4) Postava s maskou

1K 37 2
                                    


4) Postava s maskou

Po dvou týdnech měla Hermiona sotva čas na vypracování úkolů a esejů, které jim profesoři zadávali, a to je dělala většinou v kabinetě profesora Snapea nebo výjimečně v knihovně. Na pokoj se nevracívala dřív než před půlnocí a ráno již na sedmou chodívala opět do laboratoře, kde si připravovala přísady na odpoledne.

Čas, který trávila společně se svým profesorem lektvarů, byl nad očekávání velmi příjemný. Žádné sarkastické poznámky, ironické úšklebky, narážky nebo připomínky. Občas jí i pomohl nebo poradil. Nebyla si jistá, co u něho způsobovalo tu změny. V hodinách se vždy choval jako obvykle, ale v soukromí... Ne, že by se jí to nelíbilo, ale nechápala to.

Pak přišel ten den. Jako obvykle se vydala do sklepení, aby připravovala další dávky lektvarů. Přísady měla již od rána připravené, a tak mohla začít. Profesor ji už první den dal přístupová hesla ke kabinetu a k laboratoři, a upravil zabezpečovací kouzla, aby jí neublížila. Stála v laboratoři a pracovala již dlouho dobu. Přišlo jí divné, že profesor se stále ještě neukázal. Počítala, že už se přiblížila doba večerky, a tak si chtěla dnes jít dříve lehnout. Masti, které měla dnes připravit, už byly hotové.

Po té, co uklidila svůj pracovní stůl, vymyla všechny kotlíky a vyčistila potřebné náčiní, zaslechla z kabinetu zvláštní hluk. Opatrně otevřela dveře a nakoukla do šera místnosti. Zašeptala tiché „Lumos" a světla se slabě rozzářila. Při prvním pohledu si ničeho nevšimla, a tak vstoupila.

Z levé strany zaslechla šramot, a tak otočila hlavu tím směrem. Uviděla zhroucenou postavu v černém plášti, jak leží před krbem. Váhavě se rozešla, hůlku připravenou použít pro případ obrany.

„Pane profesore...?" zašeptala, když se přiblížila blíž. „...pane profesore?" zkusila to znovu, trochu naléhavěji. Postava se otočila a ona uviděla tu masku. Uskočila, ale ztratila rovnováhu a upadla na zadek.

„Slečno..." zachraptěla postava „...Hermiono..." vydechla do tiché místnosti.

„Pane profesore," vyskočila rychle na nohy a přiklekla k postavě. Strhla rychle masku z obličeje a odhodila ji někam za sebe. „Pane, co se stalo? Mám zavolat pana ředitele nebo Poppy? Můžete se hýbat?" chrlila ze sebe otázky a pokoušela se ho, alespoň posadit. S velkou námahou a jeho malou pomocí jej opřela o blízké křeslo, které přistrčila ještě blíž.

„Hermiono, prosím..." ztěžka promluvil a chytil ji za ruku, „... v laboratoři... v lékárničce... lektvary..." dál už však nic neřekl a upadl do bezvědomí.

Hermiona se rychle rozeběhla zpátky do laboratoře a v lékárničce, hned za dveřmi, našla potřebné lektvary – Povzbuzovací, Dokrvovací, proti kletbě Cruciatus. A stejně rychle se vrátila zpět k profesorovi. Sedla si k němu na zem a opřela si jeho hlavu o svou hruď. Lehce mu pootevřela ústa a velmi opatrně mu vlila lektvary do úst. Musela počkat až samy pomalu sklouznou do jeho útrob.

Když mu podala všechny potřebné lektvary, lehce ho rukou hladila po tváři. Poposedla a položila si jeho hlavu do klína. Jen pozvolna nabýval vědomí.

„Slečno Grangerová," prudce zvedl svou hlavu, ale vzápětí toho trpce litoval. Ta bolest, která projela jeho hlavou byla hrozná. „Co tady děláte?"

„Já... já, pane profesore... já jsem připravovala v laboratoři lektvary pro ošetřovnu. Pak jsem zaslechla šramot, a tak jsem se šla podívat, co to bylo a našla vás." odpověděla, hlavu skloněnou s pohledem na ruce, které měla složené ve svém klíně.

„Dobře," řekl a pokoušel se postavit. Hermiona k němu přiskočila a pomohla mu se zvednout ze země. „...ale teď už by jste se měla vrátit do své ložnice. Jistě je už po večerce." Mluvil potichu, jeho hlas byl stále ochraptělý.

„Pane profesore, opravdu vám nemohu ještě nějak pomoci?" zeptala se Hermiona.

„Ne..." odsekl Snape, „... a slečno Grangerová..." otočil se a udělal krok k ní, „...děkuji," zašeptal. Při posledním slově se jí zahleděl do očí a zlehka ji pohladil po tváři.

Když uléhala do postele, dotkla se tváře na místě, kde ji Severus pohladil. ‚Severus' – ani nevěděla, že o něm začala takto přemýšlet. Už pro ni nebyl jen její obávaný profesor lektvarů, ale také ‚muž'.

oooOOOooo


Pokud se Vám kapitola líbí, budu ráda za vaše komentáře.

Nemožné skutečnostíWhere stories live. Discover now