[ZRUŠENO]
,,Už to nezvládnu." Seděl jsem na kožené pohovce a sledoval ho svým zarudlým okem. ,,Já vím, od toho jsem tady. Nedovolím aby ti někdo znovu ublížil." Něco si zapsal do svého zápisníku. Po chvilce se zvedl ze židle a přistoupil ke mně blíž...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
22.
Byl jsem víc a víc opilý. Začínala mě bolet hlava a dělalo se mi špatně. „Jungkooku!" Vykřikl opile Jimin a zasmál se. „Už po pátý ti volá Taehyung." Taehyungovo jméno řekl zhnuseně a znovu se napil z lahve. „Nezajímá mě." Zasmál jsem se a začal si hrát se svými vlasy.
„Sakra Jungkooku! Víš, jak moc jsem Taehyunga miloval?"
„Myslíš, že já ho nemiluju?!" Vyjekl jsem a pokusil se postavit na nohy. „Prej že jsem jen jeho pacient a on nemůže milovat pacienty. Prej že už dávno miluje tebe, ale stejně s tebou nemůže bejt kvůli otci." Řekl Jimin a pomohl mi se zvednout. Můj telefon začal znova zvonit. „Kurva vem už ten telefon!" Zavrčel Jimin a podal mi můj mobil. Chvíli jsem zápasil s tlačítkem přijetí hovoru, ale po pár vteřinách jsem telefon zvedl.
„Hálo?"
„Jungkooku?! Jsi v pořádku?! Proč mi nezvedáš telefon?!"
„Ahoj Taehyungie! Jakpak se má můj psycholog, co není psycholog?"
„Ty jsi něco pil?"
„Nenenenene já nic nepil. Teda jen trošičku ale vlastně jsem úplně v pořádku! Miluješ mě Tae? Já tebe jo, moc tě miluju a štve mě, že si ze mě akorát děláš srandu."
Taehyung se trhavě nadechl a potom vydechl. Chtěl něco říct, ale já jsem ho přerušil tím, že jsem začal brečet.
„Jungkookie neplakej. Kde teď jsi?"
„U Jimina! Je s ním sranda!"
„Cože?! Jungkooku okamžitě od něj odejdi! Nebo ne, já si pro tebe přijedu hlavně s ním nikam nechoď nebo cokoliv jiného co by chtěl. Dobrá?"
„Jsi paranoidní miláčku. Jimin je super a rozhodně mi nechce nic udělat. Na rozdíl od tebe mi nelže o tom, že mě miluje. Je to můj nejlepší kamarád Tae."
„Nezajímá mě to. Jedu si pro tebe!" S tím mi položil telefon.
„Co říkal?" Zeptal se Jimin a vzal si k sobě můj telefon. „Taetae si jede pro Jungkookieho." Usmál jsem se a začal radostně skákat.
„Cože ten hajzl sem chce přijet?!" Jimin se na mě podíval a naštvaně si dupl.
„Jungkooku..Asi se ptáš, proč jsem tě pozval co?"
„Pozval jsi mě, proto abychom se stali znovu přáteli ne?"
„Oh jak naivní." Usmál se Jimin, přistoupil ke mně a pohladil mě po tváři. „Máš krásné oči Kookie...Hlavně tvoje pravé oko se mi líbí." Vyplázl jsem na něj jazyk a on se tomu zasmál. „Asi Taehyungovi nebude vadit, když nebudeš mít jedno oko." Zasmál se a začal mě tahat do nějaké místnosti.
„Nikomu nebude vadit, pokud nebudeš mít oko Jungkooku. Tobě je to v tuto chvíli taky jedno. Budu to sledovat a tiše se ti smát. Jsi velký zoufalec."
