Dracův úkol [Dramione] ✓

29. kapitola

„Takže jak se ti líbilo poprvé v kině?" zeptala se Hermiona.

„Bylo to super. Smutný," řekl Draco.

„Jo, to bylo. Ale moc hezký. Jen nechci zažít to samé, co Rose a Jack. Teda ten konec," řekla Hermiona.

„Rozumím," přikývl Draco.

„Dáte si něco dalšího?" zeptala se mladá servírka. Zřejmě brigádnice, protože nemohla být o moc starší, než Draco s Hermionou, ne-li stejně stará.

„Mohla bych vás poprosit ještě o jeden cukr?" usmála se Hermiona. Servírka se zamračila, protože otázka byla spíše na Draca.

„Jistě," řekla servírka a v jejím hlase byla slyšet neochota.

„To je takový problém, aby ti přinesla cukr do čaje?" divil se Draco.

„To víš, dovolila jsem si promluvit," řekla Hermiona. To už se k nim blonďatá servírka zase přibližovala.

„Prosím," řekla a málem hodila cukřenku před Hermionu.

„Děkuji," usmála se Hermiona kysele a věnovala jí holčičí pohled jsi kravka.

„Pořád si nic nedáte?" zeptala se blondýnka Draca.

„Ne. Vlastně chci účet, už půjdeme," řekl Draco.

„Dobře," přikývla servírka a hodila po Hermioně nenávistný pohled.

„Draco," usmála se Hermiona.

„No co je?" řekl Draco.

„Prosím," řekla holčina a debilně se usmála.

„Díky," řekl a dal jí do ruky nějakou bankovku.

„Děkuju," vyvalila servírka oči.

„Prosím, nashle," řekl Draco. „Jdeme, Hermiono."

„Jasné, přikývla Hermiona, kopla do sebe zbytek čaje a vyběhla za Dracem, ještě se rychle oblékala.

„Takže co mělo znamenat to s tou holkou?" řekl Draco s pobavenym úšklebkem.

„Byla mi nesympatická," řekla Hermiona prostě a Draco přikývl a dal si ruku do kapsy, načež se zamračil. „Co?"

„Odkdy mám v kapsách papírky?" zamračil se a znovu v kapse zašátral a vytáhnul maličký papírek.

„Co na něm je?" zeptala se Hermiona.

„Počkej, já se podívám," řekl Draco a přešel s Hermionou k nejbližší lavičce a lampě.

Potom papírek rozvinul a přečetl:

Zavolej: 7492934929

Draco se na papírek pořádně zadíval.

„Tak co se tam píše?" zeptala se Hermiona zvědavě.

„Mám zavolat 7492934929," řekl Draco.

Hermiona se zamračila a vzala si od něj papírek, aby si ho prohlédla.

Draco se mezitím nadechl, a pěkně z plna hrdla zařval: „7492944929!!!"

Hermiona se začala smát.

„Asi jsem si vykřičel hlasivky," zachraptil Draco.

„Myslela, abys jí zavolal na telefon. Ale už nemusíš, nedivila bych se tomu, kdyby tě slyšela, musel jsi být slyšet až do té příšerné kavárny," přimhouřila Hermiona oči, když najednou lampa nedaleko nich praskla.