Dopoledne jsem jela do Santa Barbary za El na oběd. Vyučování mám až od 14:40, takže mám spoustu volného času. Procházeli jsme se po State Street a Eleonora si volala se sestrou a já čuměla do blba. Odněkud se vynořil homeless, pronesl pár vět a začal na nás šmatat. Zaječela jsem, čapla jsem El za paži a utíkalo se.
Ve finále jsme si dali oběd v Brazilian art coffee. Abych byla přesnější, tak já jsem si dala tapiokový placky plněný avokádem a grilovaným kuřetem a El si dala nic s ničím. Je to tvoje volba holka, ale pak si nestěžuj, že ti nejde jít na záchod.
První hodinu jsem přišla do třídy pozdě. Jako promiň, ale fronty na holčičí záchody? Jak za totáče na pomeranče šmarja pano.
Příjdu do třídy a ten frajer ze včera sedí na mém místě? (Není moje, jen tam ráda sedím. Takticky u zásuvky) Já nevím, jestli si tam sedl, abych si sedla k němu, nebo nevím jaký má důvod, ale seděla jsem uprostřed třídy v prostoru a to nemám ráda.
Poslední hodinu se mi za prvé zase roztrh batoh (na věšáku ve třídě byli nějaký dva ultrahnusný modrý, tak jsem si jeden přivlastnila), a za druhé jsem se přiznala svému ulítlému učiteli na výslovnost, že jsem si změnila předmět. Říkal jak straně mu to nevadí, ale tvářil se smutně. Asi si to po týdnu zase změním kvůli němu.
Domů jsem přijela zase pozdě, jdu spát. Nic nového se tu neděje, možná příště.
Deník na trip, trip na deník
By KamjdesPojdSem
Hlavní hrdinka (JÁ) má ve všem neobyčejnou smůlu. Životem proplouvá jak ryba v kostce ledu a teď má před sebo... More