25. kapitola

475 27 16
                                    

Když ráno přišla Narcissa do Dracovi ložnice se snídaní a několika balíčky, které přišly Hermioně a Dracovi od jejich kamarádů, chvíli váhala.

Draco nespal ve své posteli, zeď do Hermionina pokoje byla pootevřená a po zemi se válely kalhoty, ponožky, mikina, tričko a sako.

Narcissa zauvažovala, zda má vejít k Hermioně, protože nechtěla nějak rušit, nebo narušit soukromí...

Nakonec sebrala všechnu odvahu, kterou měla a zaklepala na zeď, kdyby náhodou byli vzhůru.

Nic se ale neozvalo, takže pomaličku vstoupila do pokoje, došla ke stolu, na který položila snídani a balíčky a přešla k posteli, aby ty dva probudila.

„Draco, Hermiono, vstávejte,“ zašeptala Narcissa.

„Ještě pět minutek,“ zamumlala Hermiona a přitulila se víc k Dracovi, který ji pevněji objal.

„Buď potichu, beruško, ještě chci spát,“ řekl Draco a zabořil obličej do Hermioniných vlasů, které pořád vonily po jablkách.

„Tys něco říkal,“ řekla Hermiona.

„To jsem nebyl já,“ řekl Draco a zamžoural do světlého pokoje.

„Pojďte vstávat, vystydne vám snídaně,“ řekla Narcissa. „A máte tu balíčky.“

„Narcissa?“ divila se Hermiona.

„Správně, má milá,“ řekla Narcissa. „Včera jsi neměla večeři, měla by ses najíst.“

„Neměla?“

„Ne,“ zavrtěl Draco hlavou. „Co je na snídani?“

„Dýňové taštičky a černý čaj,“ zasmála se Narcissa a Draco i Hermiona si vzali jeden hrneček a jednu taštičku.

„A ty balíčky?“ zeptala se Hermiona.

„Na stole,“ řekla Narcissa.

„Díky,“ usmála se Hermiona.

„Ehm...možná to vyzní divně, ale vy jste... -“

„Ne,“ vyvalil Draco oči. „Ještě je brzy.“

„Jistě, jen se tady válelo oblečení a tak, tak jsem si říkala, jestli -“

„Jsme spolu nespali, já to chápu, Narcisso, příště si dáme pozor,“ přikývla Hermiona.

„Příště?“ divila se Narcissa.

„No... omlouvám se, obvykle tak moc nespím, přísahám,“ řekla Hermiona a koukala se na překvapenou Narcissu.

„Ne, jen jsem trochu zaskočená,“ řekla Narcissa a Hermiona váhavě přikývla.

Věděla snad Narcissa něco, co ona ne?

„Tak já vás nechám se v klidu nasnídat, dobrou chuť,“ řekla Narcissa rychle a dala se na útěk, neboť to vypadalo na nepříjemné vyptávání.

„Cos mi měl říct?“ zeptala se Hermiona, sotva Narcissa odešla.

„Cože?“ nechápal Draco.

„Jak dlouho se mnou hodláš být? Dokud se nezamiluju, abys měl pak to potěšení mě odkopnout?“

„Ne, tak to není,“ řekl Draco.

„Tak co mi sakra tajíš?“

„Hermiono, tobě nic,“ řekl Draco a doufal, že byla ta lež důvěryhodná.

Dracův úkol [Dramione] ✓Unde poveștirile trăiesc. Descoperă acum