Dívka ze smečky (Twilight saga)

20. Klan Cullenů

Pohled Paula:

Stál jsem před Cullenovic domem. Byl jsem rozhodnutý Emmetta zabít. Co bych taky mohl ztratit.S Liv byl asi definitivní konec. Ale byla tu Reachel která čekala mé díte. Jednu chvíli jsem byl rozhodnutý vběhnout dovnitř a skončit Emmettův dlouhý život a tu druhou jsem se chtěl otočit a vrátit se domů. Zvedl jsem hlavu a v okně jsem se střetl s Edwardovým pohledem. No jasně, tenhle blb byl všude a navíc mi četl myšlenky. Určitě věděl co chci udělat. Během další chvíle stál Edward přede mnou. ,,Zachovej klid Paule". Tohle mi říkalo on? Měl jsem chuť ho zabít. ,,Klid se mi z cesty". Zrovna teď jsem byl rozhodnutý Emmetta zabít. ,,Není tu" ozval se Edward, což mě donutilo se zastavit. ,,Vím co se stalo mezi ním a Liv. A taky vím co cítíš. Taky jsem chtěl několikrát Jacoba zabít. Tolikrát jsem přemýšlel jaké by to bylo ho zabít, ale víš proč jsem to neudělal?" položil mi Edward a mě kupodivu odpověď zajímala. Otočil jsem se na něj. ,,Protože jsem věděl že Bella Jacoba taky milovala a že pokud bych ho zabil, strašně bych tím Belle ublížil. A tak stejně to musíš brát i ty. Pokud by jsem Emmetta zabil, ublížil by jsi tím Liv a to přece nechceš...". Sklopil jsem poraženecky hlavu ,,Proč musíš mýt pravdu" řekl jsem a Edward se pousmál. V tom se od někud vynořila Liv, který tak tak popadala dech. ,,Věděla jsem co máš za lubem. Došlo mi to hned jak jsi vyběhl z domu..." řekla směrem ke mně. ,,Buď v klidu. Tady Edward mi pomohl pár věcí pochopit. Toho tvého Emmetta se nedotknu". Liv se podívala vděčně na Edwarda. Ten se pousmál, než tiše promluvil ,,Radši vás tu nechám si promluvit". Pak zmizel. Podíval jsem se na Liv, která mě pozorně pozorovala. Nemohl jsem být v její blízkosti, né když vím co před několika hodina dělala s tím upírem. Chtěl jsem beze slova odejít ale Livin zoufalí hlas mi to nedovolil ,,Musíme si opravdu promluvit, Paule". Z ironickým úsměvem jsem se na ní podíval ,,Opravdu a o čem?". ,,O nás, o tom co se stalo. Je toho tolik co si musíme říct". Chtěl jsem jí vyslechnout ale nechtěl jsem mluvit o ní a Emmettovy. ,,Řekla jsi mi že mě miluješ, takže to byla lež?" řekl jsem pohrdavě. ,,Ne! To určitě ne...ale Emmetta miluju taky, a ty to musíš pochopit". Můj hněv se zvětšoval.  ,,Nechci nic pochopit. Chci abychom mohli být spolu.." zoufalství v mém hlase se nedalo přeslechnout. Ale Liv už teď vypadala taky docela vytočená ,,Ale ty s Reachel čekáš dítě. Chápeš to?! Budete mít rodinu. Vím že by jsi pro mě byl lepší partie než Emmett. Emmett bude věčně mladý, zatím co já budu stárnout, nikdy nebude spát, zatímco já bych nejraději prospala celý den, nemůže jíst zatímco já  jídlo miluju, ale zrovna je teď pro mě lepší volba než ty". Hlasitě jsem se rozesmál, přišlo mi to tak ironický ,,A co Rosalie?Myslíš že ona vás jen tak nechá být? je to pomstychtivá mrcha, nevíš co udělala muži kvůli kterému málem umřela". Liv oči se na mě zamračili ,,Emmett řekl že to chápe...". Tohle jsem už nemohl poslouchat. Hněv která ve mě narůstal byl nesnesitelný.Rozeběhl jsem se a v běhu se proměnil ve vlka. Zaslechl jsem Liv která na mě volala,ale já běžel dál.

Pohled Liv:

Dívala jsem se za mizícím Paulem. Taky jsem chtěla zamířit domů, ale zamnou se ozvalo ,,Nedala by sis čaj?". Ohlédla jsem se za usmívající Bellou. Kývla jsem a zamířila s ní do jejich domu. Došli jsem do velké kuchyně, která byla perfektně zařízená. Což bylo odst ironické když tu kromě Renesmee nikdo jiný nejedl. ,,Aniž bych chtěla vyslechla jsem vaši konverzaci s Paulem" špitla Bella když přede mně pokládala hrnek s čajem. Možná mě to mělo naštvat, ale nenaštvalo. ,,Je to tak vyčerpávající někoho milovat, a zvlášť když miluješ dav lidi na jednou" řekla jsem než jsem si upila čaje. Bella se na mě vlídně usmála ,,Vím jak se cítíš. I já milovala dvě osoby na jednou...". ,,A jak sis dokázala vybrat?" vypadlo ze mně. Bellin pohled směřoval někam ven ,,Ani nevím, ono si to nějk vybralo samo. Vždy jsem prostě věděla že miluju Edwarda. Jacoba jsem taky milovala, ale Edwarda víc. Nedokázala jsem si představit život bez něj" podívala se na mě ,,Podívej se oboum do očí a ucítíš který je ten správný". Děkovně jsem se na Bellu usmála když v tom jsem uslyšeli strašnou ránu. Obě jsem se rozeběhly za hlukem. Alice stála u kupy knih které byly sesypané na zemi. ,,Co je Alice, co vidíš?" přiběhla k ní Bella zatím co já jí šokovaně sledovala. Alice se podívala na Bellu a pak krátce na mě. Pokojem se ozval její roztřesený hlas ,,Volturiovy. Našli další záminku nás napadnout. Tentokrát ale nebudou chtít zničit jen nás, ale i smečku...". Tím mi naprosto vyrazila dech ,,Co jsi viděla, Alice?" ,, Jejich cíl je zničit Renesmee a Jacoba, protože představují moc velké riziko tím že by později mohly na svět přivést dítě které by mělo v sobě upíra i člověka po matce a vlka po otci...". V tu chvíli jsem nemohla popadnout dech. Chtěli ublížit Jacobovy? ,,A co to pro nás znamená?" zeptala jsem se. Belly obličej byl zkřivený hněvem ,,Především válku"