Hned po probuzení jsem se vydal do sprchy, hodil na sebe nějaké oblečení a do menšího batohu něco na převlečení...přeci jen...nevím za jak dlouho se probudí.
Z lednice jsem si vzal nějaké jídlo a rozeběhl se do obchodu.
Květiny jsem zavrhl, bonboniéru taky. Pak jsem, ale našel to co splňovalo moje podmínky.
Krásný sněhobílý méďa s fialovou stuhou a pár částmi těla. Bílá mi vždy přišla jako barva čistoty, nevinnosti a lásky. Byl sametový a naprosto fluffy a proto jsem taky neotálel a šel ho zaplatit.
Rovnou jsem se vydal směr nemocnice a na pokoj mého miláčka. Nahlásil jsem se na informacích a po nalezení pokoje, na který ho převezli jsem vlezl dovnitř.
Jediné co jsem nevěděl, že tam někoho potkám.
,,Ehm...dobrý den" řekl jsem potiššeji směrem k Thobiho mamce. Trochu polekaně se na mě otočila a pak se přívětivě, ale smutně usmála ,,Ahoj Dari" řekla potiššeji.
Držela ho za jednu jeho ruku, tím něžným mateřským způsobem. Oči měla zarudlé a pod nimi lehké kruhy. Seděla skrčená na příjemně vypadající židli.
Celý pokoj vypadal mnohem lépe naž normální nemocniční pokoje...proč se divit, když je to rodina starosty.
Obešel jsem ji a sedl si na měkkou židli na druhou stranu od Thobiho. Chytil jsem blonďáčkovu menší ruku do své a propletl si s ním prsty.
Thobiho mamka
Hned brzy ráno jsem vyjela do nemocnice. Já i Eric (Thobiho otec) máme každý vlastní auto, tak on jel do práce a já sem.
Hned jsem svého miláčka nechala přemístit z normálního pokoje do luxusnějšího. Seděla jsem u něj a vybavila si to, když naposledy ležel v nemocnici ze stejného důvodu.
To ho život mučí jen, protože je gay? Proč je to takový problém? Taková naprosto normální věc. A nejhorší je, že se pouze zamiloval...
Ani nevím jak dlouho jsem tam zmučeně seděla, až mě z myšlenek vytrhlo tiché ,,Ehm...dobrý den" Podívala jsem se na Dariána a stejně tiše ho pozdravila nazpět.
Sedl si na Thobiho druhou stranu, čili naproti mě a něžně ho vzal za ruku. Donutilo mě usmát se. Vypadal jako ten pravý pro mého syna. Černovlásek najednou vytáhl z tašky méďu a položil ho vedle synovi hlavy.
Více rozkošně to vypadat nemohlo. ,,Chceš tu zůstat přes noc? " zeptala jsem se opatrně. Opravdu nechci aby to znělo, jako že bych ho nutila. Jen pomalu přikývl a pohladil konečky prstů blonďáčka po tváři.
,,Zařídím to pod jednou podmínkou " chci aby spolu byli šťastní ,,Postaráš se mi o něj?" zvedla jsem k němu oči a udržovala si pevnou tvář. ,,O nic jiného mi nejde" odpověděl okamžitě a můj pohled opětoval.
Miluje ho. Vidím to na něm.
,,Dobrá. Musím jít. Řeknu sestře aby ti sem nosila jídlo" ještě jsem řekla, rozloučila se a vydala se do práce.
Darián
Když mamka mé lásky odešla, tak jsem si hned s ním začal "povídat".
Říká se, že i když si v takovém stavu, tak mě slyšíš. Nevím co je na tom pravdy, ale za pokus se nic nedá" lehce jsem se uchechtl
,,Chěl bych ti toho tolik říct, ale nevím jak začít. Tak asi od začátku...
Ááááhojký karamelkýýýý😁😂
Jako správný bůh destrukce jsem se rozbila. Mám výron na kotníku a dostávám injekce do břicha proti Trombóze... A samozřejmě sádru. Takže tak😂😂😂
A co si myslíte, že se stane dál. Thobi se probudí a vše bude OK nebo jaké jsou vaše myšlenky okolo děje. Celkem by mě to zajímalo😁 Zatím se mějte fanfárově ^•^
-Elis ❤+❤