Dívka ze smečky (Twilight saga)

17. Z pravdou ven

Pohled Liv

Dnes ráno jsem měla skvělou náladu, a ani nevím proč. Pořád jsem se chtěla jen usmívat. S širokým úsměvem jsem vletěla do kuchyně a nalila si plný šálek kafe. Billy se na mě pousmál, než se zeptal ,,Co ti dnes je? Jsi nějak veselá?". Jen jsem pokrčila rameny a napila se ze svého šálku. Koukla jsem se z okna. Slunce dnes krásně svítilo a doslova to lákalo na koupání. ,,Skočím si s Jaredem zaskákat z útesu" oznámila jsem Billymu, vypila své kafe a vyběhla ven. V tom jsem ale  narazila do něčího těla. Byla to mladá a pohledná dívka. Někoho mi připomínala. ,,Ahoj, jsem Reachel, je Billy doma?" zeptala se s zářivým úsměvem. Šokovaně jsem hleděla na Reachel. Byla tak krásná. ,,A...Ahoj" zakoktala jsem se ,,Jsem Liv...tvá sestřenice". Reachel se vytratil úsměv z tváře a zkoumavě si mě celou několikrát projela. Kývla a bez dalších slov mě obešla a vešla do domu. Nechápavě jsem se za ni dívala. Tak tohle bylo divný, nedivím se že Jacob jí nemá moc rád, ale nechtěla jsem si Reachel zkazit náladu i když mě strašně zajímá co tu tak brzo dělá a co Paul na to. Vytáhla jsem svůj mobil z kapsy a napsala Jaredovy smsku : Čekám tě na útesu, parťáku. Zaskáčeme si. 

Stála jsme na útesu a čekala na Jareda. Odepsal mi že na útesu bude do 20 minut a už je to nejmíň 30.Za mnou se ozvaly kroky. S úsměvem jsem se otočila. Čekala jsem že to bude Jared, ale byl to Paul. I tak sem se ale nepřestala usmívat. Díky horku na sobě neměl košily a tak jsem se neubránila sjet pohledem k jeho holé hrudi.  Paul si mého pohledu všiml a nasadil svůj namyšlený úsměv. ,,Co tu děláš?" zeptala jsem se. Paul udělal několik kroků ke mě ,,Jared mi řekl že tu budeš, musíme si promluvit. Já...potřebuju aby jsi mi hned teď řekla co ke mně cítíš...". Nechápavě jsem se na Paul podívala, nechápala jsem proč to chtěl říct zrovna tady a zrovna teď. Zhluboka jsem se nadechla a uhla pohledem abych se skryla před tím Paulovým ,,Paule, já potřebuju trochu víc času...". Paul rychlím krokem překonal ten prostor který byl mezi námi, chytl mě pevně za ramena a podíval se mi do očí. Byl tak blízko. ,,Já to ale potřebuju vědět hned teď". Chvíli se na mě díval než bez varování přitiskl své rty na ty mé. Byla jsem šokovaná ale neodtáhla jsem se. Když Paul viděl že se nebráním prohloubil náš polibek a pomali mi vsunul jazyk do mé pusy. V tu chvíli jsem byla jako v transu. Zajela jsem svými prsty do jeho černých vlasů aby si ho přitáhla ještě blíž. Paulivy ruce mě chytili pevně za mé boky a přitiskl své tělo na to mé. Z jeho krku vyšlo hluboké zavrčení, které mě ještě více vzrušilo. I když jsem nechtěla, musela jsem se od Paula odtáhnout abych se nadechla. Paul opřel své čelo o to mé než se mi zadíval do očí a řekl ,,Prosím, řekni co ke mně cítíš...". Nechtěla jsem mu to říct, né tady a né teď ale byla jsem naprosto odrovnaná našim polibkem a tak jsem se naklonila k němu co nejblíž a zašeptala ,,Asi tě miluju". Paul se na mě pousmál ,,Tohle jsem chtěl slyšet...". Vtom se ale od lesa ozvalo ,,Takže už sis vybrala, jak vidím". Rychle jsem se podívala tím směrem a uviděla Emmetta. Omluvně jsem se na něj podívala a pak jsem se šokovaně podívala na Paula. Věděl že je Emmett tady a proto tedy chtěl abych mu řekla co k němu cítím. Když jsem se znovu podívala k Emmettovy už tam nebyl. ,,Emmette!" vykřikla jsem, vytrhla se Paulovy a chtěla se za ním rozeběhnout ale zastavil mě Paul a jeho slova ,,Reachel je se mnou těhotná. Dítě neopustím ale Reachel řeknu, to co k tobě cítím". Nemohla jsem najednou popadnout dech. Jak to mohl jen tak říct. Chystala jsem ho nazvat tolika sprostými slovy a poslat ho do tolika míst ale nedostala jsem ze sebe ani hlásku. Na své tváře jsem cítila slzy. Tohle pro mě a Paula znamenal konec. Zakroutila jsem svou hlavou protože na nic víc jsem se nezmohla a rozeběhla jsem se za Emmettem. 

Na obrázku je Liv.