Ztracená dcera [HP FF]

Kapitola dvaadvacátá

Lež, kterou vymyslel Severus Snape, fungovala. Nikdo o tom nepochyboval, dokonce ani Nina. Kromě Idiny, Dimitriho, Snapea a Karkarova pravdu nikdo nevěděl. Nadále docházela na soukromé hodiny nitrobrany k profesorovi lektvarů.

Nesnášela, že musela Dimitrimu lhát v důvodu, proč na hodiny chodí. Nebylo to vůči němu fér, obzvláště když jí pomohl, aby v nich mohla pokračovat. S její lží se ovšem spokojil a nezdálo se, že by o tom pochyboval.

Navíc jí pomáhal cvičit. Jak zjistila, v Kruvalu neplatila stejná pravidla jako v Bradavicích. Nitrobrana a nitrozpyt se u nich vyučoval jako vedlejší předmět, který byl poměrně neoblíbený, ale užitečný, pokud si ho někdo zvolil.

Dimitri jí vysvětlil, že profesorka, která tento předmět vyučuje, ráda trápí studenty tím, že to na nich zkouší a používá jejich tajné myšlenky a vzpomínky proti nim. Každý z jejích studentů si zažil posměch svých spolužáků, kdykoliv nějaká trapná situace vyplula na povrch.

A tak s ním cvičila a lepšila se. Byla vděčná Snapeovi, že ho napadlo do toho Dimitriho zatáhnout. Když trénovala s ním, jako by jí to šlo mnohem lépe.

----------------

Únor se rychle blížil ke svému konci a to znamenalo jediné - druhý úkol turnaje. Ve středu, dvacátého čtvrtého února, se hned po snídani všichni vydali k jezeru.

Idina šla ve společnosti Dimitriho, což štvalo nejen Irinu, která k ní od plesu cítila ještě větší nevraživost, ale i Draca. Zatím to totiž vypadalo, že jeho předpověď nebyla správná. Nebyli jen přátelé, Idina cítila, že je mezi nimi něco víc, ačkoliv se Dimitri ještě o nic nepokusil. Ale viděla to v jeho pohledu, jakým se na ni díval.

Posadili se do blízkosti jejích spolužáků ze Zmijozelu i kruvalských studentů. Do začátku zbývalo pouhých pět minut, když se na poslední chvíli přiřítil Harry, stále ve školním hábitu a zjevně nepřipravený.

Nicméně chvíli po písknutí píšťalky se vrhl do vody a zmizel pod hladinou jezera.

„Kdo podle tebe získá nejvyšší počet bodů dnes?" zeptal se jí Dimitri, zatímco všichni vyčkávali, kdo se jako první objeví na hladině se svým pokladem.

Idina pokrčila rameny. „Může to být kdokoliv. Nedivila bych se, kdyby to byla Fleur. V prvním úkolu dokázala, že je hodně schopná."

„Pořád bys chtěla turnajem projít?" pozměnil téma Dimitri. „Když vidíš, čemu bys musela čelit?"

„Asi ano," odpověděla po chvíli ticha. „Četla jsem o turnaji a úkolech, které museli jiní šampioni splnit, takže draci a jezerní lidé nejsou to nejhorší, co mohli přichystat."

„Co tam bylo horšího?" zajímal se Dimitri s mírným úsměvem.

„Bazilišek," odpověděla bez přemýšlení. „Mantichora, okamie a drak jsou podle mě lepší možnost."

„Zajímalo by mě, jak můžeš bojovat proti něčemu, na co se vlastně nemůžeš ani podívat," zapřemýšlel nahlas Dimitri a zamračil se.

„Můžeš se zeptat Harryho, až bude po druhém úkolu," ušklíbla se na něj. „Určitě ti rád poradí, kdyby ses do podobné situace dostal."

Dimitri se pobaveně zasmál a přitáhl si ji k sobě. Neušlo mu, že se mírně otřásá zimou. Přehodil přes ni část svého pláště. Idina se usmála a opřela se o něj.

-----------------------

Čas neúprosně utíkal. Uběhlo půl hodiny, kdy šampioni zmizeli pod vodou a nikdo se dosud neobjevil. Hladina jezera se rázem rozčeřila a na povrch vyplavala nějaká jezerní žena s Fleur. Na tribunách to okamžitě zašumělo, protože Fleur zřejmě nesplnila svůj úkol.

„Dámy a pánové, slečna Delacour se vrátila jako první, ovšem bez svého pokladu a za pomoci jezerních lidí!" ozval se hlas Luda Pytlouna, jakmile Brumbál promluvil s jezerní ženou. „Nedokázala se vypořádat s ďasovci, kteří ji při cestě k pokladu zastihli. Uvidíme, jak na tom budou ostatní šampioni!"

Fleur se s pomocí své ředitelky dostala do stanu, kde se jí okamžitě ujala madame Pomfreyová. Když ji vyléčila, začala Fleur pochodovat kolem břehu a neustále pohledem sledovala hladinu jezera.

Idina se trhaně nadechla, když odbila hodina, kterou měli šampioni na splnění úkolu. Kromě Fleur se nikdo nevrátil, dokonce ani s pomocí jezerních lidí.

A potom, minutu po limitu, se hladina zavlnila a z vody se vynořil Cedrik s nějakou dívkou. Tribuny okamžitě začaly hlasitě jásat a tleskat. Dvojice doplavala na břeh, kde k nim okamžitě přiběhla ošetřovatelka a naháněla do stanu.

A pár minut po nich se objevila další dvojice - Viktor Krum a k všeobecnému překvapení Hermiona Grangerová.

„Viktor ji musí mít asi fakt rád, když ji pro ten úkol použili," podotkla Idina tiše, jakmile další potlesk utichl.

„Řekl bych, že ano," pokýval hlavou a pousmál se. Idina si bezděčně uvědomila, že kdyby se přihlásila a sblížila se s Dimitrim, byl by na dně jezera on. Pokud ne, tak s největší pravděpodobností Daphne.

Trvalo ještě téměř patnáct minut, než se na hladině objevil poslední šampion. Harry nebyl sám, sebou na hladinu dopravil Rona Weasleyho a malou dívenku, která podle Flueřina chování byla její sestra. Krásnohůlská šampiona se snažila se všech sil vytrhnout své ředitelce a utíkat k dívce, ale podařilo se jí to až ve chvíli, kdy byla u břehu.

A s trojicí se objevilo i nad tucet jezerních lidí. Po krátkém rozhovoru s jezerní ženou a poradou porotců Ludo Pytloun vyhlásil výsledky. Tribuny jásaly a třásly se pod nadšením bradavických studentů, kteří povzbuzovali své šampiony.

Harry a Cedrik měli stejný počet bodů, zatím si vedli v turnaji nejlépe.