the faults in byun baekhyun | chanbaek, cz překlad

Untitled

Chanyeol se probudil zrovna, když ti dva idioti dole začali křičet.

,,JSOU VÁNOCE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!" Křičel Chen společně s Jonginem a on slyšel uši rvoucí klepání na dveře, které jeho mozku přišlo spíše jako bouchání na dveře. Po dlouhých sekundách (které mu přišly jako minuty) odolávání se Chanyeol s řveme postavil.

Následovalo krátké ticho.

,,Ano!" slyšel z druhé strany dveří, to zatracené slovo, co znělo tak falešně triumfálně a proto potlačil své zamračení dokud se  neosprchoval se a neoblékl a nevyšel ze dveří. První věc, co zrovna uviděl byl Chenův šklebící se obličej.

,,Chanyeole~~~ Jsou Vánoce~~~" prozpěvoval si Chen, třepotajíc výsměšně svými řasami a Chanyeol měl takovou chuť mu dát facku.

,,Je, mi, to, u, píči. Jen, mě, nech, spát." odpověděl Chanyeol, hlas hluboký když dodupal k Chenovi, který odletěl pryč zatímco se chichotal.

Sténajíc, vyšší chlapec doklopýtal ke schodům, snažíc se najít něco najít protože proč byl vůbec vyrušen, aby vstal takhle brzo?

,,Tady§!Tady!" Slyšel jak někdo křičí o pár pokojů a chodeb dále a Chanyeol se za tím zvukem vydal. Podle toho to vypadalo, jakože jsou v obýváku. Mějíc nějakou vzpomínku toho místa ho Chanyeol po chvíli našel a jeho čelist spadla na zem, když uviděl, co tam je.

Velký vánoční stromek vysoký až skoro k vysokému stropu — ten největší vánoční stromek, co kdy viděl. Teď chápal proč Chen a Jongin byli tak pyšní a stále brblali o tom, že ho pomohli sem donést. Byl ozdoben vánočními ornamenty, dělajíc ho třpytivým a krásným a na jeho špici zářila velká hvězda. Nejen to, ale vypadalo to, že pod ním je i několik tuctů dárků, nutíc stromeček vypadat více plnější a živější.

,,Co to — " začal Chanyeol, sledujíc jak se Chen otáčel s rukama ve vzduchu, měl na sobě bílý svetr a džíny a vypadal jak blbý idiot, posedlý duchem Vánoc.

,,Podívej!" V ten moment dovnitř vstoupil i někdo jiný a když se Chanyeol otočil, tak uviděl Jongina tahajícího ospalého Baekhyuna. ,,Není to úžasné?"

Baekhyun jako odpověď zavrčel zatímco Jongin přispěchal k Chenovi, aby se zapojil k oslavám narození Ježíše a Chanyeol ho sledoval, jak si promnul své znavené oči.

Zatraceně, je tak sakra roztomilý.

Baekhyun vlasy byly rozcuchané vzhledem k tomu, že se právě vzbudil a měl na sobě modrý svetr s bílou límcovanou košilí pod tím (která byla špatně zapnutá) a ta bíla límcovaná košile vykukovala z náhodných míst jeho svetru. Jeho oči byly napůl otevřené zatímco se snažil vstřebat věci kolem něj a zatraceně, byl tak sakra roztomilý.

Chanyeol polkl, nezaregistrovávajíc své myšlenky na svého spolubydlícího a oh, jak to že si nikdy neuvědomil jak roztomilý Baekhyun je, když je unavený? Chanyeol si buď nikdy neudělal čas na to, aby to ocenil nebo zkrátka jen nikdy neviděl unaveného Baekhyuna se probudit dříve než on. Protože bylo celkem známé, alespoň mezi nimi, že Chanyeol je ten spáč.

,,Nespal jsi minulou noc?" zeptal se, napůl zvědavý a napůl si z něj dělajíc srandu zatímco se postavil vedle Baekhyuna, který se sebe vydal malé zazívání a podíval se na něj.

,,Co ti je do toho?" odpověděl, nemějíc v hlase ten hrubý tón, co tam mívá většinu času, když není unavený.

,,Nic." pokrčil Chanyeol rameny. Oba vedle sebe tiše stáli zatímco sledovali jak jejich dva kamarádi pobíhali kolem dárků. Chanyeol se nejdříve hádal sám se sebou — zda-li to řekne nebo zda-li si to kvůli své hrdosti nechá pro sebe ale ke konci se rozhodl, že na to jednoduše kašle.