7. kapitola

674 35 4
                                    

„Víš co, pojď,“ řekl Draco, vzal Hermionu do náručí a přenesl jí na kuchyňskou linku.

„Draco, je to jen škrábanec,“ usmála se Hermiona.

„Ale huš,“ řekl Draco a dál vymýšlel způsob, jak by se na Hermionu podíval a nevypadalo to blbě.

„Je to úplně v pořádku,“ uklidňovala ho Hermiona. 

„Nelekej se,“ povzdechl si Draco, když mu došlo, že žádný způsob, který by vypadal normálně není.

„Dobře,“ přikývla Hermiona.

Draco jí svléknul svetřík a položil ho vedle. Potom jí vyhrnul tílko a přetáhl jí ho přes hlavu.

„Vypadá to drobet divně,“ poznamenala Hermiona tiše. Nahlas mluvit nemohla, na to byla trochu nervní.

„Já vím,“ přikývl Draco, ale pořád nemohl odlepit pohled od její podprsenky. No kdo by to byl do ní řekl. Černá krajková podprsenka a Grangerová...

„Tak co?“ zeptala se Hermiona.

„Počkej chvíli,“ řekl a natočil si jí bokem k sobě. Tam byl škrábanec, který se táhl skoro po celém boku. Kdo by to byl řekl, že tohle udělá rám obrazu...

„Jau,“ zasyčela Hermiona, když se Draco opatrně dotknul rány.

„Promiň, ale je to zajímavé,“ řekl a dál zkoumal její krev. Nebyla jinačí, než ta jeho. Byla vlastně úplně stejná. Ale vážně úplně.

„Co je na tom zajímavého?“ divila se Hermiona.

„Máš úplně stejnou krev,“ řekl Draco a dál se koukal na Hermioninu krev.

„Já vím. Ale když ty pořád, že máš krev čistou,“ pokrčila Hermiona rameny. „Ráda bych to viděla.“

„Beze všeho,“ řekl Draco, vzal nůž a zaryl si ho do ruky, při čemž Hermiona zavřela oči. „Tak prosím, Grangerová.“

Hermiona otevřela oči a koukala se na Dracovu ruku, ze které tekly potůčky krve. Úplně stejné, jako ty její, samozřejmě.

„No vážně,“ přikývla Hermiona s úsměvem.

„Co s tím bokem?“ zeptal se Draco.

„Nic, nebolí to,“ řekla Hermiona.

„Podržíš mi to?“ zeptal se Draco a Hermiona přikývla a převzala si od něj nůž. Naneštěstí si nůž vzala za špičku a rozřízla si ruku.

„Sakra,“ povzdechla si Hermiona.

„Víš o tom, že seš nemehlo?“ zasmál se Draco.

„To mi povídej,“ povzdechla si Hermiona.

„Na ošetřovnu s tím nepůjdeme,“ řekl Draco a Hermiona přikývla.

„Draco, ta ruka...tvoje, proč jsi to udělal? To jsem totiž nechtěla.“

„Ale já chtěl, abys to viděla,“ řekl Draco a Hermiona se pousmála. „Podej mi ruku.“

„Fajn,“ řekla Hermiona a váhavě ruku natáhla.

To už Draco vzal její pořezanou ruku do té své pořezané a propletl si s ní prsty.

„Co to děláš?“ zeptala se Hermiona a koukala se na jejich spojené ruce.

„Teď v sobě budeme mít stejnou krev. Jak tu mudlovskou, tak tu čistou, chápeš?“ řekl Draco a Hermiona se zachichotala.

„Chápu,“ přikývla a stiskla jeho ruku pevněji.

Dracův úkol [Dramione] ✓Waar verhalen tot leven komen. Ontdek het nu