Secret little rendezvous ~ Larry ✓

40.

"Tak tak," řekl jsem mezi polibky. Pak jsem se přesunul na jeho tvář a pak na krk. Mazlil jsem se s jeho kůží.
"Kluci jsou fajn, ale tohle je opravdu lepší. Hezky sami a bez strachu, že nás načapou, nebo že si z nás budou Liam a Mick utahovat."

"Myslím, že si z nás budou dělat prdel určitě," zasmál jsem se, když jsem cítil jak se mi přisál na krk.
"Budu tam mít modřinu," zaskučel jsem, když mě několikrát kousl do stejného místa.
"Pijavice," zasmál jsem se a jemně jej štípl do ruky.

"Tak to pak nějak zakryjeme," zamumlal jsem se smíchem, ale když mi zatlačil ruce do hrudi, malinko jsem se odtáhl. Rychle jsem si ho vyhodil na ruce a oba nás svalil do postele.
"Hmm, tady je pohodlně," zamumlal jsem spokojeně.

"Implantuješ mi kus kůže, aby si to ukryl?" zasmál jsem se o setinu dřív, než nás hodil do postele a objal mě jako anakonda.
"Myslím, že Mick by mohl mít nějaký silnější make-up, aby jsme to zakryli, ikdyž myslím, že fanynky si to všimnou a pak bude rošambo. To bude konspirací!"

"Dáme ti šátek a bude klid," zasmál jsem se a políbil ho na nos. Bylo mi s ním takhle opravdu hezky.
"Co říkáš?" usmál jsem se na něj.

"Že zítra bude milión fanartů, povídek a nevím čeho všeho jěště s tím ,jak mi jeden ze skupiny okusuje krk," zasmál jsem se a políbil ho na čelo a pak na rty.
"Jsem zvědavý, jestli namalujou taky něco s tebou," šeptl jsem mu do rtů. "Možná něco opravdu zajímavého."

"Hmm, třeba jako tu trojku, cos nám ukazoval," zasmál jsem se a přitáhl si ho k sobě ještě blíž, tedy pokud to vůbec šlo.
"Aby nás nakonec nenamalovali všechny a ty uprostřed. Chudáček, vydán na pospas čtyřem klukům," ušklíbl jsem se.

"No to by bylo... Asi bych to rozdejchával opravdu dlouho," zasmál jsem se a mrkl na něj. Ihned mi přistála ruka na mém pozadí.
"Heeej! Notak, bylo by to opravdu zlé," doplnil jsem a nechal se hladit, zatímco jsem se smál na té představě.

Musel jsem se zasmát.
"No možná jo, ale určitě by to namalovali tak, že by to hrozné nebylo. Ani po obsahové stránce, ani po umělecké stránce," ušklíbl jsem se a nosem se otřel o ten jeho. Rukou jsem mu jezdil přes celá záda až na zadeček a pak zase nahoru. Užíval jsem si tu chvilku, kterou jsme měli jen pro sebe.

"Tohle se mi líbí," zamumlal jsem jemně, než někdo zaklepal na dveře.
"Můžu vejít? Nebo radši ne?!" zasmál se Liam za dveřmi. Rychle jsem Louiho líbl na rty a pak zakřičel na dveře.
"Můžeš!" křikl jsem tak, aby to slyšel a zaslechl jsem jak otevřel dveře a vešel dovnitř.

Při tom zaklepání a tom hlase, jsem nespokojeně zamručel. Proč?!!
Mírně otráveně jsem se na něj podíval, když vešel dovnitř a s úsměvem se na nás díval.
"Co potřebuješ, že nás rušíš?" zeptal jsem se se zdviženým obočím.

Jeho ruka na chvíli sklouzla na moje pozadí a teritoriálně ho zmáčkla.
"Potvoro," zaskučel jsem a prsty ho štípl do ramene.
"No co chceš Liame?" podotkl jsem ihned jak se připomněl zakašláním.
"Jenom, že snídaně bude kolem devítí," broukl a mrkl na nás. "Jenom to, užívejte večer..."

Ušklíbl jsem se na Harryho a s tichým smíchem naslouchal Liamovi. Když vyřídil vše co chtěl, dal se na odchod.
"To jako vážně? To je všechno?" zasmál jsem se a pokroutil nad ním hlavou.

"Teritoriální blbec," zasmál jsem se a štípl jej rty do ouška. Zamotal jsem se do jeho objetí a nechal se znova hladit po zádech a jemně líbat do vlasů. Opravdu jsem si tohle užíval. Jenom my dva, postel a oddech. Nic víc, nic míň. Téměř jsem vrněl blahem.

"Máte s tím nějaký problém, pane Stylesi?" zeptal jsem se s drobným úsměvem na rtech. Takhle mi bylo opravdu úžasně. Když jsem si ho tiskl k sobě, bylo mi nejlíp.
"Já můžu i odejít," dobíral jsem si ho a začal se zvedat.

