•Fell In Love With The Wrong Person• |DESTIEL|

19,- I... I can't

Doufám, že se vám v životě daří ❤️
Krásné čtení ☺️
🖤

V místnosti bylo ticho až na potiché vzlyky. Všichni čekali na Sammyho. Nic se nedělo.
4 minuty uběhli a nic.
7 minut...
10...
15... a pořád nic. Všichni už začali být nervózní. Crowley přistoupil k jeho tělu. ,,To nemůže být pravda! Vždy jsi se měl už vzbudit!" křičel a začal trochu se Sammym třepat. Jeho srdeční tep se začal zhoršovat. ,,Odstup!" zakřičel Dean. A přistoupil k Sammymu. ,,Ne Deane! Může tě to zabít!" zakřičel na něj Cas. Dean se usmál. ,,Tak kdyby se něco stalo..." řekl ,,Miluju tě." odmlčel se. Casovi se nahrnuly slzy do očí. Chtěl ho znovu zarazit, ale už bylo pozdě. Dean položil svou ruku na Sammyho hrudník. Crowley si stoupl ke dveřím a hlídal ať nikdo nepřijde. Otočil se zády. Nemohl vidět jak se muž, kterému ublížil a skoro zničil vztah a hlavně... muž, kterého miluje, se obětovává, kvůli svému bratrovi, který ho odsoudil. Crowleymu slzely oči.

Všichni zavřeli oči a celá místnost se ozářila bílým světlem. Rozbilo to všechny skleněné věci v pokoji. Castiel po chvíli otevřel oči a nevěřit tomu co vidí... Vlastně nevidí. Samuel ležel na posteli a Dean. Nikde. Zmizel. ,,Deane?!" zakřičel do prázdna.
Nic. Ostatní se podívali po místnosti, ale Deana nikde nenalezli. Najednou uslyšeli silný a vyděšený nádech. Podívali se ke zdroji zvuku a uviděli Sammyho, který seděl vyděšeně na posteli. A díval se před sebe. ,,Deane!" zakřičel. Dech měl neskutečně zrychlený. ,,Same?" řekla Row a obejmula ho. Sammy se vystrašeně nechal obejmout, ale jeho oči byli pořád zamířené na jeden bod místnosti. Nijak podstatný.

,,Casi?" řekl po chvíli ticha Sam. Cas se trochu pousmál a přistoupil k jeho posteli. ,,Jsem tady..." řekl a měl co dělat, aby se nerozbrečel. Pohladil ho po rameni. ,,Můžu s tebou mluvit? Osamotě?" A podíval se na vyděšené a smutně výrazy ostatních. Podíval se na Helču a trochu se zamračil. Neznal ji, je to samozřejmost.

Ostatní odešli. Helča šla vyděšená se slzami za Káťou. Claire šla za Jody. Row stála na chodbě s Crowleym.

V pokoji již byl pouze Sam a Cas. Cas se posadil vedle postele a čekal. ,,Strašně moc mě to mrzí... Co jsem řekl a udělal... Já jsem to tak nemyslel..." začal a rozplakal se. ,,To je v pořádku." odpověděl Cas. Jeho omluva ho trochu zahřála srdíčku, ale teď myslel jen na jediné. A to na to "Kde je sakra Dean!?"
,,Co se stalo...?" zeptal se Sammy. Castiel se nadechl a vše mu vysvětlil.

