Umíráš a ty to víš,
již víckrát nepromluvíš.
Nespatříš jasnou záři hvězd,
nepocítíš volnost cest.
List života padá k zemi,
hlas slavíka utichá.
Co bývalo, to už není,
blíží se tma veliká.
Žil jsi dlouho,
mnoho prožil.
Přišel čas tvůj
abys složil
tělo své v klidné
vody zapomnění,
vše zlé a bídné
již s tebou není.
Smrt bez tváře
černý šat má.
Za tebou záře,
před tebou tma.
Ruce zebou,
hlava se točí.
Již je před tebou.
Zavírají se tvé oči.
Napřahuje ruku k tobě,
dotek ledový.
Tělo tvé již leží v hrobě.
A tvá duše? Jen ty víš.
YOU ARE READING
Verše mé mysli
PoetryZměť myšlenek spletená do veršů unášených větrem... Ilustrace u kapitol jsou mým dílem, všechna autorská práva vztahující se na ně i básně jsou vyhrazena. Některé z básní či písní se mohou objevit i v mé ostatní tvorbě. Isan Tindein