"Hej, hej, hej, hej," zpomalil jsem ho ihned a vyskočil na jeho pas.
"Nikam, tady budeš, nikam nepůjdeš. Budeš hezky tady se mnou, jasný?" zabručel jsem a položil se na jeho hruď tak, abych ho objímal nohama a držel se ho jako koala. Nechci, aby mi ušel.

Ani jsem se nestihl pořádně zvednout a už jsem byl povalen do peřin i s tou mou koalou na mně.
"Dobře, dobře, nikam nejdu," zasmál jsem se.
"Budu tady s tebou, neboj," šeptl jsem spokojeně do jeho ouška, na které jsem mu pak i věnoval pusu.

"To se mi líbí," usmál jsem se a líbl jej na čelo, pak na nos a na rty.
"A jsem rád, že ti to taky vůbec nevadí," doplnil jsem se spokojeným úsměvem a pohladil ho po hrudi.
"Tohle mi v autobusu chybělo," broukl jsem a položil si ouško na jeho hruď, abych mohl poslouchat tlukot jeho srdíčka.

"Nejsi sám, mně to taky chybělo. Pořád se jen ohlížet, kdo nás sleduje, jestli můžeme..." šeptal jsem mu do vlásku a následně ho tam i líbnul.
"Takhle je to vážně skvělé," vydechl jsem spokojeně. Oběma rukama jsem ho pohladil přes zadá až na zadeček, přes který jsem ho trochu poplácal a pak ho objal kolem pasu.

Nikdy jsem se necítil s nikým tak uvolněně, jak jsem se cítil teď. No na druhou stranu jsem byl celkem smutný z toho, že se pořád musíme ohlížet, jestli někdo něco neviděl.
"Vím, že tour právě začala, ale teď bych byl raději doma, tam se můžeme zamknout."

"Jo, ale tam ještě dávat pozor, aby to nepřišlo Zaynovi a Niallovi podezřelý," zasmál jsem se a přetočil se i s ním na bok.
"Ty moje trubko, jsem moc rád, že tě mám," šeptl jsem mu do rtů a vpil se do nich.

"Ninimu by jsme dali jídlo a Zaynovi nějakou hru a pak by byl klid. A hlavně... Tam se dá před nima skrýt líp než v autobusu, to musíš uznat," vysvětlil jsem a položil se tak, aby se mi leželo pohodlně a nebyl zkroucený jako žížala.
"I já jsem rád, že mě máš."

"Mluvíš o nich jako o našich dětech," zasmál jsem se a přitáhl si ho ještě blíž.
"Ale to jo, to máš pravdu, tady je víc místa a kluci radši spí než se navštěvují navzájem," pousmál jsem se.
"Jo, taky jsi rád?" ušklíbl jsem se. "Kdo by to byl řekl."

"Hmmm," zamyšleně jsem se poklepal po rtech a pak se natáhl pro polibek.
"Já!" broukl jsem a několik pusinek věnoval i jeho krku a tváři.
"Zítřejší koncert bude supr. Už se moc těším na fanoušky."

"Jo, taky se těším. Bude to super. Konečně si trochu zaběhat po pódiu místo dlouhého sezení na cestách," zasmál jsem se.
"Už se nemůžu dočkat," pousmál jsem se. Být na jevišti je opravdu úžasný pocit.

"V autobusu jsme byli dva dny, zas to tak moc neřeš," zasmál jsem se a hladil jej po ramenu.
"Ale i já se těším, bude to skvělé. Zas fanoušci, akce a všechno kolem," doplnil jsem a nenápadně jsem zajel rukou na mé tetování.

"Jo, bude to skvelé," zahleděl jsem se s úsměvem do stropu, pořád Harryho držíc při sobě. Takhle mi bylo opravdu báječně.
"Ale na to bychom se měli dobře vyspat," zasmál jsem se a políbil ho do vlasů.

"Opravdu musíme?" zasmál jsem se a vyskočil si na jeho pas.
"Mně se jěště nechce," zabroukal jsem a položil se na jeho hruď, abych ho mohl líbat na čelist.
"Čekám jestli nám sem teď někdo vletí," broukl jsem a koukl na Louiho zvrchu.

S úsměvem jsem ho sledoval, jak se tyčil nade mnou. Rukama jsem ho objal a užíval si naši společnou samotu.
"Myslím, že by už neměl nikdo přijít. Niall a Zayn usnuli hned jak jsme přijeli, Mick si jistě ještě dává svou dlouho koupel, pak se ještě nakrémuje a půjde si zdřímnout. A Liam snad už šel spát," zasmál jsem se.

"Hmmm, byl jsem sice ve sprše ale dlouhá koupel nezní vůbec špatně," zapředl jsem a pomaloučku se zvedl z postele. Cestou do koupelny jsem si rozvazoval župan až jsem ho nakonec schodil a ponad rameno koukl na Louiho.
"Čekám tě," usmál jsem se, než jsem zašel z aroh přímo do koupelny, kde jsem začal napouštět vanu.