1. kapitola

1.9K 54 22
                                    

Draco seděl ve Zmijozelu ve společenské místnosti a koukal se do krbu, ve kterém šlehaly plameny.

Stále si myslel, že se lord Voldemort dočista zbláznil. On by měl svést ji? Šprtku? Šmejdku? Prostě Grangerovou?

Jak to má asi udělat? Má jí říct, že ji neskonale miluje a že mu už vůbec na krvi nezáleží? Hnus.

Vztekle bouchnul pěstí do stolu, při čemž Pansy, Theodor a Blaise nadskočili a Crabbemu s Goylem vypadlo z náruče několik krásně vypadajících dortíků.

„Stalo se něco, Drakie?" zeptala se starostlivě Pansy.

„Neříkej mi Drakie, Pansy," zavrčel Draco a rychlím krokem odešel ze společenské místnosti.

„Co mu je?" otočila se Pansy s tázavým výrazem na Theodora.

„Asi mu zase něco přelítlo přes nos," řekl a Pansy přikývla.

„Čemu se tak culíš?" obořila se Pansy na Blaise. „Ty snad víš, co mu přelítlo přes nos? Tak co, povídej."

„Grangerová," odpověděl jednoduše a uhnul se polštáři, který po něm Pansy hodila.

A zatímco se Blaise uhýbal polštářům, které po něm házela Pansy, Theodor se smál představě Hermiony Grangerové, letící Dracu Malfoyovi před nosem. Kvůli téhle představě se Crabbe a Goyle dusili čokoládovými dortíky, ale my je necháme se pěkně dusit a jdeme dál.

Draco mezitím spěchal do Komnaty Nejvyšší potřeby, ze které se přes prázdniny stalo skladiště. Tam už nějaký ten týden chodil. Chodil tam opravovat Rozplývavou skříň, což se mu ale vůbec nedařilo.

A to ani v nejmenším. Jako každý den se posadil před skříň a začal přemýšlet, jak by ji mohl opravit.

Jeho myšlenky ale ubíhaly k té kudrnaté šprtce Grangerové, kterou měl podle Pána Zla svést, aby měl lepší informace o tom, co a jak Potter chystá.

Samozřejmě Voldemort pracoval i s verzí, že by mohl Draco začít balit Harryho, ale poté se rozhodl, že by to bylo až moc nápadné, a že se prý dívky dají pobláznit mnohem snadněji a mnohem lépe a více, než kdejaký Potter.

Ovšem platilo tohle na Hermionu?
Dokázala se i ona zbláznit do něčeho jiného, než do knih a učení?

Draco si musel povzdechnout.
Ne, tentokrát se lord Voldemort zmýlil, bylo by snazší zaujmout Pottera, než Grangerovou.

A jak tak přemýšlel, v Nebelvíru se nedělo nic zajímavého. Harry se muckal s Ginny, se kterou před nedávnem začal chodit.

Na Ronovi seděla Levandule a oblizovala ho. Rozhodla se dát Ronovi druhou šanci a evidentně toho vůbec nelitovala.

Hermioně to tentokrát bylo tak nějak jedno, už dávno se rozhodla, že se kluky zabývat nebude. Ve druhém ročníku byla zamilovaná do Harryho, jenže ten začal krátce před koncem ročníku básnit o Ginny a ona si uvědomila, že u něj nemá šanci.

Ve třetím ročníku se jí líbil Malfoy, ale jakmile viděla, že se oblizuje s Pansy, uvědomila si, jak hloupá byla. Byl to Malfoy.

V pátém ročníku začala něco cítit k Ronovi, ale když začal chodit s Levandulí, už ji to nějak přešlo.

Od té doby se jí už nikdo nelíbil a ona si přála, aby to tak už zůstalo. I když někdy...

„A co se stalo Levandule, že jsi Ronovi odpustila?" pokoušela se Hermiona o konverzaci.

Dracův úkol [Dramione] ✓Where stories live. Discover now