Aronel dcera Valtorova [Winx club ff]

Neštěstí

"Utíkej!" křikla.
Faragonda se na ni prudce  otočila. Oči se jí rozšířily šokem.
"Obě se odsud nedostanem," odfrkla si, "zdrhej! Já ji zdržím."
Griffin se postavila do chodby a fialové vlasy kolem ní vlály.
"Marnost," odfrkla si Aronel a přistála před Griffin, "toho budeš litovat!"
Faragonda po ní vrhla ještě jeden zoufalý pohled. Pak se otočila směrem k tunelu, dlouhý růžový cop se prudce zhoupl, když otočila hlavu, a rozběhla se chodbou pryč.
Griffin po Aronel vrhla kouzlo. To se odrazilo od stříbřitého štítu, který spěšně vykouzlila.
Faragonda běžela jak jen mohla. Jenže neznala prostředí. A pak náhle - slepá ulička.
Faragonda se zastavila a prudce otočila. Musela se opřít o kolena. Dýchala rychle. Nebyla tolik zvyklá běhat. Pohled jí padl na náramek na její ruce. Nedovoloval jí magii. Byla bezbranná. Vyčerpaná.
Situace jí však donutila se sebrat a rozběhnout pryč. Než však uběhla několik kroků, zastínil jí výhled do další chodby stín. Aronel se zlehka snesla před Faragondu.
Faragonda udělala několik opatrných kroků vzad.
Démonní dívka se vydala pomalu a plíživě vpřed.
"Co teď, Faragondo?" zeptala se posměvačně, "bez magie, bez schopností, v temném koutě. Budeš bojovat?"
Faragonda se zády dotkla zdi. Vylekaně vykřikla a přitiskla se na kamenný povrch, když se k ní Aronel jako kočka blížila čím dál tím víc.
"Griffin bojovala," pokračovala Aronel, "ne že by jí to k něčemu bylo. Ale je velmi pošetilá, abys věděla. Myslela si, že alespoň ty utečeš."
Faragonda zatla vzteky pěsti.
"Neurážej ji," procedila skrz zuby, "je lepší než ty."
"Cccc," zamlaskala nespokojeně Aronel, "zapomínáš, že to já vás budu trestat za útěk, Faragondo."
"Pokud nás dostaneš," prskla a odlepila se od stěny. Prudkou ranou pěstí vyrazila proti Aronel, až se jí složitý cop na zádech rozhoupal.
Aronel jen s úsměvem uhla o nepatrný kousek stranou a popadla ji za ruku, kterou proti ní víla vyrazila. Zvedla Faragondu ze země a uhodila s ní o stěnu. Faragonda se sesula na zem s vyraženým dechem. Kost ve zlomené ruce se pohla a vysílala vlny příšerné bolesti.
"Nepotřebuji ani kouzla, abych s tebou vytřela podlahu," oznámila jí spokojeně.
Faragonda konečně popadla dech a začala se namáhavě zvedat. Její obličej měl zelené odstíny. Opatrně si Aronel měřila. Vztek z ní vypršel. Nechápala to. Nebyla vzteklý typ jako Griffin. Démonka ji musela ovlivnit kouzly, aby ji snáze vyprovokovala.
"Vím, že jsem bez šance," kývla a couvla kousek dál od Aronel, "co se mnou budeš dělat?"
"Nejdřív dojdeme pro to, co zbylo z Griffin," pokrčila s nezájmem rameny Aronel.
"A pak vás potrestám. Kdybych to neudělala, nepřesvědčím vás, abyste přestali utíkat."
"Co je s Griffin," zamračila se Faragonda.
"Nic moc," vycenila tesáky v úsměvu Aronel, "ale její pýcha se s tím bude vypořádávat hodně dlouho. Pojď," mávla rukou a otočila se.
Faragonda spatřila svoji šanci a skočila po ní. Když jí dopadla mezi křídla, Aronel sebou vylekaně škubla. Faragonda jí obemkla zdravou paží krk s úmyslem ji trochu přidusit. Ostré šupiny a občasné trny jí rozdíraly kůži i oblečení.
Zapomněla však na jednu věc. Že Aronel má ocas. Sice relativně krátký, zato ale silný a vybavený ostny.
