My dva

Kapitola 10.

Marinette

S Ninem a Alyou jsme se rozhodli jít navštívit Adriena do nemocnice. Doufala jsem, že moji nejlepší kamarádce nějak nevyčte to video a nebude na ni naštvaný. Jenže pak jsem tu možnost zavrhla. Věděla jsem, že by nikomu takhle neublížil, nebo jsem v to aspoň doufala.
„Dále," ozval se hlas Adriena a já v ten moment poznala Kocoura. Všechno se mi to do sebe spojilo a já si znovu říkala, proč jsem jenom byla tak blbá. Adrien vypadal už docela v pořádku a i když měl menší kruhy pod očima a vlasy trošku rozcuchané, pořád mu to nehorázně slušelo. Nedivila jsem se sama sobě, že jsem se do něj zamilovala.
„Ahoj brácho," usmál se Nino a jako první vešel do jeho pokoje.
„Nino," na Adrienově tváři se objevil úsměv a kluci si padli kolem krku.
„Marinette, ahoj!" Když se Adrien podíval na mě, překvapeně jsem sebou trhla.
„Ahoj," zamávala jsem mu. Nemohla jsem k němu přece přijít a jen tak ho obejmout, jenže vtom do mě někdo strčil a já na Adriena málem spadla.
„V pohodě?" Zeptal se s úsměvem a já přikývla.
Nakonec mě objal jako první a já mu objetí oplatila. Vtom jsem si všimla, že se za lampou na nočním stolku schovává jeho kwami Plagg, který si mě všiml. Musela jsem se usmát, ale Plagg se trochu vyděsil. Radši jsem se od Adriena odtáhla.
„Ahoj Alyo," pozdravil Adrien i Alyu a já se na svou nejlepší kamarádku s úsměvem podívala. Chtěla jsem jí naznačit, že všechno bude v pořádku.
„Ahoj... Hele Adriene, omlouvám se za to video. Neměla jsem to dávat do televize ani na berublog. Nebo jsem aspoň měla vystřihnout to odhalení, já... Vůbec mě nenapadlo, co by se mohlo-"
„Alyo, to je v pohodě, vážně. Sice mi dal otec domácí vězení, ale to přežiju. Koneckonců mu můžu kdykoliv utéct a není to poprvé, co mám zaracha," usmál se.
„Díky, Adriene," usmála se a potom se ti dva objali. Byla jsem šťastná, že to tenhle kluk bere takhle.
„Ale aspoň mi pověz... Proč jsi to vlastně udělala? To sis nemohla to video nechat třeba v mobilu a nikomu ho neukazovat?" Adrienova otázka byla na místě, přesto mě i Alyu poněkud zaskočila. Ta už stála vedle mě.
„No... Totiž... Poslední dobou se ve městě nic nedělo a já neměla žádnej materiál na berublog, proto jsem se schovala za ten komín, když jsem uviděla Lišaje na střeše. Bylo mi jasný, že se tam dřív nebo později objeví Beruška a Kocour."
„Počkej a to si tě Lišaj za celou tu dobu vůbec nevšiml?" Zeptala jsem se překvapeně. Nějak se mi to nezdálo.
„Taky mi to přišlo divný, ale ne," odpověděla Alya.
„Třeba chtěl, abys tam byla," zamyslel se Nino.
„Všechno je možný," ozval se Adrien, který doteď jenom poslouchal.
„Takže ty miluješ Berušku, jo? Jak to, že o tom nevím, kámo?" Ozval se Nino a já sebou zase trhla. Vtom mi došlo, že tohle už ví celá Paříž.
„No... Víš, já ani nemám tušení, proč jsem ti to neřekl. Možná jsem chtěl počkat, až to bude vědět ona," pokrčil Adrien rameny a já se musela usmát. Pak mě něco napadlo. Když už mi Adrien řekl, že mě miluje, mohla bych mu to říct taky... Jenže problém byl v tom, že on byl Kocour.
„Asi bych to neměla říkat, ale nedávno jsem viděla Berušku za jedním sloupem a skoro slintala nad tvou fotkou," řekla Alya a já měla v tu chvíli chuť jí zabít. Vážně to musela dělat?
„Cože? Fakt?!" Adrien na nás zíral s pusou otevřenou dokořán.
„Alyo!" Napomenula jsem ji a pak si hned zakryla pusu rukama.
„Marinette, jsi v pořádku?" Zeptal se mě Nino.
„Já... Jo, nic mi není," mávla jsem rukou a snažila se znít normálně. Jenže mi to nějak nešlo, takže jsem usoudila, že bude lepší, když půjdu domů.
„V-vážně?" podíval se na mě starostlivě tentokrát Adrien a Alya si mě měřila zvláštním pohledem, který se mi rozhodně nelíbil.
Přikývla jsem. „Jo, přísahám, že jsem. Jenom jsem si vzpomněla, že musím ještě něco udělat doma a nepočká to do zítra," usmála jsem se. Potřebovala jsem na vzduch.
„Tak ráno ve škole, Mari," rozloučila se se mnou Alya a kluci se k ní přidali.
„Ahoj!"

Vyšla jsem na chodbu a s povzdechem se opřela o dveře pokoje. Musela jsem si na chvíli vydechnout a až teprve pak mohla jít ven z nemocnice. Tohle bylo o kočičí chlup.

***

Ahoj, tak tady je další slíbená kapitolka. Já jako vždycky doufám, že se vám líbila a budu ráda za jakýkoliv hlas, komentář či přečtení... 😘😍💞

Chtěla bych vám taky moc poděkovat za 133 reads a 31 komentářů, jste nejlepší 💞💞😍

Další kapitola bude v sobotu. ^^

Vaše Less216💞