17.

1K 80 45
                                    

"To fakt jdu tak rychle?" zasmál jsem se.
"No tak mám dlouhé nohy to je toho. Hold, moje holka se s tím bude muset naučit žít," ušklíbl jsem se. "Nebo si budu muset najít nějakou na vozíku, abych ji mohl tlačit."

Malinko jsem se při tom zamračil, černý humor není právě moje parketa. Přešel jsem to pokroucením hlavy a zbytek cesty byl tichý. Tedy než jsme se dostali domů, kde se na mě ihned hodili Liam s Niallem a nevím proč, Liam mi vtiskl pusu na tvář!
"Vyhrál jsem!" vykřikl hned a já se na něj koukl jako na blázna.
"Co to sakra?" zeptal jsem se ihned.
"Stavili jsme se o to, že kdo tě první políbí někam, když doneseš jídlo, vyhrává právo výběru prvního filmu," vysvětlil ihned Niall s úšklebkem.
"To víš, jak se říká líbám ti ruce, tak jsme to chtěli povýšit na novou úroveň. A já byl rychlejší!"

Nevím, asi jsem to maličko přehnal. Ale hlavou mi pořád vrtalo proč? Udělal jsem něco, že byl pořád tak zticha? Nebo mu bylo pořád blbě? Raději jsem to neřešil a dál šel směrem domů, kde Harryho málem ti dva blázni shodili již ve dveřích. Byl na ně zvláštní pohled, jak se tam tak po něm Liam hodil a pusinkoval mu tvář. Lehce jsem se zamračil, ale hned to zahnal a raději se usmál...
"Jako malé děti," zasmál jsem se a protočil u toho očima.
"Nialle vem si ty tašky, jinak to sním sám!" Na to hned zvedl hlavu, rychle chmátl po taškách a odběhl pryč. My ho jen se smíchem vyprovázeli očima.

"Takže, pane vítězi, co si koukneme nejdřív?" zeptal jsem se s úsměvem a Liam se zamyslel. Promnul si bradu jako kdyby tam něco měl krom holé kůže.
"Tak?" zeptal jsem se, když mu to trvalo.
"Hazzo ikdyž jsem vyhrál, tak ty jsi nový a jěště jsi s náma filmový večer neměl, tak můžeš vybrat ty," zasmál se Liam a objal mě kolem ramen.
"Víš co, já moc na filmy nejsem. Takže vyber ty," odvětil jsem a nechal se zavést do obývaku, který se proměnil témnř na nepoznání. Kluci všude nanosili deky a polštáře, gauč byl rozložený a před televizí viselo promítací plátno.
"Tak tady to vypadá skvěle."

Zašel jsem do kuchyně, kde Niall vykladal obsah z tašek. Raději jsem mu pomohl a pak jsme ještě několik dobrůtek dali do misek, abychom měli při filmu z čeho ujídat. Pak jsme to všechno vzali a šli za ostatníma do obýváku.
"Tak, co to bude?" zeptal se vesele Niall.

"Dám tam náhodný výběr, tak uvidíme, co nám to vylosuje," zasmál se Liam a zatáhl poslední závěs, takže v pokoji zůstala úplná tma.
"Tak se na to kouknem," doplnil a všichni jsme se rozvalili na deky.
"Nádhera," pípl jsem, než se objevil název filmu. Byl ním nejnovější horor.
"Eh... Kluci?" pípl jsem a ukryl si hlavu pod deku.

"Copak, snad by ses nebál," žďuchl do něj ze srandy Zyan.
"Harry, to nic, já se hororů také bojím," usmál se na něj Niall a odhrnul mu deku z tváře. Navíc ho ještě objal kolem ramen. S lehkým zamračenom jsem se vtěsnal k Harrymu z druhé strany, abych ty dva měl pod kontrolou.
Počkat co? Ne, abych byl Harrymu oporou, tak!

Byl jsem rád, že nejsem jediný, co se bojí. Niall se přitiskl ke mně a společně jsme hlavy skryli pod deku. Tvářili jsme se, že ten film nevidíme, že vlastně vůbec není puštěný. Kousek ode mě se vtěsnal i Louis, asi se taky bál.
Asi v půlce filmu, kdy se kluci smáli jak šílení, začali jsme si s Niallem povídat různé vtipy, aby jsme nemysleli na tu blbost, co byla na plátnu. Já pak ale málem dostal infarkt, když se mi odhalené kůže na zádech dotkli studené prsty. Vykřikl jsem jako holka a vyskošil zpod deky.

Všichni jsme byli zahledění na plátno a dívali se na film. Tedy, alespoň jsem si myslel, že všichni. Když jsem se ale podíval na ty dva pod dekou, už jsem si to nemyslel. Chichotali se a povídali si. Nevím proč, chytla mě lehká žárlivost. Ovšem snažil jsem se nevšímat si to. Asi jsem si jen na Harryho přítomnost za ten týden moc zvykl. Mé ruce jsem ale nezabránil vklouznout pod deku na Harryho záda. Chtěl jsem se k nim na chvíli přidat, nemyslel jsem si ale, že to Harryho až tak vyděsí. Všichni se na něj podívali, když vykřikl.
"Harry klid, to jsem já," pousmál jsem se. 

