Aronel dcera Valtorova [Winx club ff]

Amulet

"Pomozte mi ji držet," křikla Griffin, která v tom momentě vtrhla dovnitř. Winx se přidaly a kouzly začaly svazovat Aronel na zemi. Flora se naklonila k Faragondě a zkontrolovala, jak na tom je.
"Neměla bys jim pomoct?" zeptala se Faragonda chraptivě.
"Moc dobře víte, že jim pomáhat nehodlám," zamračila se Flora.
Griffin se naklonila nad Aronel a jediným pohybem jí stáhla prsten z ruky. Chvilku s ním soustředěně otáčela.
"Díky bohu," vydechla najednou Faragonda a ztěžka se posadila. Ulehčeně nabrala vzduch do plic a vydechla.
Griffin se soustředěně mračila. Prsten v její ruce svítil ostrým světlem. Vypadalo to jako krutý boj. Aronel se po tváři rozlil úsměv.
"Nedaří se, že?" zašklebila se na ni, "Faragonda už na to přišla taky."
"Má nějaký amulet, který ji chrání," postavila se s Flořinou pomocí Faragonda.
"Ach tak," kývla Griffin a naklonila se k ní.
Aronel z tváře úsměv nezmizel. Griffin se na ni podezřívavě podívala.
"Takže je chráněný, aby ti ho nikdo proti tvé vůli nevzal," odfrkla si nespokojeně Griffin.
"Skoro mě mrzí, žes to nezkusila," vycenila špičáky Aronel.

"Floro, vím, že to pro tebe bude nepříjemné," založila si ruce na stole před sebou Faragonda, "ale potřebuji, abys od Aronel dostala ten amulet."
"Takže ji mám přesvědčit, aby se vzdala něčeho, co ji chrání před vlivem toho prstenu," zamračila se Flora a ukázala na červený kámen.
"Přesně tak," kývla Faragonda, "nechápej mě špatně. Vím už, jaké to je být pod jeho vlivem. S Griffin jsme se na to podívaly a zkusily ho trochu upravit do," Faragonda si odkašlala, "humánnější formy. Navíc si myslím, že bude stále lepší, když se Aronel vrátí k nám na Alfeu, než když ji budeme muset poslat do dimenze Omega."
Flora se zkoumavě zadívala na slečnu Faragondu.
"Dobře," kývla nepotěšeně, "ale trvám si na jedné věci."
"A to?" povytáhla Faragonda obočí.
"Nesvěříte ji už znovu slečně Griffin."
"S tím nemám problém," kývla Faragonda a natáhla k Floře ruku.

