Zaplatíš nebo zemřeš

.9.

Probrala jsem se ve svém pokoji. Pomaličku jsem se rozkoukávala a zahlédla jsem ve dveřích Jonatana.
Já: ,,Co tu chceš?" Řekla jsem ospalým hlasem.
Jonathan: ,,Šel jsem se podívat na moji Psycho." Ušklíb se a šel ke mě. Měla jsem z něho strach. Bála jsem se co mi udělá. Sedl si vedle mě na postel. Vyvalila jsem oči.
Já: ,,Jak znáš mou přezdívku Jonatane?!" Hodila  jsem na něj vražedný pohled.
Jonatan: ,,Jak znáš mé jméno?"
Já: ,,Jen tip." Ušklíbla jsem se a mrštně jsem vylezla z postele. Šla jsem do koupelny. On šel za mnou.
Já: ,,Co chceš! Odejdi z tohoto pokoje pryč!" Začala jsem býti na něj velice naštvaná a pomalu jsem zase začínala být Psycho.
Jonatan: ,,Neřvi na mě!" Dostala jsem facku padla jsem na zem a praštila jsem se. To byla poslední kapka. Vstávala jsem se svým psycho výrazem. Pěstí jsem praštila do zrcadla. To se roztříštilo na střepy a největší střep jsem popadla a vrhla jsem se na Jonatana. Oháněla jsem se tím střepem. Tím jsem odlákala jeho pozornost. Vzala jsem mu zbraň, odjistila jsem ji a mířila jsem mu mezi oči. Byl z toho mimo.
Jonatan: ,,Ale kotě to by jsi neudělala." Říkal přesvědčivým hlasem.
Já: ,,Nesnaž se mě přesvědčit ty mafiánskej zmetku!" Byla jsem připravená vystřelit, ale místo toho jsem ho chytla pod krkem a zbraň jsem mu přiložila na spánek.
Jonatan: ,,Co to děláš! Hned toho nech!" Začal sebou škubat, ale já jsem sevření zpenila a lehce jsem ho přiškrtila a také jsem mu víc zatlačila zbraň na spánek.
Já: ,,Pokud se mi pokusíš zdrhnout, nebo uděláš nějakou blbost tak tě odkrágluji." Rychle mě obklíčili jeho kumpáni. ,,Přikaž jim ať mě nechají být a nepronásledují mě nebo tě na místě odkrágluji!" Naznačil jim ať položí zbraně a ne nešímají si ho.
Jonatan: ,,Spokojená?" Řekl ironicky.
Já: ,,Dej mi svůj telefon a zbytek svých zbraní." Nic mi nepředal. Vzala jsem z jeho kapsy klíče od auta. Dotáhla jsem ho k autu a odemkla jsem. Než něco stačil říct nebo udělat, tak jsem ho omráčila. Nacpala jsem ho do auta na zadní sekačky. Prošacovala jsem mu kapsy. Našla jsem telefon, nůž a náboje. V autě jsem našla lano a tak jsem ho svázala. Zabouchla jsem dveře a odjela jsem. O pár minut později jsem se zastavila a zavolala jsem šéfovi.
Šéf: ,,Co po mě chceš ty kryso!" Řekl naštvaně do telefonu.
Já: ,,Šéfe, to jsem já Psycho. Jsem v jeho autě a za chvíli budu na základně i s překvapením."
Šéf: ,,Ahoj Psycho. Budu tě čekat."
Vypla jsem hovor a rychle jsem vyjela. Nedbala jsem na předpisy. Jela jsem různýma skratkama. Konečně jsem u základny. Jonatan se pomalu probíral. Rychle jsem zaparkovala auto. Hbitě jsem z něj vylezla a vzala jsem Jonatana za svázané ruce. Vůbec se nebránil, byl totiž ještě mimo. Zavedla jsem ho k šéfovi do kanclu. Šéf se na něj podíval velmi naštvaným pohledem. Jonathan se konečně vzpamatoval.
Jonatan: ,,Já tě zabiju Psycho!"
Šéf: ,,Jonathane ty kryso!" Jonathan polkl naprázdno.
Jonathan: ,,Rád vás zase vidím šéfe." Usmál se falešně.
Já: ,,Šéfe co s ním uděláme?"
Šéf: ,,Dostane trest smrti."
Já: ,,Šéfe, to by ho nepotrestalo. Napadlo mě ho mučit." Usmála jsem se. Hodila jsem na Jonathana podlý výraz.
Šéf: ,,Dobrý nápad Psycho."
Já: ,,Ale nejdříve bych mu dala pár otázek. Pokud nebude odpovídat nebo bude lhát, tak jeho trest poroste."
Šéf: ,,Ok."
Já: ,,Jak se jmenuješ?"
Jonatan: ,,Jonatan Brown. Ty krávo!" Dostal ode mne facku. Dala jsem mu největší facku, kterou umím. Spadl na zem. Vyplivl trochu krve.
Já: ,,Takhle se mnou mluvit nebudeš!"
Šéf: ,,Tom a Lucass ke mě! Oba rychle přiběhli a divili se proč je šéf volal.
Šéf: ,,Odvěďte ho a až za vámi přijdu, budeme ho mučit."
Já : ,,Šéfe? Mohla bych ho mučit já? Dost jsem si u něj vytrpěla."
Šéf: ,,Klidně, ale hlavě ať trpí."
Já: ,,Zajisté." Otočila jsem se a vyšla jsem z šéfovy kanceláře.

