Aronel dcera Valtorova [Winx club ff]

V zajetí

Faragonda se probouzela na kamenné zemi cely.
"Tak už jsi vzhůru," zabručel někdo vedle ní.
"Griffin?" zeptala se nejistě a zaostřila na ni."Co se děje?"
"Valtor je nějak moc spokojený sám se sebou," odfrkla si Griffin,"má s námi už nějaký plán a garantuji ti, že to nic hezkého nebude. Počítám, že se tu objeví tak do pěti minut."
"Máš neobvykle přesný odhad, Griffin," ocenil ji Valtorův chladný hlas. Okamžik na to se jeho majitel objevil uvnitř.
"Takže tyhle dvě si chytil," ozval se další hlas a v zápětí do cely vstoupil Hagen.
"Faragonda je tvoje," usmál se zlomyslně Valtor, "ber ji jako dárek."
Hagen kývl a dvěma kroky došel k víle.
"S tímhle už máš zkušenosti, motýlku," navlékl jí na ruku kožený náramek s ozdobami. Faragonda zaječela a pokusila se mu vytrhnout. Hagen jí pevně stiskl paži a zvedl ji na nohy.
"Půjdeme," táhl ji klopítající z cely ven.
"Pusť mě," křičela Faragonda a bránila se.
"Tenhle je pro tebe, Griffin," přistoupil k ní ze zadu Valtor, když se chystala na Hagena vrhnout. Navlékl jí ho na ruku. Překvapeně se na něj otočila a zalapala po dechu, když si uvědomila, jakou úlohu náramek plní.
"Ne!" vytřeštila oči.
"Ano," kývl Valtor potěšen Griffininým výrazem. "Hodně štěstí, Hagene," mávl Valtor za odcházejícími. "Zítra jako vždy?"
"Samozřejmě," kývl s úsměvem Hagen.
"Ty zvíře," ječela Faragonda, "pusť mě!"
"Představuješ si to nějak jednoduše," šťouchl ji Hagen prstem do žeber a pobaveně se zasmál, když znovu zaječela.
Griffin sledovala, jak se vzdalují. Bylo jí prázdno. Špatně se jí přemýšlelo a měla pocit, že se jí všechno jen zdá.
"Není ti něco, Griffin?" zeptal se se zavřenýma očima a škodolibým úsměvem Valtor. "Řekl bych, že tvoje statičnost mě trochu zklamala," nadhodil. "Čekal jsem od tebe víc."
"Drž zobák," utrhla se na něj prudce. V příští chvíli ji k zemi srazila prudká magická rána, ze které ji bolelo celé tělo.
"To je lepší," strčil do ní botou. "Tohle jsi ty."
Griffin po něm ze země vrhla nevraživý pohled a zavrčela.
"Zvedej se," přikázal jí.

Faragonda odevzdaně klopýtala se svěšenou hlavou za Hagenem. Už vzdala jakkýkoli odpor, neměl žádný smysl. Byli ve zdech jeho pevnosti. V podzemních chodbách.
Hagen ledabylým gestem otevřel dveře cely, vstrčil ji dovnitř a zase je zabouchl. Faragonda se nešťastně rozhlédla okolo sebe. Jakmile kroky dozněly v dáli, sesula se po zdi na zem a skryla hlavu v dlaních.

"Bastarde," křikla Griffin.
"Ale copak?" povytáhl Valtor obočí. "Ty nejsi spokojená s obojkem a řetězem, že ne?"
Griffin klečící vedle jeho trůnu temně zavrčela.
"Ty hajzle, ty mizero," mumlala si pro sebe a přitom ho probodávala pohledem.
Valtor se elegantně posadil a podíval se vedle sebe dolů na Griffin.
"Už štěkáš, Griffin?" pohladil ji po hlavě.
"Nesahej na mě," zařvala a odstrčila jeho ruku. V příští chvíli ji zasáhlo štiplavé kouzlo a ona sebou pod jeho náporem plácla na zem.
"Tohle ti nedaruju, ty mizero," zavyhrožovala.
"Budeš potřebovat naučit nějakým mravům, Griffin," pohladil ji znovu po vlasech Valtor. "Abys věděla, co si smíš a co nesmíš ke mně dovolovat. Ale uznávám, že by to bez toho nebyla zábava."
"Toho budeš litovat, ty hade," zavrčela ze země.
"A co bys mi chtěla udělat?" pozvedl Valtor pobaveně obočí. "Jsi úplně bezmocná."
"Chtěl jsi mě vidět?" objevila se z čista jasna v místnosti Aronel.
"Jistě, proto jsem tě zavolal," ukázal na Griffin. "Chci, aby sis na ní vyzkoušela pár nejnovějších kouzel, které jsem tě naučil."
"Myslíš ty-?"
"Ano," kývl rozhodně. "Mučící. Dokaž mi, že jsi hodna toho, co jsi."
Griffin se prudce napřímila. "Ty ji učíš černou magii v tomhle věku!?" zařvala na něj. "Zbláznil ses?"
"A je v tom opravdu dobrá," kývl Valtor. "Možná ti to ukáže."
"Nevěřím, že je něčeho takového schopná," odfrkla si Griffin.
Aronel se zúžily oči. Prudce natáhla před sebe ruku. Griffininým tělem projela vlna bolesti a stáhlo se v křečí.
"Velmi dobře Aronel," pochválil ji Valtor. "Musím teď jít. Pokračuj chvíli ve cvičení, pak mi předvedeš, kam ses dostala."
Valtor zmizel v záblesku světla. Bolest ustoupila a Griffin se zhluboka nadechla. Dítě k ní došlo a natáhlo nad ní ruku.
"Pokud to neudělám, pozná to," řekla Aronel bez emocí. "Navíc jsi nepřítel."
"Co to z tebe udělal za stvůru," prudce oddechovala Griffin.
"Naučil mě toho spoustu," kývla. "Abych se dokázala ubránit. A ty jsi zrádce. Opustila jsi mého otce. Chceš ho zničit. A chceš zabít i mě," provedla malý pohyb zápěstím a tělo se Griffin sevřelo v další křeči.
"Evan," zalapala po dechu. "Přestaň. Tohle se nemělo stát. Měla si zůstat na Alfee."
"Aby mě tam drželi jako nestvůru? Aby se mnou zacházeli jako s méněcennou? Valtor mi ukázal, co se mnou měli v plánu. Jen on mi může nabídnout to, co potřebuji. Jen když půjdu s ním, budu mít svobodu a znalosti. Plnoprávnost, dokonce i víc, budeme ostatním nadřazení. Jsme silnější než vy," poodstoupila o kus dál. "Ale ty znalosti musím někde získat. A nebudu je přece zkoušet na těch, co mi pomáhají. Na to jsou určení zrádci." Griffin se prolila tělem třetí vlna bolesti, po které zůstala bezhybně ležet a třásla se.
"Takže z tebe bude bestie," pronesla hořce Griffin. "Po všem, co jsem udělala."
Zasáhla ji čtvrtá vlna bolesti a zhroutila se do bezvědomí.

