Under Pressure | Ben Hardy

033

,,...a to byl vlastně celý náš příběh do narození Lexie." právě jsem dopověděla část našeho příběhu s Benem na živém vysílání.
,,Děkuji, že jste si udělali čas a zase se někdy uvidíme." rozloučila jsem se a ukončila celé živé vysílání. Ukončila jsem to právě včas, protože mi zrovna v náručí začal kňourat ten malý měsíční uzlíček štěstí.
,,Jak ses vyspinkal, Archie, hm?" usmála jsem se na něj. Je to přesná kopie Lexie. Až na to, že má tmavé vlasy po mně.
Jelikož slyším, že zbytek rodiny je venku, tak jsem vzala Archieho a vydala jsem se a ním na zahradu, na které se mi naskytl pohled na mého úžasného manžela a skoro pětiletou Lexie, která je Benovo holčičí kopie. Běhají po zahradě a stříkají na sebe vodu z vodních pistolí. Ben je úžasný táta. Pokaždé když zrovna nenatáčí a je doma, tak se nám věnuje naplno. Lexie svého tátu miluje.
Na ty dva bych se zvládla dívat hodiny.
,,Ahoj, zlata!" pozdravila jsem je. Lexie ke mně hned přiběhla a objala mě.
,,Můžu si pochovat brášku?" podívala se na mě jejími velkými kukadly.
,,Dobře, ale sedni si, aby ti nespadl." ukázala jsem na křeslo u bazénu, ke kterému jsme obě hned zamířily. Hned, jak si sedla, tak jsem ji malého podala.
Lexie se na Archieho doopravdy těšila a je na ní vidět, že ho má ráda. Doufám, že spolu budou mít tak hezký vztah, až budou starší.
,,Nad čím přemýšlíš?" ze zadu mě objaly svalnaté ruce mého manžela.
,,Nad tím, jaké máme štěstí a jaké máme úžasné děti." otočila jsem se na něj a políbila jsem ho.
,,Mimochodem přeji ti krásné páté výročí od svatby." řekl mi Ben.
,,To já přeji tobě." odpověděla jsem mu.
,,Co kdyby-" chtěl něco říct, ale přerušila ho Lexie.
,,Mamiii, je mi zimaa." zasmála jsem se a naznačila mu, že mi to řekne potom.
,,Tak pojď, půjdeme domů." vzala jsem si od ní Archieho a všichni jsme se jako rodina vydali do našeho rodinného domu v Bournemouthu, do kterého jsme se přestěhovali, když měla Lexie půl roku.

Líbí se to mrgwilymlee a 253,872 dalším
lau_jon little Jones
-------------------

Večer, až nejmladší usli, jsme si s Benem konečně mohli spolu sednout do obýváku a popovídat si.
,,Víš, nad čím jsem přemýšlel?" podíval se na mě. Já jsem se na něj tázavě podívala.
,,Jaké by to bylo, kdybys nepřijela na Erasmus? Co bysme teď dělali? Nebo jaké by to bylo, kdybych tenkrát nezjistil, kam jsi mi zmizla? Možná bych nikdy nezjistil, že máme Lexie, možná bych si tě nikdy nevzal a taky bychom neměli Archieho." řekl a měl pravdu.
,,To je pravda, ale je to minulost. Já jsem ráda, že to dopadlo tak, jak to dopadlo. Jsem vděčná za naše děti, za tebe a za naší rodinu. Ti dva jsou přece jen to nejlepší, co se nám kdy podařilo. Je to pro mě můj největší životní úspěch a moc děkuji za každý den, kdy mě oni a ty děláte tou nejšťastnější osobou na této planetě." přitulila jsem se k Benovi, který svíral krabici s fotkami od našeho prvního setkání až po narození Archieho, které jsme si začali prohlížet jako každý rok na naše výročí a vzpomínali jsme u toho na ty nejlepší okamžiky, které jsme spolu za tu dobu zažili.

Ahoj❤
Tak a tohle je úplný konec tohoto příběhu.❤
Děkuji vám všem, kteří jste tento příběh četli a dodávali jste mi vůli, abych tento příběh vůbec dopsala.❤
Nečekala jsem, že Under Pressure bude mít tolik částí. Nikdy totiž nic nedotáhnu až do úplného konce, ale povedlo se mi to. Jen díky vám.❤
-A❤