Nemožné skutečností

36) Šílený Severus

36) Šílený Severus

Draco se Severusem prohledali každičké zákoutí ve sklepení, v horních patrech i v okolních budovách Malfoy Manor, ale po Hermioně jako by se slehla zem. Po víc než dvou hodinách se Severus i Draco přemístili zpět do Bradavic. Profesorovy kroky vedly hned za Brumbálem se smutnou zprávou, že Hermionu nenašli. Severus byl zoufalý. Ředitel se jej snažil uklidnit.

„Severusi, pokud jste ji tam nenašli, tak může být kdekoliv jinde. Dokud nenajdeme její tělo, je stále naděje, že je naživu."

Profesor si odfrkl. „Ale Draco jasně viděl, že ji má Lucius. Dokonce mu sám řekl, že jej společně předají Temnému Pánovi, tak kde ji, u Merlina, drží. Prošli jsme celé panství, každičký kout, a nikde nebyla," měl vztek na svou bezmocnost. Dokud se Lucius nepodřekne, nebo neudělá nějakou chybu, je minimální šance, že ji najdou.

O dva dny později si je zavolal Temný Pán. Oznámil jim, že na nějakou dobu opouští Anglii, ale oni rozhodně nemají polevit ve svých útocích. Rozdal jim pokyny a na každý týden určil jednoho ze svých věrných, který měl naplánovat útok ať už na mudly samotné, tak na kouzelníky, kteří se staví proti vůli jejich Pána.

I Severus dostal několik úkolů od Lorda Voldemorta – všechny se týkaly přípravy lektvarů. Samozřejmě bylo také jeho povinností ošetřovat zraněné z řad Smrtijedů.

Seveus čekal, že právě na tomto setkání Lucius Hermionu předá Temnému Pánovi, ale nestalo se tak. Po setkání se vypravil tedy pod stejnou záminkou k Luciusovi.

„Luciusi," pozdravil a vstoupil do domu.

„Severusi, příteli, pojď dál."

„Neruším? Jen mě napadlo, zda nemáš nějaké novinky v té naší záležitosti?" pokoušel se o zdvořilý tón.

„Prosím," otevřel dveře své pracovny a pustil hosta dál. „Popravdě...," odmlčel se a šel nalít whisky, „...zatím žádná nemovitost, která by odpovídala tvým specifikám volná není, ale pokud budeš trpělivý, tak se zajisté brzy něco uvolní. Však víš, že nám dal náš Pán téměř volnou ruku, tak ...," pozvedl skleničku ve znamení přípitku a upil.

„A ty již máš, nějakou představu, kdy a kde by byla taková nemovitost k mání?"

„Jak už jsem naznačil, tak Temný Pán nám dal volnou ruku k dalším útokům. Když zjistím, kde by byl odpovídající dům, jistě nebude problém, tam poslat pár našich přátel a..."

Severus jen pozvedl obočí. Samotná představa, že kvůli jeho novému domu by měli být zabiti nevinní lidé, se mu nelíbila. Nemůže však couvnout, to by bylo riskantní a mohlo by to vzbudit u Luciuse nepatřičný zájem. Už takhle je zvídavý a občas jej nechává sledovat. Na to si už Severus zvykl. Jeho dvojí život jej naučil být stále ve střehu a obezřetný, proto už několikrát odhalil Luciusovi špehy z řad mladých Smrtijedů, které k takové práci využívá.

„Mám na tebe ještě jednu otázku," řekl profesor lektvarů.

„Prosím," pohodlně se usadil do křesla proti svému partnerovi a přehodil si nohu přes nohu.

„Jen jsem chtěl vědět, jestli nebudeš pořádat ‚schůzku pánského klubu'?"

„Copak, že by studentky byly málo ochotné vyjít svému profesorovi vstříc a nepotěšily jeho neukojenou touhu?" ušklíbl se blonďatý muž. „Potřebuješ popustit páru, příteli?"

„Tak nějak, ale děvky z obrtlé mi, jak sám dobře víš, nic neříkají," odvětil Severus.

„Mám pár, řekněme nových kousků, ale zatím ještě nejsou natolik připravené, abych je mohl nabídnout svým přátelům jako vhodné hračky. Dej mi ještě pár dní čas a velmi rád, pro tebe, připravím malou soukromou party," spokojeně předl pán domu.