Dracův úkol [Dramione] ✓

14. kapitola

„No vidíš, fešák," řekl Blaise.

„Prosím tě, Blaisi," protočil Draco oči.

„No co je, holky se prý takhle chválí normálně. Říkala zrzka," řekl Blaise.

„Tak zrzka říkala," řekl Draco.

„No co je, nějak začít musím," řekl Blaise a Draco překvapeně přikývl.

„Ale buď od té dobroty a nemluv jako holky," řekl Draco.

„Hodně štěstí, zvládneš to, zl...aco," řekl Blaise.

„Jak jsi mi to chtěl říct?" zeptal se Draco nevěřícně a podíval se na Blaise.

„Zrzka říkala," řekl Blaise.

„Pro Merlina, Blaisi, ale my nejsme žádné přiteplené holky," řekl Draco.

„Ale uznej, že jsou ty jejich přezdívky roztomilé," řekl Blaise.

„Co jsi to provedl s Blaisem?" divil se Draco.

„Taky by mě zajímalo," řekl Blaise. „No, zlom vaz."

„Díky," řekl Draco a odešel ze Zmijozelu.

Cestou do Komnaty Nejvyšší potřeby přemýšlel.

No měl on to vůbec zapotřebí? Takhle trápit úplně nevinnou čarodějku, aby zachránil svůj vlastní mizerný život.

Bylo mu špatně z něj samého.

Hermiona možná byla mudlovka, ale hezká, hodná, chytrá až moc, vtipná...

„Ahoj Draco," ozvalo se vedle něj.

„Taky tě rád vidím, Hermio," řekl Draco a chytnul ji za ruku.

„Draco, jsme na chodbě," řekla Hermiona a Draco pokrčil rameny.

Tak nějak mu to bylo jedno.

A Hermioně zřejmě taky, protože mu stisk opětovala.

Když došli do Komnaty, pustil Draco Hermionu a políbil ji.

Vážně nechápal, co se s ním dělo. Nechápal to, co s ním ona nebelvírka dělala. Bylo to pro něj tak zvláštní, tak neznámé...

„Co budeme dělat?" zeptala se Hermiona.

„Nevím, něco vymyslíme, krásko, dobře?" řekl Draco a Hermiona se začervenala a přikývla.

„Tak...asi bych ti měla něco říct," řekla Hermiona s povzdechem.

„Poslouchám," řekl Draco a naznačil jí, aby si přišla sednout.

Hermiona se zhluboka nadechla a posadila se mu na klín. Kdo ví, co bude říkat na to, že řekla Ginny o jejich malém tajemství...

„Tak jo..." začala Hermiona a Draco, který si všiml, že je nervózní ji políbil do vlasů.

„Neboj," řekl a Hermiona se pousmála.

„Ginny mě prokoukla," řekla Hermiona.

„Jak jako, že tě prokoukla?" divil se Draco.

„Prý mumlám ze spaní," řekla Hermiona a Draco se usmál. „A neumím lhát, takže když se mě zeptala, tak jsem to nějak neudržela."

„A to jsi byla tak nervní z toho?" zeptal se Draco.

„Ale tak trošičku," řekla Hermiona a jakoby se nic nedělo, zazívala.

„Trošičku je docela slabé slovo, že?" řekl Draco.

„Možná," řekla Hermiona a chtěla Draca obejmout. Pak si to ale rozmyslela.