the faults in byun baekhyun | chanbaek, cz překlad

Crazy

Pomohl Baekhyunovi na ošetřovnu k sestře a to, co si z té noci bude navždy pamatovat je to, jak se Baekhyun nepřestával třást.

,,Sestro!" zvolal zatímco těžce bouchal na dveře, druhou rukou se snažíc držet Baekhyuna vzpřímeně. ,,Sestro, prosím." Baekhyun mu vyklouzával z náručí. Zpěvnil své sevření a znovu zabouchal na dveře.

Po chvíli vyšla sestra ven a uviděla situaci ve které spocený Baekhyun byl, a ihned mu pomohla donést ho dovnitř, i přesto, že proti tomu slabý Baekhyun bojoval.

Posadili ho na židli a Chanyeol otevřel Baekhyunovu dlaň. Sestro na to chvíli koukala s očima dokořán, poté se otočila a vzala si pinzetu.

,,Teď budu chtít, aby ses nehýbal, dobře?" řekla jemně. ,,Chci aby jsi zůstal v klidu co nejvíce to jen půjde." Opatrně chytla jeho ruku, kterou se pokusil slabě vytrhnout. Chanyeol si matně vzpomněl na jeho nenávist a znechucení v ženskou rasu.

,,Nebude to bolet, přísahám." pokračovala, snažíc se Baekhyuna odvrátit od své rány, ale z jeho výrazu Chanyeol pochopil, že neposlouchá a chce to už mít za sebou. Zatímco mluvila, vytáhla ven jeden připínáček a Baekhyun sebou ucukl, jeho malý obličej zkroucený bolestí. To stejné se stalo s připínáčkem druhým a třetím.

,,Hotovo." Řekla když položila pinzetu jinakm a poté začala menšího chlapce ošetřovat.

,,Jsi hodně statečný." řekla, skoro jakoby mluvila s malým dítětem. Ale i tak to bylo pochopitelné, protože kdyby byl Chanyeol v Baekhyunově situaci, pravděpodobně by tahle slova potřeboval slyšet. ,,Ani trochu jsi nebrečel."

To je pravda, uvědomil si Chanyeol. Baekhyun se zpotil, jemně zkuhral bolestí, dokonce se i silně třásl, ale ani jednou neuronil slzu.

Kdyby to byl Chanyeol, tak i jeden připínáček by ho nutil kvílet.

Jak jen odvážný musí být? Jak jen sakra silný musí být?

,,Děkuju." zašeptal jemně Baekhyun. Dokonce i jeho zdvořilost a nově nalezený respekt k sestře překonal právě jeho nenávist.

Když skončila, tak ho poučila jak nanášet lék a jak nedostat infekci. Lehce přikyvoval, ale jinak nevydával žádné známky toho, že poslouchá. Poté když byla hotova, doprovodila je ke dveřím, stojíc tam zatímco oni šli pomalu na pokoj. Baekhyun šel, jakoby si jen dlaň poškrábal než jakoby se mu do ní zapíchly malí špičatí ďábli.

,,Proč to děláš?" zeptal se, když dorazili zpátky na pokoj.

,,Co?"

,,Že se chováš silně." odpověděl Chanyeol. Díky Baekhyuna to vypadalo, jako že to vůbec nebolí, ale Chanyeol věděl, že to bolí jak kráva, protože už se zase potil.

,, ... Nech — " Zasekl se, nachvíli se napřímil a pak se otočil.

,,Nemůžeš ukázat žádné slabiny." usoudil. ,,Protože když se jednou někomu malinko otevřeš, je jedno jak málo, lidé toho využijí a použijí své holé ruce, aby tě ještě více roztrhli."

,,Ale ... dělat to je hodně těžké, viď?"

,,..." Baekhyun strašně dlouhou dobu neodpovídal, že si Chanyeol myslel, že bude odignorován. Ale poté se trošku ošil, hlava mu padajíc zatímco se díval do svého klína. ,,... Nikdy nic nebude bolestivější než to, když tě lidi trhají zevnitř."