It's just a phase

158 21 7
                                    

Chanyeola už štvalo to dospělácké období, co u něj právě probíhalo.

Vždycky, když byl Baekhyun blízko něj, cítil se na pokraji, navždy dělajíc malé krůčky nebo se snažíc přestat dívat na Baekhyunovy rty nebo Baekhyunovy oči nebo Baekhyunova stehna nebo na cokoliv Baekhuynovo. Nepomáhalo ani to, že tohle bylo pravděpodobně poprvé, co takhle sexuálně o někom přemýšlel.

Je to jen období. Připomínal si Chanyeol vždy, když lapal po dechu a byl vzrušený. Přeju si, aby to už bylo za mnou.

Upřímně, nikdy neměl v plánu Baekhyuna znovu políbit — popravdě, ani ho to nenapadlo. Dobře, uznává to, že přemýšlel nad tím, že Baekhyuna znovu políbí, nikdy nezapomínajíc na to přemýšlet nad tím, jaké by to bylo znovu cítit jeho rty na těch svých, ale nikdy se neodhodlával k tomu to opravdu udělat.

Je to jen období. Říkal si znovu, ale oh bože, dělají takové životní fáze líbání o tolik lepší, nebo to bylo jen jím? Nutí takovéhle období polibky nechat za sebou cukání v celém jeho těle, nutí za sebou nechat ohnivou touhu na jeho pokožce?

S poloprázdnou hlavou se tohle tak zvané období snažil na internetu najít, ale když otevřel svůj laptop, nenašel žádná slova. Zavřel ho, frustrovaný.

Zasténal do svého polštáře. Nevěděl, co to do něj vjelo. Jediné, co věděl bylo, že sblížení se s Baekhyunem bylo něco, co chtěl uskutečnit a vždy když u něj byl, tak nemohl myslet na nic jiného než na jeho rty jeho rty jeho rty dokud se to nestalo mottem v jeho hlavě.

Když Baekhyuna znovu políbil, aniž by to věděl, tak se cítil jakoby v něm vybuchly ohňostroje, nechávajíc ho bez dechu. Mít Baekhyunovy rty na těch jeho byl tak skvělý pocit.

Ještě lepší bylo, že mu Baekhyun polibek opětoval stejně zuřivě, jeho ruce se natahujíc a chytajíc Chanyeola za triko, přitahujíc si ho blíže a před tím než si to Chanyeol uvědomil, tak svým jazykem vplul do Baekhuynovy pusy.

Byl to tak skvělý pocit, že nemohl přestal a ani přestat nechtěl a věděl, že Baekhyuna nechtěl také. A proto ho překvapilo, když byl z ničeho nic odstrčen, popravdě byl nanejvýše zmatený.

Tak zmatený, že si ani nevšiml, že mu krvácí ret. Studoval Baekhyunovi jeho oči, naplněné strachem, jeho výraz někde mezi bolestí a touhou. Něco ho drželo zpátky.

,,Baekhyune — " Chanyeol mu to chtěl vysvětlit, říct cokoliv aby se na něj Baekhyun přestal takhle dívat, ale než stihl říct vůbec nějáké slovo (stejně byl sám beze slov), tak Baekhyun zmizel.

Vím, že se ti to líbí, Baekhyune. Pomyslel si Chanyeol pro sebe, ale ke konci stejně věděl, že se jen snaží utěšit sám sebe. Ale co tě drží zpátky?

Proč mě kurva nemůžeš políbit a přenést se přes to?

















Když se Baekhyun vrátil, tak k Chanyeolovi nemluvil a ignoroval ho tak, že se Chanyeol začal cítit jakože přestane žít.

Bylo to trochu těžké a urážlivé, abychom byli upřímní, ale Chanyeol předstíral, že mu to je jedno.

Dokud to jednoho dne už nemohl vystát.

,,Yah! Byun Baekhyune!" zakřičel, když byl Baekhyun na pokoji. Jeho spolubydlící nereagoval, ani sebou necukl když pokračoval ve skládání svého oblečení. Otráven Chanyeol znovu zakřičel.

,,Byun Baekhyune!"

Žádná odpověď.

,,Děvko!" Dobře, tohle možná už zacházelo trochu daleko a i když by ho starý Chanyeol takhle urážel rychlostí mrknutí oka, teď na to Chanyeol neměl srdce. V ten moment, co toto slovo opustilo jeho pusu, tak si přál, aby ho mohl vzít zpět, cítíc se provinile, ale když neviděl žádnou reakci, tak ho to opravdu deprimovalo.

the faults in byun baekhyun | chanbaek, cz překladKde žijí příběhy. Začni objevovat