Vybraná pro draka... ✔️

38.kapitola

Když jsem vešla do vesnice bylo tam rušno na vesnici se vždy vstává brzo takže mě to nepřekvapilo. Bylo hezké vrátit se do prostředí, které mi bylo dřív tak blízké. Proběhli kolem mě děti a mě to připomnělo malou Kiaru. Chyběla mi měla jsem jí ráda. Pak jsem se zastavila u pekařství a obhlédla jsem místní dobroty. Koupila jsem si koláček a dala jsem se do řeči s ženami z vesnice.

Říkali, že jsou rády, že se vlády konečně ujal princ. Doufají, že si vybere hodnou ženu prý si to zaslouží. Mají ho tu všichni rádi bylo vidět, že se lidé tady mají dobře. To mě potěšilo a tak jsem se s klidem vydala zpět. Před východem z vesnice mě zastavila jedna z těch žen co se semnou bavili. ,,Jen jedna věc by se mohla zlepšit." Podívala jsem se na ní a bylo mi jasné, že přišla na to, že jsem z paláce.,, Co chcete zlepšit?" zeptala jsem se jí narovinu.,, Vodu, nahoře na řece je přehrada, ale lidé se tam nedostanou jen draci někdo jí tam před královou smrtí postavil a nám sem teď teče málo vody.",, Dobře." tím skončil náš rozhovor věděla jsem co musím říct Sebastienovi, ale teď jem se musela nepozorovaně dostat do své komnaty.

Naštěstí mě viděl jen Erik, ale ten nic neřekl naopak mi pomohl. V komnatě čekali Sam s Agnes až se vrátím. Když jsem vešla byli rády, že mě vidí a vyndali mi šaty na dnešní ples. Byli dokonalé světle růžové bez ramínek s kamínkovým živůtkem a nařasenou sukní.

Hned jsem si je chtěla vzít, ale Sam mě zastavila a strkala mě k horké lázni. Položila jsem se do vany, ale hned co jsem byla umytá jsem vylezla ven a nechala se obléct. Když mi utahovali šněrování musela jsem se držet stolu chtěli asi abych měla ještě útlejší pas než mám. Myslela jsem, že to víc nejde. Omyl teď byl tak o čtvrtinu menší.

Posadili mě ke stolku a začali mi česat vlasy udělali mi cop na stranu, který byl volný a zapíchali mi do něj perličky. Pak jsem si nazula balerinky a mohla jsem jít.,, Držte mi palce mám strašný strach." řekla jsem jim.,, To je jasné budeme, ty to zvládneš." řekli obě a já rozpřáhla ruce abych je objala.,, Mám vás ráda holky.",, My tebe taky." řekli zborově a pustili mě.

,,Tak jdu na to klidně se tam ukažte. A nechci slyšet žádné odmlouvání." usmála jsem se na ně a ony kývly pak mě vystrčili ze dveří.

Teď už jen nespadnout na schodech nevylít punč nebo neudělat něco jiného ztrapnujícího. Byla jsem u sálu kývla jsem na stráže a oni začali otevírat dveře pomalu jsem se nadechla a vydechla. Uslyšela jsem za sebou kroky. Ten někdo mě chytl za ruku. Byla to Sandra celá se klepala nadšením, ale i strachem.,,Neboj to zvládneš." pošeptala jsem ji ona se na mě nervózně usmála a pustila mou ruku.,, Děkuji. Jsi skvělá kamarádka." vydala se dovnitř.,, To ty taky." řekla jsem jí do ucha. Oznámili náš příchod a já se bála sejít schody. Viděla jsem milion důvodů proč to nedělat. Tolik možností jak spadnout, ale nakonec jsem to dala pomalu jsem šla schod po schodu. Cítila jsem na sobě nespočet pohledů, ale jeden jsem cítila naprosto jistě.

Sebastien na mě upíral oči a nemohl je ze mě spustit. Došla jsem k němu a on mi podal ruku stoupla jsem si k němu a on zavolal na bratra se Sandrou. Když se postavili vedle nás Sebastien se ke mě naklonil.,, Jsi překrásná." cítila jsem jak se červenám.,, Děkuji." pak se ještě jednou naklonil a řekl.,, Jsi připravená?" polkla jsem a vydala ze sebe tiché.,, Ano."

Všiml si mého strachu a chytil mě za ruku. Hudba utichla a on začal.
,, Vážení přátelé a významní hosté chceme vám s bratrem oznámit dvě úžasné zprávy. Oba jsme si našly dívku kterou milujeme z celého srdce." pak se podíval k lidem.,, Představuji vám svou nastávající princeznu Thálii." oznámil to všem a oni radostně tleskali viděla jsem radostné úsměvy strýce Fredericka a tety Merry. Ben byl také rád. Jediný v sále kdo netleskal byla Monika dívala se na mě jako bych právě zabila všechno co jí bylo drahé. Dívala se jako by mě na místě chtěla zabít.

,,A já vám představuji svojí nastávající princeznu Sandru."
Oznámil Thomas. Byl štěstím bez sebe. Sál opět začal tleskat a všichni se radovali.

Po našem oznámení jsme ještě všechny přítomné pozvali na svadbu. Bude se konat za tři dny už to bylo oficiální. Se Sebastienem v patách jsem došla ke svému strýci a tetě. Oba mě radostně objali a pogratulovali nám. Ben se jen nuceně usmál a to se mi nelíbilo. Nevěděla jsem co mu je a chtěla jsem to zjistit.,, Sebatiene omluvíš mě na chvíli ráda bych si promluvila tady s Benem." Sebastien s tím neměl problém kývl mi ať jdu.

Ben mi nabídl rámě a já ho s radostí přijala. Došli jsme k lavičce na zahradě a posadili jsme se.,, Co se děje?" zajímala jsem se.,,Mám si vzít bohatou princeznu z druhého konce země aby naše rodiny uzavřeli mír jenže z toho mám strach neznám jí a nevím jaká bude." zněl zklesle.,,To bude dobré uvidíš nesmíš to s ní hned vzdávat musíš lecos odpustit a prominout, ale třeba se do sebe i zamilujete co ty víš." usmála jsem se a pohladila jsem ho po zádech.,, Máš pravdu třeba jsou mé obavy zbytečné třeba se toho bojí stejně jako já." usmál se.,, No vidíš přesně tak jsem to myslela." byl to krátký rozhovor, ale stačil mu k nakopnutí správným směrem.

Vrátili jsme se a Sebastien už mě vyhlížel, když mě uvidel vydal se za mnou. Hned jak se k nám dostal vyzval mě k tanci. Přijala jsem.,, Tak už víš co je s Benem?" zeptal se.,, Ano má se oženit s princeznou, kterou nezná a má z toho strach. Už je to, ale v pohodě vysvětlila jsem mu, že se nemusí bát třeba i ona z toho má stejný strach jako on." Sebastin se jen usmál.,, Jsi moudrá a chytrá přesně víš co říct." jen jsem mykla rameny.

Bylo už pozdě a já byla unavená proto jsem se vydala do své komnaty, ale to jsem ještě nevěděla co se tam stane.

Tak blížíme se do finále všechno se vyjasnuje a vše už dává smysl. Doufám že se vám bude líbit i závěr.
Budu moc rada za komentáře a popřípadě nějaké otázky. Obrázky dodám hned jak budu mít čas.

Vaše Elizabeth❤️