Dracův úkol [Dramione] ✓

48. kapitola

„Mám hotovo,“ řekla Hermiona a hodila brk na stůl.

„Super. Lekvary jsou hotové?“ zasmál se blonďák.

„Hele, já nemůžu za to, že líbáš jak bůh,“ zamračila se Hermiona.

„Za to ale nemůžu ani já,“ řekl Draco.

„Já vím, taky ti to nevyčítám, víš?“

„Už vím,“ přikývl Draco.

„Ale tos měl vědět odjakživa,“ řekla Hermiona se smíchem.

„Tys taky měla počítat s tím, že když něco chci, tak to prostě dostanu,“ pokrčil Draco rameny.

„Já s tím počítala. Částečně,“ přiznala Hermiona.

„Tak částečně?“

„Jo,“ přikývla nebelvírka.

„Mandelinko, já ti teď něco prozradím, dobře?“

„Dobře.“

„I když jsi s mým egem počítala pouště částečně, což byla velká chyba mimochodem, jsi jedna ze čtyř lidí, kteří mě znají úplně nejlépe.“

„A kdo jsou další čtyři?“ zeptala se Hermiona a Draco si jí lehnul do klína.

„Moje matka, Blaise a...a...“ odmlčel se Draco.

„Je v tom jedna z nich? Z těch dvanácti?“ zeptala se Hermiona. „Tak to řekni. Když už vím, že mezi nima byla Pansy a...a Daphné, které byly ty další? Už chci vědět, kdo všechno byl přede mnou, kvůli komu nejsem první. A až to zjistím, budu chtít vědět, ke kterým jsi začínal cítit něco víc. Až budu vědět i to, budu zjišťovat co dělaly dobře a co špatně, co ti vadilo, co jsi nesnášel, co se ti líbilo a tak. Já chci o tobě vědět naprosto všechno, chápeš? I o těch holkách.“

„Proč to chceš tak moc vědět?“ povzdechl si Draco.

„Protože si zasloužím to vědět, ne?“

„Měla bys to vědět, máš pravdu.“

„Vím, že je ti nepříjemné o tom mluvit. Ale já to prostě potřebuju vědět,“ řekla Hermiona.

„Já to chápu,“ přikývl Draco.

„Pověz mi to, lásko, prosím,“ zaprosila Hermiona a hladila Draca v platinových vlasech.

„Nikam mi neodejdeš, když zjistíš něco, co se ti nebude líbit?“ zeptal se Draco.

„Tak přísahám,“ zasmála se Hermiona.

„Dobře,“ řekl Draco a zhluboka se nadechl. „Tak jo, takže...co jsi chtěla vědět to první? Které to byly?“

„Ne. Bavili jsme se o tom, kdo tě zná nejlíp a ten někdo, kdo tě zná nejlíp je jedna z nich, takže která?“

„Pansy.“

„No přesně to jsem si myslela, že Parkinsonová,“ protočila Hermiona oči.

„Ano, chápu. Tak co dál?“

„Ses do toho nějak pustil, ne?“ zasmála se Hermiona.

„Chci to mít co nejdřív za sebou."

„Teď chci vědět, které to byly,“ řekla Hermiona.

„Daphné, Pansy, Marietta Edgecombeová, Hannah Abottová, nediv se. Millicent Bullstrodeová, Astorie Greengrassová, nepřerušuj mě, Hermiono, Cho Changová, Eloise Midgeonová, Orla Quirkeová, Demelza Robinsonová, ticho, já vím, že to je hnus, Patricia Stimpsonová a pozor, velké finále, Romilda Vaneová,“ dokončil Draco a Hermiona, která se během jeho povídání několikrát nadechla, aby něco řekla, najednou nebyla schopná slova.