Aronel dcera Valtorova [Winx club ff]

Předání

Flora se vrátila k deníku Společenství světla. Čekaly ji ještě dvě války.

"Ty ses rozhádala s Hagenem?" zeptala se podmračeně Griffin.
"Neřekla bych, že rozhádala," pokrčila rameny Faragonda, "jenom jsem mu prozradila, že nehodlám mít děti. Protože nemůžu."
"A on to trochu hůř vzal," kývla Griffin, "nejsi z toho špatná? Nechceš se mi třeba vyplakat?" nabízela jí nejistě.
"Jdi do háje," šťouchla ji do žeber, "to není tvoje věc. Já už jsem s tím dávno smířená."
"Hmm," mnula si bok Griffin.
"Vztah jsem nechtěla hned od začátku. Celou dobu jsem se mu to snažila nějak šetrně sdělit," pokračovala Faragonda.
"To je smůla," ušklíbla se Griffin.
"Co?" otočila se na ni nechápavě víla.
"Nic," mávla rukou čarodějka.

Slunce už začínalo pomalu zapadat a jeho paprsky přestávaly hřát. Skála na které seděli ještě teplo držela.
"Tak už bychom měli jít," povzdechla si Griffin a začla se zvedat.
Útok přišel odnikud.
"Co to," začala Griffin, než jí byla zacpána pusa.
Kolem Faragondy sedící ještě na zemi i kolem Griffin se omotaly stínové provazce a dokonale je znehybnily.
"Dvě by byly," ozvalo se ze stínu, "tři zbývají."
Griffin šokem vytřeštila oči. Valtor!
Démon vstoupil do jejich zorného pole.
"To by bylo," kývl spokojeně. Sehl se ke Griffin ležící bezmocně na zemi a vyhledal její ruku.
"Pokud se nemýlím," zamumlal a stáhl jí z ruky prsten. Přiblížil si ho k očím a chvíli si ho důkladně prohlížel. Pak ho sevřel v dlani. Když ruku otevřel, mírný vánek z ní smetl trošku popela.
Valtor nespokojeně zamlaskal jazykem.
"Nastal čas mé pomsty, Griffin," pronesl spokojeně.
"Naší pomsty," opravil se, když spatřil postavu plachtící večerním šerem od siluety Mračně věže.
Aronel přistála na skále a sklepala si z křídel trochu chladné, večerní rosy, která se jí tam usadila.
"Nastal čas," usmála se.
"Ano," kývl Valtor a změnil podobu. Pak do spárů popadl Griffin a vydal se směrem ke škole čarodějnic.
Aronel neváhala a popadla Faragondu.
Víla trnula strachy. Chapadla ji mačkala a kontakt s nimi na holé kůži nepříjemně pálil. Navíc se Aronel pohybovala trhavě a Faragonda si nebyla jistá, jestli ji opravdu unese. Pokusila se proti kouzlu temných chapadel bránit a drobnými paprsky světla se je snažila donutit, aby se stáhly. Aronel jí zaryla drápy do těla.
"V noci jsme výrazně silnější než ty," upozornila ji, "nemá to ani cenu. Budeš toho litovat, jestli hned nepřestaneš."
Faragonda váhala. Nehodlala se nechat zajmout bez boje. Věděla ale naprosto jasně, že nemá šanci. Vzdala to. Pro teď.
Oknem vletěli do síně Mračné věže. Valtor Griffin pohodil na zem.
"Odveď vězně," nařídil Aronel, "tohle je teď náš nový domov."
Faragonda dopadla na zem vedle Griffin a bolestně zasténala. Ruka, na kterou spadla, rozhodně nebyla v pořádku.
Aronel zlehka přistála vedle nich. Několika zručnými pohyby rukou je uzavřela ve dvou bublinách a zvedla ze země.
Faragonda se ve své bublině zavrtěla a poraněná ruka se ozvala. Přes stínový roubík bolestně vyjekla.

