Dívka ze smečky (Twilight saga)

25. Fotbal a kouzelný míč

Pohled Liv

Já i Paul jsme zaskočeně sledovali Reachel. ,,Radši bych měla jít..." špitla jsem na což Reachel hned zareagoval ,,To by jsi měla!". Opravdu jsem nevěděla co měla za problém, teda pokud nepočítám to, že si myslela že jí jedu po příteli. Paul teď zrovna propichoval Reachel pohledem.  ,,Počkej Liv, půjdu s tebou" řekl po chvíli zírání na ni. ,,Ale Paule..."zaprotestovala Reachel, když si ale všimla Paulova vražedného pohledu, zmlkla. ,,S tebou si promluvím večer..." řekl než mě lehce chytil za loket a zamířil se mnou ven. Chtěla jsem se ho zeptat proč tam s Reachel nezůstal a nevyřešil to s ní, ale předběhl mě ,,Nemáš hlad? Skočíme si k Emily..." pousmál se a rozeběhl do lesa. To jako vážně? Zrovna se asi dozvěděl že jeho přítelkyně lhala o svém těhotenství a on se rozeběhne k Emily najíst? Pravda byla že jsem taky měla docela hlad. ,,Není ale moc brzo?" zavolala jsem na něj a rozeběhla se za ním.

Nejspíš nebylo, protože když jsem doběhly k Emily, už u ní snídal Jared, Seth a Sam s Quilim. Opravdu jsem Emily nezáviděla tu práci kterou ze smečkou měla. ,,Dobré ráno" pozdravila jsem a všichni mě s úsměvem na rtech pozdravily zpět, jen Jared něco zabručel protože měl plnou pusu lívanců. ,,Taky si dáš lívance Liv?" zeptala se Emily utahaným hlasem, asi ty palačinky dělala od samého rána.  ,,Obsloužím se sama, Emily, sedni si na chvíli..." usmála jsem se na ní a pohladila jí po rameni. Bylo na ní poznat že si ulevila a sedla si nadšeně vedle Sama. ,,Dáš si taky Paule..." zavolala jsem na něj, zdržel se ještě kvůli něčemu venku, nejspíš okukoval Samovo auto. ,,Jo, děkuju" řekl sladce když vešel do domu a sedl si vedle Setha. Když jsem s lívanci byla hotová, zamířila jsem s nimi ke stolu, kde už probíhala důležitá konverzace, teda alespoň pro Sama. Podala jsem jeden talíř Paulovy a zaposlouchala se. ,,Tak jak to jde s výcvikem mladých?" zeptal se Sam. Chtěla jsem odpovědět ale Jared byl rychlejší ,,Hrozně...jsou úplně příšerní...". Káravě jsem se na něj zamračila což mi vrátil hravým úšklebkem.  ,,Snaží se a každý den se zlepšují" odpověděla jsem po pravdě na Samovu otázku a Jared jen zabručel. ,,Musím říct to samí, nejsou nejlepší, ale zlepšují se" usmál se Quili než si nacpal další kousek palačinky do úst.  ,,Opravdu chcete aby ti mladí nastoupily od boje proti Voltutům?" zeptala se ustaraně Emily, čímž znovu nasypala sůl do Samovy rány. Tak dlouho se rozmýšlel jestli i mladé vlky začlenit do boje, a i když se mu to vůbec nelíbilo, usoudil, že nám mohou pomoct. ,,Dáme na ně v boji pozor, nedovolíme aby se jim něco stalo..." řekla jsem Emily, ale vlastně jsem se tím snažila utišit Sama. ,,Co kdybychom si dnes udělal oddychový den, zajdeme na pláž, zahrajeme si fotbal, Emily může něco skvělého uvařit...co vy na to ?" navrhl Sath a já byla hned pro. A ne jen já ale i ostatní. Ale hlavní slovo bylo na Samovy, proto si všichni oddychli když souhlasil

Na pláži jsem se měli sejít zhruba za dvě hodiny po naší snídani u Emily. Měli jsem svůj vlastní kousek pláže, který byl tak zastrčený a kam opravdu skoro nikdy nechodil, takže jsem měly dostatek místa na své "vlčí hrátky". Všichni jsem se na den, který nestrávíme přemýšlením nad bojem s Voltury a hlídání naše území dost těšily. Dokonce i Jacob se rozhodl, že dnes nepůjde za Renesmee a stráví zase nějaký čas se svou smečkou. 