Aronel s ním prudce švihla a zasáhla Faragondu do ramene. Trny jí protrhly oblečení i sval a z rány se začala řinout krev. Další rána dopadla na její záda a roztrhala jí kůži i triko. Jeden z ostnů se jí zapletl do vlasů a cestou pryč jí vyškubl pramen z hlavy. Faragonda se dál nemohla udržet a spadla. Aronel se na ni vrhla a vlastním tělem ji přimáčkla k zemi.
Faragonda prudce dýchala. Bolest jí sžírala záda, natržený trapézový sval jedné ruky i zlomenou ruku druhou.
"Tak tohle bylo naposledy," zavrčela vztekle Aronel a jeden ostrý dráp jí přiložila na krk, "doufám, žes mě pochopila."
Faragonda kromě bolesti vnímala i hrůzu způsobenou drápem na jejím hrdle. Náhle si nebyla jistá, jak daleko bude Aronel ochotná zajít.
Poloviční démon začal na dráp mírně tlačit.
Faragonda cítila, jak se jí vrývá do krku, proráží tenkou kůži a jede pomaloučku dál.
"Dost!" vyjekla Faragonda, "prosím! Nech toho."
"Zrovna jsem se začala bavit. A k tepně je to ještě kus," natočila hlavu na stranu Aronel, "když se nebudeš vrtět, třeba ti ji neprotrhnu."
"Jestli mi ji protrhneš, tak jsem skončila," pokračovala nuceně klidně Faragonda, přestože dýchala ztěžka a panika se jí silně zmocňovala "opravdu mě chceš zabít?"
Aronel se znechuceně zvedla.
"No dobře," prskla si naštvaně pro sebe.
Faragonda vyčerpaně zavřela oči. Přelila se přes ni vlna úlevy.
"Nevypadáš, že bys hodlala někam jít," odfrkla si Aronel při pohledu na vílu.
"Ne,"zamumlala Faragonda a znovu oči otevřela, "ošetříš mě?" zeptala se jí unaveně, "ztratila jsem už docela dost krve." Faragonda ne příliš překvapeně zjistila, že ji tato skutečnost nijak neznepokojuje, ačkoli by měla. Zmocňovala se jí lhostejnost a rudý opar bolesti jí zastíral oči.
Aronel si odfrkla a kouzlem ji nadzvedla ze země. Pak se rozletěla chodbami, kterými před tím Faragonda ve svém zběsilém útěku probíhala. Vyřídit Griffin jí nemohlo trvat ani půl minuty.
"Já vím, že ti Griffin ubližovala a pak se o tebe nestarala," zamumlala znovu unaveně Faragonda, "ale já to už nezvládám. Zabiješ mě."
Začaly se ozývat nadávky. Faragonda lehce pootevřela oči, aby uviděla Griffin visící u stropu v temném kokonu, ze kterého jí koukala jenom hlava a vlasy houpající se směrem k zemi.
Když Griffin uviděla Faragondu, všechny nadávky jí náhle zamrzly.
Začala se prudce škubat v kokonu a snažila se uvolnit z jeho sevření.
Aronel líně luskla a Griffin spadla na zem. Okamžitě se začala zvedat a běžela k Faragondě.
"To nemyslíš vážně," utrhla se vztekle na Aronel, "jestli ji neošetříš, tak zemře!"
"A od čeho jsi tu ty?" hodila po ní s chladným pohledem balíček obvazů Aronel.
"Já se jenom dívám," ušklíbla se nad jejím nevěřícným pohledem Aronel, "a ztrácí krev, které jí už zas tak moc nezbývá, takže bys sebou možná měla hodit."
Griffin se neobratně pustila do obvazování Faragondiných ran. Začala s nejhůř vypadající hlubokou ránou na rameni, do kterého se jí zaryly dva z koncových, dlouhých, ocasních trnů a roztrhly ho.
"Griffin," ozvala se slabě Faragonda.
"Buď zticha," zavrčela vztekle Griffin, "snažím se."
"Neber si to špatně, ano?" zamumlala víla.
"Já tě zachráním," zavrčela Griffin odhodlaně.
"Všechny tři víme, že ne," usmála se chabě Faragonda, "Aronel po tobě něco chce. Kdyby nechtěla, už by mě dávno ošetřila."
"Nejsi pro mě důležitá, Faragondo," pokrčila rameny Aronel opírající se o zeď, "proč bych ti měla pomáhat?"
"Co chceš," zavrčela vztekle Griffin a otočila se na Aronel.
