19)Halloween

919 32 1
                                    


19) Halloween

Uběhlo už několik týdnů a Smrtijedům se jejich plán na únos stále nepodařilo provést. Hermiona s kluky se stále zdržovala pouze v okolí hradu nebo vně. Upustili i od návštěv Prasinek. Tu první jim zakázal Brumbál, té další se vzdali pro ošklivé počasí. Byl zrovna čas plýskanic, silných větrů a teploty se již velmi rychle snižovaly.

Blížil se Halloween. Brumbál nechal vyzdobit hrad všemi možnými vyřezávanými dýněmi, větvičkami klestí, sušenými netopýry a dalšími symboly tohoto svátku. Během páteční snídaně oznámil studentům, že v sobotu večer se bude konat Halloweenský ples, kterého se zúčastní všechny ročníky, pouze první až pátý ročník bude moci zůstat pouze do desáté hodiny. Poslední dva ročníky budou mít prodloužené večerky. Sálem se rozezněl hlasitý potlesk, výskot a jásot studentů. Ředitel je však zvednutím svých paží velmi rychle uklidnil. Přesto se sálem šířil hukot hlasů, jak se studenti domlouvali na kostýmech, děvčata na účesech a ostatním. Severus Snape měl sice stále stejně chladný pohled, ale uvnitř něho to vřelo. Jak neměl rád všechny tyto slavnosti, plesy a okázalé maškarády, kterých se musel účastnit. Brumbál na něho velmi vřele a chápajíce pohlédl. Přesto v něm bylo i něco víc, něco, čemu ani sám sklepní netopýr nemohl odolat.

Toho dne večer, když s Hermionou dokončovali poslední lektvary pro Řád a nové lektvary pro Poppy, se Severus chytl za levé předloktí. Sykl bolestí a Hermiona byla hned ve střehu.

„Musím jít," řekl a přitáhl si ji k sobě. Něžně ji políbil a podíval se jí do očí. Byl v nich strach a obava.

„Buď opatrný, prosím," hlesla šeptem a než od ní dostoupil, pohladila ho po tváři.

„Řekni to Brumbálovi, ano? A nečekej na mě," zavolal ještě ode dveří a pak už jen slyšela zaklapnutí zámku.

Když měla hotovo a uklizeno, vrátila se do jeho komnat. Vhodila prášek do krbu a její hlava se zjevila v pracovně ředitele školy. „Pane řediteli," ozvala se.

„Á, Hermiono, děvče, stalo se něco?" jeho oči za půlměsíčkovými brýlemi jasně zazářily.

„Pan profesor byl povolán, mám vám to vyřídit."

„Dobře, ale musím říct, že jsem to očekával. Většinou v tuto dobu Lord Voldemort pořádá svůj ples. A co vy, děvče? Jak pokračujete s lektvary?"

Hermiona ještě chvilku přemýšlela. Pokud řekne, že již mají vše hotovo, pro Řád i pro Poppy, už by neměla další výmluvu, proč setrvávat v Severusových komnatách. „Ještě musím připravit pár dávek hojivých mastí pro madam Pomfreyovou a měli bychom mít hotovo," pronesla sladce a sklopila zrak. Neuměla lhát, každý to na ní okamžitě poznal.

Brumbál si hned všiml jejího sklopeného obličeje, ale nic neřekl. Jen pokýval hlavou. „Myslím, děvče, že dnes už by jsi měla jít spát," a šibalsky na ní mrkl.

„Dobrou noc, pane řediteli," řekla a zmizela z krbu.

Severus se přemístil na příjezdovou cestu na panství Lorda Voldemorta. Stoupal po schodišti k hlavní vchodové bráně. Domácí skřítek otevřel dveře dřív, než stihl zabušit klepadlem na veřeje. Severus se vydal po hlavním schodišti do prvního patra, do komnat Temného Pána.

Zaklepal na dveře.

„Jen pojď dál, Ssseverusssi," ozvalo se zpoza dveří.

„Můj Pane," předstoupil před něho a hluboce se poklonil.

Nemožné skutečnostíKde žijí příběhy. Začni objevovat