,,Pohni Jacobe, příjdeme jako poslední" stěžovala jsem si. Měli jsem vyrazit už před půl hodinou, ale Jacob se vždy pro něco vrátil nebo ještě něco dolaďoval na své motorce. ,,Už jdu, jen jsem si chtěl vzít svůj míč..." ukázal mi starý kopačák. Nechápavě jsem nakrčila nos ,,Vždyť Seth má úplně nový míč, tak proč bereš ten starý?". Jacob se na mě zatvářil jako bych byla ten největší blbec na světě ,,Tenhle míč je kouzelný, vždy když s ním hraju, tak vyhraju". Neudržela jsem se a začala se hlasitě smát ,,Děláš si srandu?" Jacob se zatvářil uraženě, než mě hravě plácl přes rameno ,,Hlavně mi neříkej že ve světe plného upírů a indiánů měnící se na vlky, nevěříš v kouzla?". S úsměvem jsem zvedla své ruce nad hlavu ve znamení toho že se vzdávám. Když jsem vyšli před dům, oba jsem uviděli Reachel která k nám zrovna mířila. ,,Ahoj, je táta doma?" zeptala se Jacoba aniž by se na mě podívala. Jacobovy chvíli trvalo než přikývl, a jakmile to udělal, Reachel se bez dalších slov vydala do domu. ,,Milá co..." poznamenal suše ,,Někdy nevěřím že je má sestra..." řekne spíš pro sebe než mě. Taky mi vrtá hlavou že zrovna Jacob a Reachel jsou sourozenci, jsou přece tak rozlišní. Taky mě dost zajímalo co tu dělala. Že by šla Billymu žalovat? Teď jsem o tom ale nechtěla přemýšlet. S Jacobem jsem nasedli na jeho motorku, po pravdě se mi na ní vůbec nechtělo ale jako vlk bych nemohla držet všechny ty věci které jsem si chtěla vzít, nebo které mě Jacob vzít donutil.

Jak jsem si myslela, přijeli jsem poslední. Všichni už tu byly, dokonce i Emily a pár mladých vlků, kteří seděli u sebe a věnovali se nějaké jejich "vážné" konverzaci. ,,No konečně..!" doběhl k nám natěšený Seth ,,Leah chtěla začít losování bez vás ale já s ostatníma jsem to nedovolily".  Nechápavě jsem se na Setha podívala, když jsem slézala s Jacobové motorky ,,Jaké losování?". ,,Do dvou týmu...hrajeme fotbal, ne?" odpověděl mi z úsměvem Jacob za Setha. Docela mě zaskočilo že hned jako první mě chtějí utahat a hlavně zesměšnit tím že budeme hrát fotbal, ale nemělo mě to překvapit. Jsou to nevybouření kluci....teda vlci. ,,Fajn..." pronesla jsem otráveně než jsem došla k Emily, která ležela spokojeně na dece a položila si k ní několik věcí. ,,Kluci chtějí hrát fotbal, co ?" pronesla s úsměvem a já jen otráveně přikývla. Sam  nás radostně svolal k sobě ,,Takže vyberu dva kapitány a ti si pak budou vybírat. Takže..." zamyslel se ,,Tak jo, Paul a Leah". Všechny nás překvapila jeho druhá volba, ale bylo to od něj milé, že svolil Leah. Paul i Leah si pyšně stoupli před nás a začali nás zkoumat pohledem. ,,Proč nikdy nejsem kapitánem já" zastěžoval si Jared, na což jsem k němu přistoupila a slíbila mu svůj mauffin, který pro nás Emily připravila jako náhradu za to že není kapitán. Nevím proč ale brala jsem Jareda něco jako mého bráchu. Hodně jsem se sblížili, od doby co jsem spolu na hlídkách a já za to byla vděčná. ,,Beru Sama" zavelel Paul, na což Leah hned vyhrkla že bere Jacoba. Jejich rychlá přestřelka jmen byla docela vtipná. Čekala jsem že skončím v Paulově týmu, ale byla to Leah která jako první vyslovila mé jméno. Paulův tým se skládal se Sema,Jareda, Setha...a Leah si zase vybrala Jacoba,mě, Embryho a Quila. Musím se přiznat že jsem byla jako poslední. Paul mě chtěl vtáhnout do svého týmu ale Embry přišel s argumentem že Quil moc fotbal neumí a že Paulův tým je dost silný, takže ať jdu k nim. Jeho argument mě přesvědčil a tak jsem se přidala k Leah. 

