[pohled Doriho]
Sice nerad, ale přece jenom jsem odešel zpátky domů.
Lucka říkala, že tam se Steinem bude a ať si jdu odpočinout.
Potom co jsem došel domů, tak jsem uložil Isi do postýlky, tak jsem vzal Madlu a Ciru k sobě do postele a pokusil se usnout.
Neúspěšně.
Pořád jsem musel přemýšlet o tom co se stalo.
Mám tolik otázek, ale nepřícházejí žádné odpovědi.
Proč se to stalo?
Kdo za to mohl?
Proč ten druhej řidič ujel?
Co se tam vlastně stalo?
A hlavně proč Emma a to malý?
Nemohl jsme usnout, tak jsem si řekl, že se musím ožrat.
Zavolal jsem teda Koukrovi a Rendovi, ať přijedou, protože mě užívalo to, že jsem tady sám a vidím jak je vedle mě jen prázdná postel.
Na nočním stolku vidím pořád položenej pozitivní těhotenskej test.
Musel jsem ho dát někam, kde ho neuvidim.
Šuplík je asi teď nejrychlejší volba.
Po cca 10 minutách se rozezněl domem zvonek a já pochopil, že kluci už přišli.
Jenže už bylo dost pozdě a Isi chtěla spát, ale kluci ji probudili.
„Zlatíčko moje. Spinkej." vzal jsem ji do náruče a šel otevřít klukům, kteří stihli mezitím ještě 3x zazvonit
„Čau, asi jste zapoměli, že mám ještě malý dítě, že?" řekl jsem, když jsem s Isi došel ke dveřím
„Ježiš sorry. Já myslel, že je s Emmou v posteli a spí." řekl Koukr
„Emma je v nemocnici." řekl jsem polohlasem a koukl se do země
Ahoooj❤️
Jsem tu s další kapitolou 🥰❤️🔥
Snad se vám líbila 🥰
Mějte se, papa❤️🔥