"Oh, promiň Loui. Promiňte kluci," pípl jsem a opatrně jsem si sedl zpátky, abych je nerušil při sledování.
"Promiň Louisi, jenom máš extrémně studené prsty," zasmál jsem se, když jsem se zabalil zpět mezi Nialla a Louise.
"Na to si zvykneš. Když máš horečku, tak stačí, aby se tě chytl čela a už ji nemáš. Někdy mám pocit, že je má pořád v lednici," vysvětlil mi ihned Niall, teď už s hlavou nahoru, protože film už konečne skončil.
"Tohle mi už nedělej Louisi, málem jsem umřel!" zasmál jsem se a opatrně jsem si stáhl triko až pod zadek ať mě nic nestudí na zádech.

"Promiň," pípl jsem s jemným úsměvem a lehl si k nim.
"To víš, jsem chodící nanuk," zasmál jsem se a ťukl si s Niallem pěstí.
"Ale do ledničky prsty opravdu nestrkám," protočil jsem očima. Ty mi ale pak padli na Harryho ruce, které si pod dekou stáhli tričko až po zadek. Chvíli jsem ho tam nechal, než jsem se nevzpamatoval. Zavrtěl jsem s lehkým zamračením hlavou a raději to nechal tak.
"Tak, co teď? Další film?" zasmál se Liam.

"Že se ještě ptáš," křiknul Zayn a zmocnil se ovladače, aby zapnul nějakou marvelovku. To už se mi líbilo o něco víc. Hlavně Spiderman. Měl hezkou prdel.
"Nialle, podej mi ty čipsy, prosím," broukl jsem asi uprostřed filmu, který jsme tentokrát sledovali všichni.
"Náš vrabec jde něco jíst? Konečně!"

S úsměvem jsem se opět zadíval na plátno. Jo konečně něco pro všechny. Pořád jsem se divil, že to ti dva vedle mě u toho hororu nevzdali a nešli raději spát. Ale čekání se jim evidentně vyplatilo. Navíc začal Harry ujídat z potravin kolem. A, bohužel, Niall taky, takže ke konci filmu už určitě nebudeme mít co jíst...
"Dobrou chuť, mlsoune," zasmál jsem se mrkl na něj.

Naklonil jsem se k Louisovi a se smíchem zašeptal.
"To víš, abych neslintal." Já prostě musel. Hned potom jsem se zadíval na plátno, kde právě byl detailní záběr na převlíkajícího se Holana do obleku spidermana.
"Kluci, co tak na nějakém koncertu udělat něco s kostými!" vykřikl jen tak Niall.
"Kušuj, ani náhodou," zasmál se Zayn a hodil po něm polštář.

Překvapeně jsem se na Harryho podíval a pak na plátno. Jo, a pak zase na Harryho. To NEslintání mu moc nešlo. Mohl na něm oči nechat! Naštěstí mě z přemýšlení vyvedl Niall. Ovšem nepotěšil asi nikoho.
"Nialle, proboha, dej pokoj!" zasmál jsem se.
"Hele! Podle mě by to byl skvělý nápad!" bránil se.

"Zamlouvám si Spidermana!" křikl jsem se smíchem a hodil se na Nialla.
"Okay, to si rád kouknu!" křikl Liam a hodil po mně další polštář. Tohle byla sranda.
"Myslím, že by to asi nepřežila ženská část našeho publika. Tolik sanitek nám tam nepřijde!" zapojil se i Zayn se smíchem.

"Tolik infarktů si já na triko nevezmu," zasmál jsem se a kroutil u toho hlavou.
"Vy zkazíte veškerou zábavu!" mračil se Niall.
"Zkazíme? Já se například bavím," ušklíbl se Zayn a já se zasmál.
"Jo, schválně Ni, za co bys šel?"

"Já? Nevím, ale určitě, bych do té doby něco vymyslel," zasmál se Niall a pokrčil rameny. Sám jsem se raději opět zaměřil na film před náma. Když to nebyl horor, koukalo se na to dobře.
"Louisi, ty by si šel za koho?" broukl jsem po nějaké té době.

"Já?" podivil jsem se.
"No jelikož jsi mi vyfoukl Spidermana, asi bych šel za Kapitána Ameriku," zasmál jsem se.
"Ovšem bez tý masky na ksichtu, ta se mi nelíbí. Stačí kostým." Podíval jsem se na Harryho, který vypadal zamyšleně. Vypadal, že si mě v tom představuje, ale to si možná jen namýšlím.
"Víte, za co bych šel já?" zeptal se Zayn.
"Za supermana!" vykřikli jsme já, Liam a Niall. Liam se na nás nehezky zamračil.
"Zayne, víme to všichni," zasmál se Liam.

"Zayn v elasťácích?" zeptal jsem se se smíchem.
"Jo, to ti přeju vidět. Vypadá jako kuře bez peří," zasmál se Liam, po kterém následně Zayn hodil poštář.
"Kluci, já se chci koukat na film, nekecejte fuuurt!" zamručel Niall vedle mě a pohledem nás všechny utišil. Opravdu asi chtěl klid na koukání filmu.

Secret little rendezvous ~ Larry ✓Where stories live. Discover now