Dracův úkol [Dramione] ✓

36. kapitola

„Hermiono," oslovil Hermionu někdo, když přišla do společenské místnosti. „Měla bys teď čas?"

„Harry, samozřejmě, co?"

„Jak dlouho už chodíš s Malfoyem?" zeptal se Harry s úšklebkem.

„Od listopadu," řekla Hermiona.

„Od listopadu," zopakoval Harry a Hermiona přikývla. „Proč jsi nám o tom neřekla? Nebo aspoň mně?"

„Protože jsem zvažovala všechny možnosti a zvážila jsem i tu, že byste se se mnou přestali bavit, tak jsem chtěla vědět, jestli mi stojí za to."

„A stojí?"

„Co myslíš, Harry?"

„A ty si myslíš, že on by udělal to samé pro tebe? Že by se všeho vzdal pro tebe?" zeptal se Harryho.

„Myslím, že ano," řekla Hermiona.

„Ale nejsi si tím jistá," zkonstatoval Harry.

„Jsem, vím, že by to udělal," řekla Hermiona.

„Jsou to jen slova, Hermiono," řekl Harry.

„Nejsou, myslí to vážně, Harry. Chceš vědět, proč jsem ti to neřekla? Protože jsem přesně věděla, že mi to budeš rozmlouvat a já vím, že bych se nakonec nechala překecat. Takhle jsem se rozhodla sama za sebe a jsem šťastná. Opravdu."

„A já ti to neberu. Jen jsem se tě na to potřeboval zeptat. Ale jestliže miluješ Malfoye, proč jsi byla tak naštvaná a smutná, když začal Ron chodit s Levandulí?"

„Ale to není...od třetího," řekla Hermiona.

„Jak od třetího?"

„S Dracem jsem se začala bavit třetího listopadu. A chodit jsme spolu začali šestého. A Ron začal s Levandulí už v říjnu. To jsem se pak odmilovala velice rychle."

„Vy jste spolu s Malfoyem až tak dlouho?"

„Říkala jsem ti to," řekla hnědovláska.

„Ano, ale já myslel, že až od konce listopadu," řekl Harry.

„A není snad jedno, kolikátého listopadu to bylo?"

„Je, ale spíš nechápu, proč jsi mi to neřekla. Ano, ten důvod je možná dobrý, ale proč sis to myslela?"

„Protože tě znám, Harry. Pro všechny chceš to, co si myslíš, že je správné. A to si o něm nemyslíš," řekla Hermiona.

„Jo, to máš pravdu," uznal Harry.

„Tu já mívám," usmála se Hermiona.

„Hermi a omlouvám se," řekl Harry.

„Za co?"

„Promiň, že jsem ho minulý týden tak hnusně...toto..."

„Nebylo to nejlepší, co jsi udělal, to uznávám," řekla Hermiona.

„Ano, ale ani jsem se tě nezeptal, proč jsi tak přešlá," řekl Harry.

„To máš pravdu, nezeptal, ale já to chápu. Ale...tu učebnici přece zítra s Ginny odnesete," řekla Hermiona.

„To je pravda. Stejně mě to mrzí, že jsem se nezeptal."

„Harry, ale to jsi nemohl vědět," řekla Hermiona.

„Ale s Ronem jsme to tušili. Jenže víš, co jsem si myslel? Že ty by ses ho nikdy ani nedotkla. Spíš teda on tebe. A teď spolu chodíte a on tě beztak už stihnul -"