,,No a teď nevíme... Kde... Kde je-" neskutečně se rozbrečel. ,,Kde je Dean." řekl Cas s neskutečnou bolesti v hlase. Sam už měl dávno tváře mokré. ,,Víš... Dean byl u mě ve snu. A to co mi říkáš by možná dávalo i smysl." řekl najednou Sammy. ,,A mám ti něco vzkázat." dopověděl. A Cas se na něj díval s trochou naděje. ,,Byl jsem v jedné místnosti a mluvil jsem se smrtí. Chtěl jsem již jít s ní. Vím, že mě nenávidíte a-" nedopověděl to a Cas mu hned skočil do řeči ,,Sammy. Nechej toho. Jsi pořád rodina a určitě máš nějaký srozumitelný důvod proč jsi to řekl. Pořád jsi můj nejlepší přítel a Deanův bratr." dořekl. Sama tahle slova neskutečně zabolela, ale usmál se. ,,Děkuji..." zašeptal Sammy. ,,No a Dean mi řekl, že se mám okamžitě vrátit a že je tady spousta lidí, kteří mě potřebují... No a když mě po kratším přemlouvání donutil, abych šel s ním, tak mi řekl tohle: ,,Sammy nezajímá mě, co se stalo či co jsi řekl. Samozřejmě to bolí vždy když si na to vzpomenu, ale... pořád jsi můj mladší brácha a určitě máš dobrý důvod tohle říct." chvílí mlčel ,,Prosím, vynechej z toho Case... Až ho potkáš a já náhodou nebudu s ním řekni mu, že ho neskutečně moc miluji a děkuji mu za všechno. Ukázal mi, že i láska může existovat a to ne jen na jednu noc. Ať mě nehledá a neudělá žádnou blbost. A ty také nedělej. Ano Sammy? Prosím..." řekl mi. A já mu jednoduše odpověděl ,,Ano." nechápu, jak jsem to mohl udělat... Jsem kretén!" křičel Sammy se slzami v očích na nemocničním lůžku.  Cas nejen vypadal, ale i byl neskutečně smutný a vystrašený. Cas padl na kolena a brečel. Sammy i když byl vyčerpaný, tak slezl z lůžka a sesunul se na zemi. Obejmu Case a on se uvolnil, ale nijak mu to nepomohlo... 

Helča stála vedle Káti a snažila se jí vysvětlit co se stalo i když to pořádně sama nevěděla. ,,No..." snažila se nějak začít, ale slzy jí najednou vtrhly do očí. Káťa absolutně nechápala situaci. ,,Co se stalo?" zeptala se celkem uklidňujícím hlasem, ale nijak zvláštně to nepomohlo. ,,Jde o-" začala to rozdýchávat. Nevěděla proč ji to, tak trápí když Deana zná jen pár dní, ale již za tak krátkou dobu si ho i ostatní uložila hluboko do srdce. ,,Jde o Deana... zmizel. Jako doslova." vydolovala ze sebe nečekaně brzy.  Káťa změnila svůj výraz z nechápavého na ještě nechápavější a smutný. Bylo jí do pláče. ,,Co- cože?" vykoktala. Helča ji již neviděla jak měla oči plné slz a neskutečně jí je bolely.  ,,Já... já to nedokážu promiň... řeknu někomu ať ti to vysvětlí... nemám na to sílu... promiň." řekla Helča ubrečeným hlasem. Naposledy se podívala na svou sestru a nechala ji tam ležet samotnou bez znalosti toho co se vůbec stalo. Zmatenou a vystrašenou. 

Claire ještě před tím než vstoupila do pokoje Jody se neskutečně rozplakala. Dean byl pro ni jako mnohem, MNOHEM starší brácha. Chvíli to rozdýchávala a sáhla na kliku. Zatlačila na dveře a vstoupila dovnitř. Když se podívala na postel, tak si ale i neskutečně oddychla. Jody spala. Claire byla šťastná, že to nemusí nikomu vysvětlovat. Nechtěla ji nijak vzbudit, tak vyšla z pokoje ven. Šla směrem k Samovu a Kátěnému pokoji. Jody měla pokoj nejdál, ale Sam s Káťou byli skoro vedle sebe. Vešla do uličky, kde se nacházela Rowena a Crowley. Už chtěla jít ke Kátě, protože se s Row a Crowleym nijak nezná, ale v tu najednou se dveře otevřeli dokořán a z nich vyběhla půvabná a ubrečená dívka. Běžela směrem ke Claire a nedívala se na cestu. Claire nevěděla co dělat, tak jí jako první napadlo zůstat jí v cestě, aby ji mohla obejmout, ale samozřejmě ji Helena nezpozorovala a napálila to přímo do ní. Spadli na podlahu. Helča ležela na Claire. Všichni se v jejich blízkosti na ně dívali. Dívky si podívali hluboko do uplakaných a nádherných očí. Dívali se dlouho... A potom...