Aronel ležela spoutaná na zemi ve sklepení Mračné věže. Řetězy ji držely těsně na zemi, aby se nemohla hýbat.
Dokud byla v ochraně amuletu, neměla Faragonda šanci.
Dveře do sklepní místnosti se otevřely.
"Aronel," přiklekla k ní Flora.
Aronel se na ni smutně podívala a následně pohled odvrátila.
"Mrzí mě to," položila jí dlaň na ruku uvězněnou na zemi. Oči se jí zalily slzami, když pokračovala: "víš proč tu jsem, že?"
Aronel kývla, ale nepodívala se na ni.
"Faragonda chce tvůj amulet. Tvrdí, že je ten prsten vylepšený. Že to nebude zdaleka tak zlé."
Aronel k ní náhle zvedla oči.
"V tom amuletu je několik mých vzpomínek, Floro," řekla tiše a nespouštěla z ní pohled, "chtěla bych, aby ses na ně podívala. Jakmile ten amulet nebudu mít, Faragonda mě ovládne. Pak už mi nebude k ničemu dobrý. Přesto mi slib, že mi ho jednou vrátíš."
"Slibuji," kývla Flora a setřela si slzy, "nezlobíš se na mě?"
"Jen na sebe," zavrtěla mírně hlavou Aronel, "jsi moje slabé místo a Faragonda toho zneužívá. Teď si ho vem."
Flora opatrně sáhla Aronel ke krku a zatáhla za koženou šňůrku. Zpod na cáry roztrhaného trika vykoukla zlatá ozdoba na konci. Jemně ji vymotala z řetězů a přetáhla Aronel přes hlavu.
"Jak to funguje zjistíš," kývla Aronel, "sbohem, Floro."
Faragonda vešla do místnosti.
"Velmi dobře," položila ruku Floře na rameno, "postarala bych se o ten amulet."
"Ne," zavrtěla hlavou Flora, "slíbila jsem jí, že si ho nechám."
"Dobře," kývla hlavou Faragonda a otočila se zpět k Aronel. Prsten na její ruce začal mírně světélkovat. Aronel křečovitě zavřela oči a napjala se v řetězech. Když záře zmizela a Aronel se uvolnila, začal na Floru působit pocit, že je něco špatně.
Otočila se k Faragondě. I ta začínala mít neblahé tušení.
"Aronel?" řekla tiše a jemně jí odhrnula vlasy z tváře.
Dýchala.
Pomalu začala otevírat oči. Zračila se v nich čirá hrůza.
Aronel vykřikla. Místnost naplnil ušidrásající jek. Zmítala se v řetězech.
"Uklidni se," sevřela jí jemně ruku Faragonda.
Neposlouchala ji. Zmítala se a prudce škubala za řetězy, až zůstala vyčerpáním jen ležet.
"Tak," pohladila ji jemně Faragonda po tváři, "už tě můžu pustit?"
Vyděšeně se dívala, jak pomalu uvolňuje řetězy.
Jakmile byla volná, zběsile se stáhla do rohu, kde se schoulila do klubíčka.
"Kdo jsi?" zeptala se, když k ní Faragonda udělala několik opatrných kroků. Faragonda si vyměnila nechápavý pohled s Florou.
"To důležité je, že tě odsud odvedu," natáhla k ní ruku.
"Kdo jsi!" opakovala zamračeně Aronel a stočila se ještě pevněji.
"Faragonda," řekla a přiklekla si k ní.
Flora se posadila na zem vedle Faragondy a sledovala dění.
"Zdá se, že ztratila paměť," prohodila směrem k Faragondě.
"Nevím, jestli to na nás nehraje," nakrčila stará víla obočí. Prsten na její ruce se rozsvítil rudým světlem.
Aronel vykřikla a chytila se za hlavu.
"Nehraje," kývla Faragonda.
"Jsi v pořádku?" položila jí na koleno ruku Flora.
"Někdo mi sedí v hlavě," postěžovala si démonka.
"Pojď, Aronel," natáhla k ní znovu ruku Faragonda, "půjdeme domů."
Aronel se tvářila stále nedůvěřivě.
"Chceme ti pomoct," pokračovala důrazně Faragonda, "neboj se nás. Jsme tví přátelé."
"Já jsem Aronel?" nakrčila zamyšleně obočí a fialové vlasy jí spadly do čela.
"Ano," kývla Faragonda, "pojď. Všechno ti vysvětlíme."
"Tak dobře," rozhodla se Aronel.
Chovala se až neobvykle jako dítě, všimla si Flora.
Chytla se opatrně Faragondy za ruku a zvedla se. Následovala ji dveřmi ven.
"Kde to jsme?" zeptala se. V hlase jí jednoznačně zaznívala nejistota.
"V Mračné věži," sdělila jí Faragonda, "ale odsud brzy zamíříme na Alfeu. Jen se ještě stavíme za tvou matkou."
Vyšli několikery strmé schody a ocitli se v dlouhé chodbě.
Aronel se rozhlížela okolo sebe.
"Je to tu ponuré," postěžovala si, "nelíbí se mi to."
"Uvidíš, že Alfea je hezčí," usmála se na ni Faragonda.
"A kdy tam budem?" zeptala se Aronel a chytila Faragondu za paži.
Faragonda zaklepala na dveře a vešla dovnitř.
Griffin sedící u stolu zvedla hlavu.
"Takže Flora byla úspěšná?" pozvedla Griffin jedno obočí.
Aronel mírně vyjekla a schovala se za Faragondu, nepouštěla se ale její paže.
"Ztratila paměť," kývla na vysvětlenou Faragonda.
"Předpokládám, že Valtorova práce," ušklíbla se Griffin, "takže co teď? Necháš mi ji tu?"
"V žádném případě," zamračila se Faragonda, "je to malé a vyděšené dítě. Potřebuje trochu klidu. Nechtěla jsem tě tím urazit," dodala Faragonda rychle, když viděla výraz, který se Griffin usadil na tváři, "jen teď potřebuje trochu péče."
"Jsem její matka," přivřela oči Griffin, "myslíš, že bych to nezvládla?"
"Griffin, měj rozum," pohladila Faragonda Aronel po hlavě a pošoupla ji k Floře. Flora pochopila a převzala si ji.
"Kdo je to?" zašeptala tiše Floře.
"To je slečna Griffin," odpověděla jí Flora tiše, dřepla si a objala ji.
"A opravdu?" začala Aronel a Flora její otázku dokončila.
"Ano, je tvá matka. Ale neboj, Faragonda jí nedovolí, aby si tě tu nechala."
"Faragondo," ucedila Griffin, "měli bychom šanci na nový začátek."
"Griffin," opáčila klidně Faragonda, "nemůžeš vychovávat dítě tady."
"Ale můžu," vystrčila bojovně bradu.
"Víš jak bude vypadat její psychika? To dítě potřebuje trochu klidu. Nemůžeš ho vychovávat mezi čarodějnicemi."
"Já jsem taky vyrostla mezi čarodějnicemi," přimhouřila oči Griffin, "chceš snad říct, že ..."
"Griffin, má z tebe strach," vytáhla obočí Faragonda, "vůbec nevíš, jak na malé děti."
"Tak to zjistím," prskla Griffin.
"Já se bojím," šeptla Aronel a dala se do tichého pláče.
"To bude dobré," zamumlala Flora a začala ji hladit po hlavě. Posadila si ji na klín a jemně ji houpala ze strany na stranu.
"Mrzí mě to, Griffin, ale nemůžu ji tu nechat," přikročila k ní Faragonda a jednou rukou ji objala okolo ramen. Otočila ji od dívek a začala mluvit velmi tiše, "Griffin, důvěřuj mi. Je vyděšená. Nemůže tu zůstat. Bude lepší, když bude žít na Alfee. Alespoň chvíli. Můžeš nás navštěvovat," navrhla jí.
"Faragondo," ucedila Griffin, "je to moje dcera."
Faragonda si povzdechla.
"Pravda je taková, že jsem s Florou uzavřela dohodu," podívala se na Griffin zkoumavě, jako by zvažovala, jak moc dobrý nápad je jí to říci, "dostane od Aronel její amulet výměnou za to, že tě nenechám, abys ji měla pod kontrolou."