeba se mi líbili a tak, ale že bych je milovala? To ne.

,,Neplakej Mackenzie ať ti hajzlové nemají kecy" řekla a já se snažila uklidnit. Najednou tomu Igorovi začal zvonit mobil. Zvedl se a odešel z místnosti.

,,Bože dámy, vy v těch šatičkách, co jsme vám vybrali vypadáte fakt sexy. Možná si dáme čtyřku co vy na to?" Zasmál se a já se na něj znechuceně podívala.

Za chvíli se vrátil zpátky, sedl si na svoje místo, mobil položil vedle sebe a s bráchou si zase ťukli a hodili do sebe vodku.

Dívala jsem se na ten mobil a v hlavě se mi už honil plán. Tenhle mobil má očividně jen jako pracovní, protože je to starý IPhone, viděla jsem u něj ještě nejnovější model stejný jako mám já doma.

,,Nad čím přemýšlíš?" Naklonila se ke mě Jazzy. ,,Počkáme než se úplně ožerou a pak si ten mobil půjčím. Snad už Justinovi stihnu říct, kde jsme. Aspoň tu zem. Pak už by to snad nějak dokázali vystopovat ne?" ,,Jo to určitě jo" řekla.

Seděli jsme tu asi ještě půl hodiny a ti dva se váleli po stolu, ale stále si povídali rusky. Docela výdrž. Najednou se Igor zvedl a já jsem rychle vzala ten jeho mobil, který jsem měla vlastně u ruky. Naštěstí si toho nevšimli. Ten Dmitry koukal do svého mobilu a Igor někam odešel. Schovala jsem si ten mobil do kalhotek. Kdybych ho měla v ruce tak by si toho určitě všimli.

Když se vrátil tak nesl druhou flašku vodky. Super.

,,Víme, že jsme ožralý, ale kdyby jste chtěly někam jít tak si toho všimneme, takže to radši nedělejte" zasmál se Dmitry a my jsme s Jazzy přikývli.

Po dalších patnácti minutách a asi pěti panácích už jsem chtěla uskutečnit svůj plán.

,,Mohla bych jít prosím na záchod? Už to nevydržím" řekla jsem. ,,Jasně krásko" zasmál se a já se zvedla. ,,Ale jenom záchod. Jestli budeš něco zkoušet. Dostaneš na prdel" řekl se smíchem. ,,Samozřejmě, jenom záchod" řekla jsem a šla jsem do koupelny.

Rychle jsem si vzala mobil a odemkla ho normálně přejetím prstu. Naťukala jsem Justinovo číslo a začala volat.

,,Je nám líto, ale volání na jiné kontinenty je bohužel zablokované. Zkuste prosím jinou kombinaci čísla" ozvalo se a já vykulila oči. To snad ne. On to zablokoval, co teď? Rozbrečela jsem se a sedla si na zem.

Najednou mi něco došlo. ,,Maria" zašeptala jsem. Maria je v Itálii. To je stejný kontinent. Panebože. Ještě, že má hrozně jednoduché číslo. Střídají se tam jenom tři čísla.

Hned jsem to naťukala a začala volat. ,,Mario prosím zvedni to. Zvedni to, prosím" šeptala jsem. Nic. Zkontrolovala jsem číslo jestli mám to správné a zkusila to znovu.

Tentokrát to spadlo do hlasové schránky. ,,Dobrý den tady Maria. Pokud mi něco chcete tak musíte počkat až budu u telefonu. Jsem už stará paní a s hlasovou schránkou to neumím. Děkuji" ozvala se a já se přes slzy zasmála. Bože, tak moc mi chybí.

Hned jsem do zpráv napsala to její číslo a začala psát.

Pro neznámé číslo: Ahoj Mario, tady Mackenzie. Nevím jestli ti to Justin volal nebo ne, ale mě a Jazzy unesli. Unesli nás Rusové a jsme v Rusku. Nevím přesně kde, ale prostě jsme v Rusku. Prosím zavolej to Justinovi ať nás najde prosím. Už to tady nezvládáme. Mám tě moc ráda Mario. Prosím na tohle číslo nevolej zpátky.

,,Hej ty děvko, co tam děláš tak dlouho?!" Ozval se křik a já se rychle zvedla, naschvál spláchla záchod. Ještě jsem vymazala tu zprávu a vyšla jsem z koupelny.