Faragonda ale chabě zvedla prst. "Ale pro Valtora ano," pokračovala vyčerpaně Faragonda, "potřebuje mě k něčemu."
"Musíš zůstat na živu," pokrčila rameny Aronel, "nikdo neříkal, v jakém stavu."
"Tak ji zachraň," přimhouřila rozčileně oči Griffin.
"Ještě tě chvíli nechám se snažit," mávla rukou Aronel.
"Já s tím nic nenadělám," křikla zoufale Griffin a praštila obvazem o zem, "jaký máš požádavek?"
"Už se skoro stalo," usmála se spokojeně Aronel a vycenila tesáky, "chtěla jsem, aby sis přiznala, že jsi k ničemu. Řekni si to ještě jednou."
Griffin se jí nasupeně dívala do očí a sváděla s ní němý souboj.
"Jsem k ničemu," zavrčela nakonec podrážděně.
Aronel se sklonila k Faragondě a přejížděla jí drápem přes rány. Kde se jich dotkla, začala se krev srážet a rány se zavíraly strupy. Faragonda sebou několikrát škubla a vyjekla. Připadalo jí ale, že ten jek už není její. Přicházel z dálky.
"To by bylo," narovnala se spokojeně. Pak se podívala na její zpocený, bolestí zkroucený obličej. Přiložila jí jeden dráp na spánek a něco zamumlala. Faragondiny oči se zavřely.
"Co je s ní?" otočila se k ní Griffin.
"Uspala jsem ji," vysvětlila Aronel, "už toho na ni bylo víc než dost."
"Bude v pořádku, že?" chytla Griffin spící vílu jemně za ruku.
"Měla by být," pokrčila lhostejně rameny Aronel, "teď jdi," ukázala směrem ke kobkám.
Griffin se zvedla ze země a se svěšenou hlavou následovala Faragondu i Aronel ke své cele.
"Dáš nás do jedné?" zeptala se s pohledem do země Griffin, "abych na ni mohla dát pozor?"
"Jistěže ne," ušklíbla se Aronel, " už jsi zapomněla, že jste zkusily utéct i každá ze své? A  pokud se pamatuju, slíbila jsem vám, že jestli utečete, zlomím vám nohu."
"Myslíš, že na tom Faragonda není dostatečně špatně?" zeptala se kysele Griffin.
"Faragondu bych z toho mohla vynechat," zamyslela se na oko Aronel a poklepala drápem o stěnu.
Griffin jí darovala zamračený pohled.
"Posluž si," vyhrnula si sukni a nastavila jí svou nohu.
"Necháme to na příště," ušklíbl se polodémon, "teď zalez!" ukázala jí na dveře volné kobky.
"Bylo by od tebe milé," ucedila Griffin ta slova s očividnou nechutí, "kdybys Faragondu položila jemně."
Aronel uznale povytáhla obočí. Mávnutím přenesla Faragondu do její cely a složila ji na hromadu sena. Neobtěžovala se zavřít ani jedny dveře, zvedla se a odletěla.
Griffin udělala nerozhodný krok vpřed a vrhla zamračený pohled prázdnou chodbou.
"Tohle má být zase co?" zamumlala rozčileně.
Chvilku zvažovala, jestli půjde za Faragondou ležící v kobce naproti ní. Pak se rozhodla radši zůstat ve své cele.
Posadila se na zem a sledovala Faragondu.
"Takže bez ní se nehneš," konstatoval hlas venku.
Griffin sebou leknutím trhla. Do prostoru mezi oběma malými celami vešla Aronel a nesla deku.
"To je dobré vědět," věnovala jí úsměv plný tesáků a vešla do Faragondiny cely. Jemně vílu nadzvedla a zabalila do deky.
"To je luxus, který si mi ani ty nedopřála," vrhla na ni boční pohled Aronel.
"Faragonda se k tobě taky vždycky chovala výrazně lépe než já," založila si Griffin ruce na hrudi, "zaslouží si to."
Aronel se ušklíbla a zabouchla oboje dveře. Vznesl se kouř fialové magie a zapečetil dveře obou cel.
Griffin se zvedla a přešla ke dveřím. Malým, zamřížovaným okénkem sledovala v protější cele pokojně spící Faragondu. Byla odhodlaná tam stát, dokud se Faragonda nevzbudí.