[ZRUŠENO]
,,Už to nezvládnu." Seděl jsem na kožené pohovce a sledoval ho svým zarudlým okem. ,,Já vím, od toho jsem tady. Nedovolím aby ti někdo znovu ublížil." Něco si zapsal do svého zápisníku. Po chvilce se zvedl ze židle a přistoupil ke mně blíž...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
21.
Seděl jsem jako vždy sám v jídelně a jedl to odporné jídlo. Jimin mě nenávistně pozoroval. Měl jsem z něho strach a proto jsem se snažil najíst co nejrychleji a odejít domů. Třeba mi dnes zavolá policie že je má matka doma.
,,Už zas Jungkooku? Myslíš že jsi ji někdy zajímal? Nebuď směšný." Vysmál se mi můj vnitřní hlas. Odnesl jsem tác s jídlem a přesunul se k mé skříňce. Svou skříňku jsem odemkl a vzal si své věci, jako batoh a boty. Najednou mě někdo poklepal na rameni a já se otočil. Jen jeden člověk to mohl být. Ano byl to Jimin.
,,Jimine?"
,,Ahoj Jungkooku. Chci se ti omluvit za mé chování a tak jsem si řekl že bychom spolu mohli jít ven." Řekl s úsměvem Jimin. Přemýšlel jsem nad tím jestli je to dobrý nápad. Vždyť před chvíli mě nesnášel.
Na druhou stranu je to jediný člověk co se semnou baví. ,,Dobrá půjdu s tebou." Řekl jsem a vytáhl si svůj mobilní telefon. Kupodivu tam byly nové zprávy od Taehyunga.
Tae: Jak to myslíš?! Chceš mi říct že to je celé co na to napíšeš?! Bojím se o tebe Jungkooku!
Tae: Sakra Kookie odpověz mi! Mám tě rád, nesmíš mi tohle dělat!! Odpověz mi prosím.
Tae: Už mi nepřepisuješ dvě hodiny...Kdyby sis to nechal vysvětlit tak bys pochopil že tě taky miluju ale můj otec je veliký problém.
Tae: Miluju tě Jungkooku
Dál jsem ty jeho keci číst nemohl a proto jsem si řekl že ho budu ignorovat. Podíval jsem se na Jimina ten jen přikývl společně jsme odešli ven. Určitě to bude lepší než to bylo teď. Třeba když Jimin zjistí že mě Taehyung nesnáší tak mi odpustí.
Zastavili jsme se před nějakým domem. Pravděpodobně byl Jiminův. Jimin Vytáhl klíče z kapsy a otevřel dveře. Sundal jsem si své boty a společně jsme se přesunuli do jeho obýváku. ,,Vítej v mém bytě!" Zasmál se Jimin a přinesl flašku nějakého pití. ,,Napij se Jungkooku. Stejně jsi už dávno sám."
Nic jsem mu na to neřekl a napil se. Už nemám co ztratit. ,,Konečně bude zábava. Opiješ se a možná i umřeš na otravu alkoholem." Zasmál se můj vnitřní hlas, já ho ignoroval a poklidně si popíjel alkohol.
*** Helou mí Taekookerští soudruzi!
Přemýšlím o tom že tuto knihu smažu, co myslíte vy?
