Pohled Liv
Během dalších pár dní vše probíhalo jak mělo. Užívala jsem se příjemné večery s Billym a Jacobem, zábavné hlídky s Jaredem, skvělé obědy od Emily a časté hádky s Paulem, které vyvolával díky jeho žárlivosti. I s Emmettem šlo vše skvěle, možná až moc. S Cullenovými jsme se sem tam zašli abychom trénovali na boj proti Volturům. Sam se rozhodl po dlouhém přemýšlení zapojit i naše mladé vlky. Byly ale mladý, a tak si mysleli že jsou nezničitelní. Bylo těžký si získat nebo udržet jejich pozornost, když se navíc stále předváděli a básnili o tom jak Volturi roznesou v zubech. Sam proto přišel na trochu jiný nápad. Rozdělil ty "kvítka" mezi nás. Já jsem z toho měla radost, ale Jared s tím nápadem moc nesouhlasil. Podle něj to byly zbytečná práce, protože nás prý nebudou poslouchat a my je místo zábavy budeme muset hlídat, ale rozkaz alfy je rozkaz alfy.
,,Říkal jsem že to bude otrava, mají už 10 minut zpoždění" řekl otráveně Jared, jak jsem oba seděli v lese na jednom z pařezů a čekali na Collina a Bradyho. Byly to hodní kluci, ale pořád to byly 15 letí puberťáci. ,,Jestli nedojdou do 5 minut, skočím si k Emily pro muffin" zakňoural Jared. S mírným úsměvem jsem na něj zvedla obočí. ,,Tobě taky jeden donesu, neboj" řekl na což jsme se oba rozesmály. ,,Co je tak vtipného" zeptal se Collin, který rázným krokem spolu s Bradym šly k nám. ,,Vy dva, pitomci" poznamenal Jared s předstíraným rozčílením. Oba kluci se na sebe podívali a kajícně sklopili pohledy k zemi ,,Omlouváme se, že jsme přišli pozdě..." omlouval se Brady ale Jared se před oba postavil a skočil mu do řeči ,,Včera jsem se dohodli že tu dnes budete přesně v 1. Myslíte si že já a Liv nemáme nic lepšího na práci než na vás čekat?". Opravdu jsem se držela abych se Jaredovy nezačala smát, kdyby Sam nebyl alfa, dala bych ruku do ohně že by se té role ujmul Jared. ,,Co z vás bude když budete všude chodit pozdě?" zeptal se Jared a to už jsem se opravdu neudržela a začala se smát. ,,Bude z nich ty. Nebo to snad nejsi ty na koho skoro pokaždé čekám na hlídce?" zeptala jsem se a ještě pořád se mírně chechtala. Jared se na mě zamračil, ale po chvíli se usmál. ,,Tak pojďte, musíme s vás udělat stoprocentní vlky. Jak rychle se dokážete proměnit?". Oba kluci se zatvářili zahanbeně než špitli ,, No docela dlouho". Jared zakroutil povýšeně hlavou ,,No jo kluci, každý nemůže být tak dobrý jako já nebo tady Liv" ukázal Jared na mě, na což na mě hravě mrkl a pokračoval ,,Ale mátě štěstí, že jste dostali zrovna nás dva. My vás to všechno naučíme". Opravdu jsem se nemohla přestat usmívat. Jared byl někdy horší než ti malý kluci.
Po několika hodinách, kdy jsme klukům vše vysvětlovali a pokoušeli se je to co nejlépe naučit, jsem se s Jaredem cítili jako koťata. ,,Pro dnešek končíme, kluci" zavelel udýchaně Jared na což oba kluci ve vlčí podobě zklamaně zasténali. ,,Bože, to je tolik hodin?!" vykřikl Jared když se podíval na hodinky na mém zápěstí. ,,Někam spěcháš?" zeptala jsem se. ,,Spěcháme...oba. Quilová babička má narozeniny. Je to jedna z nejstarších vlčic, která ještě žije a říká se že umí vidět do tvé duše, uvidí tvou minulost, současnost i budoucnost.." odpověděl mi Jared a vykulil na mě hravě oči. ,,Doufám že se dokážete přeměnit v lidi sami, mi s Liv už musíme někde být, a pokud zítra příjdete zase pozdě, budete nahý běhat po lese tak dlouho o kolik minut příjdete pozdě"řekl hravě Jared ke klukům a už mě postrkoval ven z lesa.
Oslova už byla v plném proudu, když jsem s Jaredem dorazili. Všichni se smály, vyprávěli si historky nebo jedli Quiliho perfektní křidélka. ,,Jídlo!" vykřikl Jared nadšeně když si všiml Quila u grillu. ,,Chceš taky něco donést ?" zeptal se nedočkavě. S úsměvem jsem přikývla a vydala se pomali k ostatním. Musela jsem se usmát, když jsem si všimla Quila který svým těle bránil zbytek křidýlek před Jaredovým už tak plným talířem. Všichni seděli kolem velkého ohniště a poslouchali jednu z billyho dokonalých legend. Všimla jsem si Quilovy babičky a tak jsem za ní pomali zamířila ,,Dobrý večer, chtěla jsem vám jen popřát vše nejlepší k vašim narozeninám". Babička se na mě pousmál ,,Ty jsi Billyho neteř, že? Posaď se tedy vedle mě". S úsměvem jsem její nabídku příjmula a posadila se. Měla jsem takový zvláštní pocit a po chvíli jsem zístila proč. Quiliho babička mě zkoumavě pozorovala ,,Hodně jsi toho už zažila že?". Zaskočeně jsem kývla. ,,Ale to není poslední zkouška, která tě čeká má milá. Je jich tu víc...taky tu u tebe vidím lásku...rozhoduješ se mezi dvěma muži, že?".Chvíli jsem opravdu šokovaně hleděla na starou indiánku před sebou než jsem si vzpomněla na Jaredova slova, že vidí do lidské duše...tím uvidí i jeho minulost, současnost a budoucnost. ,,Ano, jsou tu dva..." babička mi ale skočila do řeči ,,Dva? Já ale vidím..." nedořekla svou větu, místo toho se podívala do ohně. ,,Co...co vidíte?" naléhala jsem. Babička se po chvíli na mě znovu podívala. Její oči doslova svítili ,, Musíš se připravit, dívenko. To co příjde bude velké..." pak už se jen s úsměvem zaposlouchala do Billyho vyprávění. Zatím co já zůstala šokovaná a s pusou dokořán. ,,Tady máš pár křidílek, Quil si myslel že mě zastaví ale to se mílí. Když se nedíval, vzal se mu je skoro všechny z grilu" řekl ďábelsky Jared když si vedle mě sedl a nabídl mi talíř který doslova přetékal křidélky. S předstíraním úsměvem jsem si od něj jedno zvala a hladově se zakousla.
DALŠÍ KAPITOLA, DOUFÁM ŽE SE LÍBÍ, JINAK JSEM SE ROZHODLA ŽE OBRÁZKŮ UŽ BYLO DOST A TAK BUDU PŘIDÁVAT VIDEA.