„Cože?" vyhrkl ze sebe Renne
„Nějakej kokot do ní naboural, když jela z nemocnice." řekl jsem skoro neslyšně
„To mi je moc líto. Jak je na tom?" řekla Richard, když se vzpamatoval
„Řeknu vám to až dala Isi zase spát." odpověděl jsem jim a šel s Isi zpatky do ložnice
Potom co jsem mel jistotu, že Isi opravdu dobře spí, tak jsem šel zpátky ke klukům, kteří tam na mě čekali.
„Emma se dnes probudila z umělýho spánku...bohužel důsledkem nárazu potratila." řekl jsem jim, když jsem si sedl na sedačku
„No dopíči." prolomil ticho v místnosti Richard
„Dneska tady s tebou zůstaneme." rmekl rychle Renne, tak abych nemohl odporovat
Já vlastně na odporovaní neměl ani sílu.
Teď bych se potřeboval kurva hodně ožrat, nebo sjet, ale mám tady Isi, která teď málem přišla kvůli nějakýmu kokotovi o mámu, takže nemůžu si dovolit, aby ještě měla tátu někde na odvykačce.
Nic jsem jim neřekl, jen si nalil panáka whiskey a kopl ho do sebe.
Kluci taky nic neříkali.
Jen jsme tam seděli a chlastali.
Co taky jinýho mám dělat, když mi málem umřela, žena a přišel jsem o dítě...
Nakonec jsem asi usnul v obýváku na sedačce, uplně na sračky.
Ahojkyyy❤️🔥🥩😈🖤
Jsem tu s další kapitolou❤️🔥🥩🖤😈
Doufám, že se vám aspoň trochu líbila ❤️🥩🔥🖤
Mějte se, papa❤️🥩🔥🖤
