Dracův úkol [Dramione] ✓

30. kapitola

„Tak jak to ale uděláme?“ povzdechla si Hermiona.

Když spolu jeli na prázdniny, zapomněli tak trochu na to, že bude vypadat divně, když spolu dva odvěcí nepřátele přijdou na nástupiště.

„Mohl bych prostě přijít sám,“ navrhnul Draco.

„Třeba to nějak vymyslíme večer, ale teď musíme,“ povzdechla si Hermiona.

„Zlatíčko, to večer moc nevymyslíme, když budeme maličko posilnění alkoholem, ne?“

„Draco, tady ti ale alkohol neprodají,“ zasmála se Hermiona.

„Sázím deset galeonů na to, že nějaký alkohol mi prodají,“ řekl Draco a natáhl ruku.

„Patnáct na to, že ne,“ řekla Hermiona a potřásla si s Dracem rukou.

„Beru,“ přikývl Draco a Hermiona se usmála a nasadila si čepici.

„Tak můžeme?“ zeptala se Hermiona.

„Nechce se mi,“ řekl Draco.

„To ani mně ne,“ povzdechla si Hermiona.

„Tak proč tam jdeme?“

„Protože o tomhle setkání vědí naši a oni...oni...no prostě to nevědí,“ přiznala Hermiona.

„Nevědí, že tě šikanovali?“ divil se blondýn.

„Ne. Tenkrát mi ve škole řekli, že pokud se o tom někdo dozví, tak si na mě počkají,“ zašeptala Hermiona.

„Co prosím?“ nevěřil Draco vlastním uším.

„Teď je to stejně pryč,“ řekla Hermiona.

„Hermionko, mrzí mě, že sis tím musela projít,“ řekl Draco.

„Ale stalo se, tak proč to rozpitvávat, že?“ usmála se Hermiona a otevřela dveře.

„Jsem tu pro tebe, dobře?“

„Dobře.“

„Poslouchej mě, zlatíčko, nikdo ti už nebude ubližovat, dobře?“

***

„Dobrej, co to bude?“

„Ještě vybíráme,“ řekl Draco a starší muž přikývl a odebral se za pult.

„Kde mají alkoholický nápoje?“ zeptal se Draco a Hermiona se zasmála a otočila Dracovi lístek.

„Děkuju,“ řekl Draco a začal pečlivě studovat všechny druhy pití.

„No?“

„Už vím,“ řekl Draco a zvednul se, aby mohl jít objednat.

Hermiona se mezitím s úsměvem koukala, jak se starší muž za barem ptá, jestli mu ukáže občanku a mohla se potrhat smíchy, když se Draco vrátil se dvěmi hrníčky kávy.

„Tak co, zas jsem měla pravdu, co?“ řekla a Draco přikývl, při čemž nezapomněl protočit oči.

„Ale jen o kousek,“ povzdechl si.

„Promiňte, ale můžu se zeptat, co tady děláte? Totiž, nepamatuju se, že by s náma někdo chodil na základku,“ řekl černovlasý kluk.

„Ale já ano. Hermiona Grangerová.“

„Grangerová? Tohle?“

„Ano,“ přikývla Hermiona.

„No ty vole! Hej lidi, pojďte se podívat, tohle je Grangerová!“