Vybraná pro draka... ✔️

12.kapitola

Dorazila jsem do komnaty a okamžitě jsem skopla boty. V momentu, kdy je Sam zabírala vyjekla. Rychle jsem se na ní otočila s nechápavým výrzem myslela jsem, že viděla myš nebo tak, ale ona svírala v rukou mé boty.,, Co se děje?" zeptala jsem se a vrátila se k ní.,, Máte krev v botách......"zvedla jsem své šaty a objevili se nohy samý puchýř a krev.,, Musím vám to ošetřit." zastavila jsem jí.,, Počkej zaprvé jsme nejspíš stejně staré, takže chci, aby jsi mi říkala normálně Thálie a zadruhé nejdříve se vykoupu."

,, To zní jako dobrý plán koupel už je připravená. Nemůžu vám říkat jménem to se nesluší." protočila jsem očima a vymyslela jsem plán.,, Tak jinak tady v komnatě mi můžeš říkat Thálie nikdo to nezjistí a mimo ni mi říkej, tak jak se sluší platí?" Sam mi to s úsměvem odkývala a já byla spokojená. Pak jsem se naložila do horké vody a bylo mi skvěle tedy pálili mě nohy, ale jinak to byla pohoda. Jen mě prekvapilo, že tu není Agnes.

Už sedím na posteli a Sam mi češe vlasy.,, Kde je Agnes?" zeptala jsem se Sam.,, Nebylo jí dobře, takže si šla lehnou jen se bála, že se budete zlobit."
,, Nezlobím se jen mě to zajímalo." chvíli jsme si se Sam ještě povídali pak mi zavázala zraněná chodidla a já jí poslala pryč. Opět protestovala, ale pak usoudila, že nemá smysl odporovat a odešla.

Zůstala jsem v pokoji sama a nevěděla jsem co budu dělat spát se mi nechtělo. Podívala jsem se ke dveřím od balkonu kde se zanedlouho potom mihl stín. rychle jsem vstala z postele a běžela jsem ke dveřím. Když jsem je otevřela a rozhlédla se, tak už tam nic nebylo jen na obloze kroužil majestátní drak. Byl sám což bylo zvláštní většinou létali ve skupině.

Stála jsem tam a pozorovala jsem ho dělal otočky kroužil a jen se ladně vznášel. Jako by to bylo představení jen pro mě byl krásný byl to ten, který se mi líbil s těmi vykrojenymi křídly a rozevlátým ocasem. Toužila jsem potom se ho dotknout a dozvědět se jaké to je....tam v oblacích kolik toho věděl o cizích zemích a kde všude byl.
Užívala jsem si to, když najednou zmizel. Ještě hodnou chvíli jsem, tam stála, ale už se nevrátil, ale obevili se ty ostatní mezi nimi už, ale nebyl.

Místo toho se vedle mě objevil Sebastien.,, Zase pozoruješ draky?" opřel se o zábradlí vedle mě a uchechtl se.,, Pohled na ně mě nikdy nepřestane fascinovat." řekla jsem s hlavou zvednutou k nebi.,, Mě taky ne" řekl tiše.,, Už jako malý jsem je pozoroval ze své kom....ehmm...pokoje a přál jsem si být mezi nimi."
Také pozoroval oblohu a užíval si pohled na ta krásná stvoření semnou.

Následující den i den potom a celý tyden probíhali stejně. Ráno, snídaně v nových šatech pak další hodiny etikety a historie po obědě hodina tance a pak volno. Svůj volný čas jsem trávila hlavně se Sandrou a Sebastienem a se svými služebnymi ze, kterých se stali moje kamarádky. A to mě přivádí ke Kat dovolili nám napsat dopis a tak jsem psala jí a vylíčila jsem jí všechno co se stalo a čeho se bojím v dopise jsem pozdravovala pekařku a děti.

Hned další den mi přišel dopis od Kat psala, že si vzala Maxe. A, že mají vlastní dům. Prý jí také moc chybím. Také se stará o mojí zahrádku a domek. Taky mě zdraví pekařka a děti teď učí číst Kat. Jinak je tam všechno pořád stejné.

Dnes je den, kdy se má konat ples na naší počest. Tentokrát mi šaty nešil Krejčí, ale Sam a Agnes, protože Monika chtěla strašně složité šaty a on by nezvládl další dvoje a tak se do toho pustili mé služebné sehnali krásnou látku, takže šaty budou vypadat krásně. Látka byla světle modrá s malými stříbrnými lístky.
Vytvořili z ní krásné korzetové šaty se spadlými ramínky. Vypadali krásně jen moje nohy kazili dojem, protože jsem byla na boso a měla jsem závazné nohy za celý týden jsem si je rozedřela úplně.