Na chodbě se ozvaly kroky. Faragonda se prudce zvedla na nohy a čekala v napětí. Dveře se otevřely a vkročil Hagen.
"Jdeme," řekl krátce a pokynul jí rukou.
"Kam?" pozvedla obočí Faragonda.
"Na večeři," ušklíbl se Hagen.
"Co prosím?" užasla.
"Neptej se a dělej," postrčil ji ke dveřím. Chytil ji za předloktí a táhl chodbou pryč.  Zastavil až u jedněch dveří, které ledabylým gestem odemkl a strčil ji dovnitř.
"Vyber si nějaké šaty," pobídl ji, "elegantní, co se hodí na společenskou večeři." Pak za ní dveře zabouchl. Faragonda se zoufale rozhlédla po šatně.

Hagen si ji vyzvedl čtvrt hodiny na to. Nabídl jí rámě a vedl ji chodbami do velké síně.
"Doufám, že umíš tancovat," prohodil znuděně.
"I kdyby ne, tak budeš stejně nejspíš tak opilý, že to nepoznáš," odfrkla si Faragonda.
Hagen jí vrazil lehký políček.
"Tohle ne, Faragondo," varoval ji hrozivě, ale oči se usmívaly. Pobavilo ho to. Dorazili do čela stolu, kde Hagen nejprve po své pravé ruce usadil svou společnici a pak se posadil sám. Brzy za nimi se začali trousit ostatní z Hagenovy družiny, někteří z těch výše postavených s sebou také přivedli vílu. Všechny víly v síni měly na rukou kožený náramek s kovovými ozdobami.
"Tak tohle se děje se zajatými vílami," zavrčela podrážděně Faragonda. "Barbaři!"
"Být tebou, tak moc neotvírám tlamičku, protože teď patříš mezi ně a měla by sis uvědomit, že s vámi můžeme udělat téměř cokoli," naklonil se k ní a pošeptal. "Mohla bys přes tu tlamičku dostat, bude-li příliš drzá."

Griffin se probouzela na kamenné zemi u Valtorova trůnu. Stále ve všech svalech cítila zbytky bolesti a nesnesitelnou ztuhlost.
"Podívejme, kdo se nám tu probouzí," přehodil si ležérně nohu přes nohu Valtor a s rukou podepřenou bradou ji sledoval.
"Jdi se bodnout," zavrčela Griffin.
"Milá jako vždy," zavřel oči Valtor a usmál se.
"Á jé," uklouzlo Griffin, když viděla jeho výraz.
"Velmi přesně si mě odhadla," rozšířil se jeho úsměv ještě o něco. "Mám nová kouzla, která potřebují vyzkoušet."
Griffin se posadila a s rukama založenýma na hrudi ho pozorovala.
Jedním pohybem jí sundal obojek.
"Zvedej se," nakázal. Zamračila se na něj a ani se nepohla. Očividně s tímto průběhem počítal. Popadl ji za paži a zvedl na nohy. Nebránila se, ale nespolupracovala. Pak ji bez zájmu o to, jestli spadne nebo ne táhl ke dveřím ve stěně. Ty vedly do podzemních prostor dlouhou chodbou.  Na konci chodby se nacházela malá místnost s řetězy. Těmi jí znehybnil a připoutal ke stěně ruce a nohy.
"Takže můžeme začít," kývl si pro sebe a natáhl ruce.

Hagen vedl Faragondu do podzemních vězení. Nejdříve ji nechal se převléknout z šatů a pak ji vyzvedl a bezohledně táhl do podzemí. Dorazili k místu, kde byla mříž oddělující od chodby větší kus místa. Tam, řetězem ve zdi připoutané k sobě za ruce, seděly zajaté víly. Když k nim Hagen posadil a připoutal Faragondu, mezi vílami se rozlehlé šum.
"Ticho!" křikl Hagen.
Faragonda se podívala na svou sousedku. Byla to Griselda, víla posedlá dodržováním pravidel.
"Už tě taky dostali?" zeptala se Faragondy sklesle.
"Dostaneme se odsud ven," kývla odhodlaně Faragonda.
"To si nemyslím. Už jen kvůli těm náramkům," pozvedla nešťastně ruku bez řetězu.