Isabelle

45. KAPITOLA_CLARE 2/2

Den 129-část 4.

„Chtěl bych ti něco říct k našemu miminku." Zamumlal Owen a váhavě se na mě usmál.

Moje nálada o něco klesla. Očekávaný scénář už jsem si projížděla několikrát. Pokaždé to skončilo zoufalým pláčem, že Liam nebude mít tátu.

Zůžila jsem oči a ruce si položila na už docela vypouklé bříško. A než by mě
Owen přesvědčoval o adopci dítěte, nebo já nevím o čem, raději jsem spustila svůj monolog.

„Hele Owene, já vím že jsi dítě nechtěl a věř mi to nebo ne já taky ne. A když už, tak později s nikým, koho budu opravdu milovat a budu vdaná. Ale víš co? Teď už se opravdu těším na to, jak budu ještě několik měsíců nosit u sebe něco tak úžasného. Jak ho budu každý den ukládat a zpívat mu ukolébavky. Těším se dokonce na to až s tebou a naším maličkým budu chodit na večerní procházky. Těším se, až tebe bude brát jako vzor a až ty a já ho budeme vychovávat. Věř mi to- nebo ne, ale já jsem to takhle nechtěla ale teď? Když toho broučku nesu pod srdcem? Nic takovýho už říct nehodlám."

Rozuřeně jsem se opřela o opěradlo židle a změřila si Owena zkoumavým pohledem.

Owen se jen smutné usmál a rychle setřel slzu, která se vydrala ven.

„Clare.." zpustil. „Chtěl jsem říct, že se vážně těším až budu mít syna, nebo dceru. Že se těším až ho budeme vychovávat a že ho miluji už teď. Že se k tomu postavím tak jak mám a už ti slibuju, že od teď ty jsi moje holka a ono je moje děťátko. Že nic jiného pro mě od teď neexistuje. Pokud teda budeš chtít?"
„Slibuješ?" Vyhrkla jsem ze sebe.
„Slibuji."

Owen se na mě váhavě usmál. Vlastně jsem sama nevěřila, že by se kvůli mě změnil. Ale když to vezmeme s nadhledem? On nebyl děvkař jakožto děvkař. Ano, sice měl několik holek, ale pokaždé chodil jen s jednou.
Pravděpodobně bych tomu sama nevěřila, kdybych to nevěděla od spolehlivého zdroje. Kdo by toho mohlo vědět líp, než jeho nejlepší přítel?

Přestala jsem vnímat slzy, které se draly ven. Mé rty se sformulovaly do lehkého úsměvu. Natáhla jsem se přes stůl a lehce jsem Owena políbila.
Ano. Líbali jsme se už tolikrát, že bych to nespočítala. A přesto byl tenhle polibek jiný. Úplně jiný než ty předešlé.
Owen mi polibek jemně oplácel.

Konečně jsem to pocítila. Štěstí. Štěstí, které se mi rozlévalá po celém těle.