Stála jsem v komnatelě na proti velkému zrdcadlu a prohlížela jsem si své nové šaty. Najednou vrazila do komnaty Agnes se Sam v závěsu.,, Jsou hotové!" vykřikla Sam a já na ní i na Agnes koukala s nechápavým výrazem ve tváři.,, No tvoje nové botky." zase mi úsměv z tváře zmizel.,, Proč máte takovou radost z nových bot, když víte, že já boty nesnáším." ony se na sebe spiklenecky podívali a Sam mi ukázala boty.

Byli světle modré, ale neměli podpatek říkali jim baleríny. Nazula jsem se do nich a blaženě jsem se usmála. A prošla se v nich.,, Bože můj ty jsou skvělí nikde to netlačí ani nebolí a pořád se hodí k šatům děkuju." obě jsem objala a ony se nebránili.,, Teď tě musíme účesat."

Dostrkali mě jemně až ke stolku se zrdcadlem a začali mi něco vytvářet na hlavě. Udělali mi drdol na bok a dali do něj stříbrné lístečky, aby se hodili k šatům nechali mi na jedné straně volný pramínek podél obličeje a jemně mě nalíčili. Poslední věc která mi k tomu chyběla byl maminčin náhrdelník. Nasadila jsem si ho a byla jsem připravená na všechny ty vysoce postavené lidi, kteří přijeli aby se podívali na nové princezny.

,, Jsi hotová můžeš jít." oznámili mi a já se prohlédla v zrdcadle.,, Jste moc šikovné děkuji tyhle šaty jsou prostě dokonalé.",, Pro tebe jen ty nejlepší." pak už jsem vyšla z komnaty. Na chodbě čekal sebastien v uniformě královské stráže. Vypadal opravdu hezky dnes mi dělal doprovod a stráž.
,, Páni tobě to opravdu moc sluší. Aby z tebe vůbec spustili oči. Já to totiž nedokážu." cítila jsem jak mi rudnou tváře.,, Tak jdem?" odvedla jsem pozornost jinam.,, Jistě smým nabídnout své ramě." nabídl mi svou ruku a já se do ní zavěsila když jsme šli po schodech musela jsem si je přidržet, abych nespadla.

Zastavili jsme se u dveří do velkého sálu a čekali jsme na Moniku se Sandrou měli jsme vejít nastejno. První se objevila Sandra měla krásné červené šaty s krajkovými rukávy byli jednoduché, ale moc jí slušeli.,, Moc ti to sluší." pochvalila jsem jí.,, Tobě také ta modrá se skvěle hodí k těm tvým vlasům.",, Děkuji. " pak už jsme jen přecházeli za dveřmi a čekali na Moniku. Zpoza dveří se linula pomalá hudba. A Sandra se už nemohla dočkat až si zatančí.

Najednou přiběhla Monika kolem ní ještě poskakovali její služebné a dodělávali jí nějaké věci. Zastavila se přímo před námi. Měla ohromné šaty z několika vrstev měla byli bez ramínek a obrovská ňadra ji pomalu lezla ven, pas měla stažený jak nejvíc to šlo a pomalu rudla. Její šaty měli hned tři barvy červenou černou a bílou. Ve vlasech měla malinkou podobu korunky a nesla se jako královna. Odstrčila nás z cesty a stoupla si přímo před dveře. Pak se na nás otočila a řekla.,, Já jdu první a vy se zatím seberte z té země."

Sebastien mi pomohl vstát a oprášil mi šaty.,, Jsi v pořádku?"prohlédla jsem si ruce a nohy a jen jsem zkontrolovala svůj účes.,, Myslím, že ano doufám, že se nic nestalo s těmi šaty Agnes a Sam si s nimi dali spoustu práce." Sebastien si mě zkoumvě prohlídl a řekl.,, Myslím, že jsi stále stejně krásná. " řekl a uhladil mi poslední záhyb šatů.
,, Jak sladké aspoň někomu se budeš líbit, když už nebude volný princ tak aspoň voják chudinko." řekla Monika kousavým hlasem. To bylo poprvé co jsem jí už nedokázala brát s nadsázkou zatnula jsem ruce v pěsti a nehty jsem si ryla do dlaní. Nestihla jsem jí ani vrátit její urážku vůči Sebastienovi, protože se otevřeli dveře.

Sebastien se ke mě naklonil a pošeptal mi.,, Nech ji být nestojí za to." Podívala jsem se mu do očí a řekla jsem. Nikdo si nezaslouží aby se k němu takhle chovala a hlavně ne ty." pak už jsem si všímala sálu.
Každá jsme měla doprovod. Bylo to poprvé co jsme se měli ukázat dalším lidem. Tak snad to přežiji.