V podzemí bylo vlhko a chladno. Zima zalézala pod kůži jako ledové jehličky a usazovala se v kostech.
Faragonda se otřásla. Ještě víc jí vadila neprostupná temnota, která tu panovala. Tíživá přítomnost zla tu byla cítit prakticky všude a stěžovala Faragondě dýchání.
Aronel s její bublinou smýkla do jedné cely, kde bublinu nechala prasknout. V protější přistála Griffin a několikrát se převalila, než zůstala ležet obličejem dolů. Temná chapadla se stáhla. Faragondin obličej nabral zelenou barvu, když se o zraněnou ruku opřela.
"Au," vykřikla. Rukou jí proběhla prudká vlna bolesti, která ji na malý moment úplně paralyzovala.
Dveře se s prásknutím přibouchly.
"Faragonda je zraněná," vykřikla zděšeně Griffin, když se Aronel otočila na odchod.
"A co já s tím?" povytáhla bez zájmu obočí Aronel a přistoupila ke dveřím cely.
Griffin zatla pěsti. V tom si něčeho všimla. Na zápěstí měla známý náramek znemožňující magii.
Překvapeně otevřela pusu.
"Tobě nikdy nevadilo, že jsem zraněná," prskla tiše Aronel a přitáhla si Griffin za límec ke dveřím, "má zlomenou ruku. A jestli se pokusíte utéct, přidám k tomu ještě zlomenou nohu."
Griffin se na Aronel nejistě podívala. Pak se sebrala.
"Takže zase držíš s tou zrůdou," odplivla si a vyprostila se z jejího sevření, "měla bys na víc."
"Mám spolupracovat s vámi?" zasmála se štěkavě Aronel, "s lidmi, kteří mě zotročili? S lidmi, kteří mi slíbili rovnost a pak mě brali jako podřadnou nestvůru? Za co? Za bití a kopance? Toho mám po krk. Ne. Vlator mi nabídne něco víc. Dominanci nad vámi. On jediný mě chápe. On jediný mi může dát svobodu a moc. Vy lidi mě vidíte jenom jako tupou stvůru, ale opravdoví netvoři jste právě vy."
"Aronel," postavila se namáhavě Faragonda.
"Ty si sedni, nebo se ti zamotá hlava," doporučila jí kousavě Aronel a zmizela chodbou pryč.
Faragonda se dobelhala ke dveřím a přes zamřížované okénko vyhlédla ven. O pár cel dál zela ve zdi díra. Čerstvá. Prach se ještě neusadil.
"Tys ji držela v cele?" otočila se překvapeně na Griffin.
"Když se chovala slušně, tak jsem ji z ní občas pouštěla," ušklíbla se Griffin a přehodila si dlouhé fialové vlasy dozadu, "řekla bych, že teď máme na starost důležitější věci."

Flora sledovala Aronel. Faragonda s ní seděla na kraji lesa a obě si četly.
Aronel se dostala do vyššího věku. Přesto se nikdy nevystoupala nad dvanáct.
Faragonda s ní měla v poslední době potíže. Aronel se začala zajímat o svou minulost a klást otázky, na které jí Faragonda nechtěla odpovídat.
"Aronel, nešla by ses kousek projít?" nabídla Flora, když k nim došla.
"Ráda,"odložila knížku a zvedla se ze země.
"Nechoďte moc daleko, ano?" zvedla pohled Faragonda.
"Jasný," mávla Aronel a následovala Floru.
Mezi stromy se k ní Flora otočila.
"Víš," začala nejistě a sáhla si ke krku, "tohle si mi kdysi dala," ukázala na amulet.
"Opravdu?" povytáhla Aronel obočí.
"Ano," kývla Flora, "a já ti slíbila, že ti to vrátím," stáhla si amulet a vtiskla ho Aronel do ruky.
Napjatě ji pozorovala. Čekala, že se něco stane. Nic se však nedělo.
"Děkuji," usmála se Aronel a navlékla si ho kolem krku, "to je vše?"
"Doufám?" pokrčila rameny Flora a nespouštěla z ní pohled.
"Vypadáš zklamaně," natočila Aronel hlavu na stranu, "děje se něco?"
"Ne nic," zavrtěla hlavou Flora, "co čteš?"
"Fyzikální magii," otočila Aronel knížku nápisem nahoru, "využívá principů ovlivňování přírodních jevů pomocí zákonitostí energií a speciálních jevů."
"Tak to tě nebudu dál rušit," kývla Flora, "už půjdu. Kdyby se něco začlo dít, dej vědět."
"Dám," zastrčila si amulet za triko Aronel.
U Faragondy se Flora oddělila a vracela se zpět dovnitř. Neotočila se, takže si nevšimla, že Aronel ji přes vršek knihy nenápadně pozoruje.