Isabelle

2. KAPITOLA_ŽÁRLIVOST JE SVINĚ A JÁ TAKY

Předem se omlouvám za chyby.
Doufám, že se bude líbit.🙏🏻❤️
Den 34.

„Isabelle?" zakřičela na mě mamka z kuchyně.

„Jo mami?"

„Pojď dolů," s tichýma nadávkama jsem vstala z mojí krásně vyhřáté postýlky a zamířila jsem směrem ke kuchyni.

„Dneska přijdou Hernandézovi," spustila mamka a položila předemě tác s jednohubkama. Chyba.

„Dneska přijde Wen?" Zeptala jsem se jakoby nic a potají se snažila vzít jednu jednohubku.

„Jo Owen taky," Projelo ve mě vzrušení a musela jsem se usmát.

„Tak za prvý.. proč se tak culíš?" otočila se na mě mamka se zvednutým obočím.

„A za druhý nech ty jednohubky na pokoji," rychle jsem si vrazila jednu do pusy-hlavně kvůli tomu abych nemusela odpovídat a s plnou pusou jsem se usmála na mamku.

•••

„Isabelle! Pojď dolů! už jsou tady."

Odložila jsem mobil na kterým jsem si chatovala s Noahem a šla dolů.

Zatočila jsem za roh a pohledem jsem vyhledala Owena.

Stál tam a ruku měl přehozenou přes ramena nějaký holky.

Byli ke mě otočený zády a tak jsem se raději otočila a s pohledem upřeným na krásný šaty tý holky jsem si šla nalít jahodovej džus.

•••

„Ahoj Wene," Oslovila jsem ho. V tu chvíli se ke mě oba otočili.

„Nazdárek Bell," Odpověděl usmívající Owen. Ježiší ten je tak hezkeej..

„Ahoj Isabelle." Ah.. přeslazený hlásek Mii Hwkins se do mě zaryl jako ledový vítr.

Nadhodila jsem falešný úsměv a s píchnutím u srdce, když se k ní Wen naklonil jsem se prudce otočila.

Na Jahodový džus jsem samozřejmě zapomněla a tak jsem ho velkým nedopatřením vylila Mie na modrý šaty.

„Proboha promiň Mio já omylem," začala jsem hrát svoje divadýlko blbý holky a v duchu se smála. Tak moc jsem se smála, že jsem musela vyběhnout po schodech do pokoje a až tam jsem doopravdy propukla v hurónský smích.