Prvních pár minut jsem byla doslova strašná. Ale díky Embrym, který mi v rychlosti vysvětlil jak na to a kdo má jakou slabinu jsem se do toho dostala. Během hodiny jsem vyhráli. Jacob se pyšnil tím že to bylo díky jeho míči ale já myslím že to bylo díky jeho a Embryho golům. Celý den jsem strávili na pláži. Ať už jsme hráli hry, povídali si, vyprávěli si indiánské history nebo odpočívali a u toho jedli různé dobroty od Emily. Dá se říct že tenhle den byl zatím můj úplně nejlepší v celém mém životě. Připadalo mi jako bych poprvé byla s lidmi na kterých mi záleží a jim záleží na mě. 

Všichni jsem leželi a poslouchali Jaredovu bláznivou historku o tom jak jednou vlci ovládnou celý svět. Zamyslela jsem se a najednou pocítila potřebu se podívat na Paula. Našla jsem ho jak mě upřeně sleduje. Aniž bych to ovládla, musela jsem se na něj usmát. I on se na mě začal usmívat. Vypadal jako by si se mnou chtě promluvit na což jsem já zatím neměla sílu a tak jsem rychle pohlédla jinam. Má pozornost našla Quila který se zrovna smál Jaredovy další vtipné scéně z jeho historky. Mírně jsem sek němu naklonila a zašeptala, aby to slyšel jenom on ,,Quili potřebovala bych si později promluvit s tvou babičkou, myslíš že by to šlo?". Quili se usmál něž kývl ,,Jasně, stav se zítra u nás na večeři". S poděkováním jsem ho poplácala laskavě po rameni. Okem jsem zahlédla Emily jak se roztomile tulila k Samova, který ji hřál svým tělem. Byly tak sladcí. Cítila jsem na sobě něčí pohled, ale Paulův to nebyl, protože ten se zrovna věnoval svému sendviči. Než jsem ale stihla zístit víc, zaslechla jsem za sebou volat mé jméno. Ohlédla jsem se a usmála se na Emmetta, který stál opodál. ,,Hned jsem zpět kluci" řekla jsem, vstala a vydala se k Emmettovy. Než jsem odešla, zaslechla jsem několik nesouhlasných zavrčení. ,,Ahoj" usmála jsem se na Emmetta, který mě přitáhl k sobě a políbil. ,,CO tu děláš?" zeptala jsem se ho a nenápadně se podívala ke smečce. ,,Dlouho jsem tě neviděl, a taky bych ti chtěl něco ukázat". Zasténala jsem a několikrát přejela dlaní po Emmettovy hrudi ,,Dobře, ale bude to muset počkat, chtěla jsem s kluky dnes strávit den". Emmett se zatvářil smutně, což mi lámalo srdce ,,A to nemůžeš odejít trochu dřív?". Lehce jsem si povzdychla, podívala se na Emmetta a pak na svou smečku. Mám tu ještě zůstat a nebo odejít s Emmettem. Bože, jak já nesnáším rozhodování, a že ho mám poslední dobou ve svém životě tolik.

Tahle kapitola je asi ta nejdelší kterou jsem zatím napsala. Chtěla jsem ještě udělat jednu oddechující kapitolu než příjdu s těmi zvraty a převraty, doufám že se líbí. Jinak tohle video je moje nejoblíbenější co se týče Twilight sagy :)