O pár hodin později
Přišla jsem i s šéfem k Jonathanovi. Rozvázala jsem ho.
Šéf: ,,Co děláš?"
Já: ,,Chci s ním bojovat. Oba si budeme moct vybrat zbraně."
Šéf: ,,Jak chceš." Naklonila jsem se k šéfovi a pošeptala mu: ,,Já jsem si vzala neprůstřelnou vestu." Šéf se usmál a kývnul.
Tom nám připravil zbraně. Vybrala jsem si nůž a flobertku. Dala jsem si je nastranu a naznačila jsem, že nejdřív dáme pěstní souboj. Tom tedy sebral vybrané zbraně a začal boj.
Jonatan se mi vrhnul po krku. Schodil mě k zemi a začal mě škrtit. Ruce jsem dala mezi jeho a zmáčkla jsem mu oči, následně jsem mu kopla do břicha. Vstala jsem a počkala jsem si v obraném postoji až vstane. Po pár minutách vstal. Ohnala jsem se po něm pěst, ale on mě chytil za ruku. Fláknul se mnou o zem. Nechtělo se mi vstávat. Doplazila jsem se ke zdi. On se po mě vrhnul. Uhnula jsem a zvedla jsem se zpět na nohy. Nevím odkud, ale dostala jsem z jedné strany do levého oka. Ohnala jsem se po něm a dala jsem mu pěstí do huby a on vyplivnul krev i s pár zuby. Sejmul mě k zemi jednou ranou do obličeje. Vyplivla jsem krev. On mě kopnul do žeber. Zakňučela jsem bolestí. On mě chytl za vlasy a vytáhl mě na nohy. Odstrčil mě a já jsem popošla pár kroků dozadu. Začala jsem hrát velmi ublíženou. On ke mě přišel. Praštila jsem ho loktem do břicha, on se za něj chytl a já jsem ho vzala pod krkem př imáčkla ho ke zdi a chvilku jsem ho škrtila. Pak jsem ho pustila a on se sesunul po zdi k zemi. Naznačila jsem Tomovi ať nám předá zbraně, které jsme si vybrali. Oba jsme se posta vili na jinou stranu místnosti. Začala přestřelka. Měla jsem devět střel. Trefila jsem ho asi třikrát do ruky a jednou jsem ho škrábla na stehně. On mě škrábnul na krku, tváři a na pravé ruce, trefil se mi dvakrát do nohy (jednou mi střelil do stehna a podruhé do lýtka) a trefil mě do ramene. Byla jsem připravena padnout. Věděla jsem, že má k dispozici ještě tři rány. Vystřelil mi do srdce, padla jsem na zem. Vystřelil mi dvě rány do zad. Tom vstal v ruce měl zbraň, chtěl ho za to zabít. Vstala jsem a smála jsem se již smíchem mého druhého já (Psycho). Jonathan na mě koukal jak na zjevení. Sáhla jsem po noži, který jsem měla u pasu. Nožem jsem ho sekla do krku a několikrát na zápěstí. Dívala jsem se jak trpí.
Já: ,,Zbohem kryso!" Bodla jsem mu nůž do břicha a trhla jsem s ním nahoru, tím jsem mu břicho rozpárala. Pak jsem padla na zem z důvodu nedostatku krve a na vyčerpání.

Tom
Psycho mu zasadila její tradiční smrtící ránu do břicha a to mu následně rozpárala. Pak padla na zem. Rychle jsem k ní přiběhl. Zkontroloval jsem tep. Dobrý žije. Zavolal jsem své sestře, ta pracuje pro mafii jako lékařka.
Já: ,,Ahoj, potřebuji aby jsi rychle sem přijela. Mám tu problém."
Sestra: ,,Jj hned tam jsem a co se stalo?"
Já: ,,Na nic se neptej a prijeď co nejrychleji."
Sestra: ,,Budu tam cca do dvou minut."
Já: ,,Dík." Típnul jsem hovor.

Já: ,,Lucassi! Přines mi lékárničku!" Šéf odešel pryč a Lucass rychle přiběhl s lékárničkou v ruce. Zazvonil zvonek. Byla tu konečně má sestra.
Sestra: ,,Kde je ten zraněný?"
Já:  ,,Tady a díky, že jsi tu Jane!"
Sestra: ,,Jsou to celkem vážná zranění."
Já: ,,Dostane se z toho?"
Sestra: ,,Nevím, vidím to bledě modře." Pomohli jsme sestře ji přenést do auta. Sedl jsem si za volant a řídil jsem. Jane si sedla vedle Layly a ošetřovala ji. Jel jsem jak magor. Bál jsem se, že zemře. Během chvilky jsme byli u soukromé nemocnice.
Otevřel jsem dveře. Sestra rychle vyběhla z auta. Vzal jsem Laylu do náručí a nesl jsem jí dovnitř. Položil jsem ji na lehátko.
Sestra: ,,Tak mi ji tu nech a já se pokusím udělat vše co bude v mých silách." Vyhnala mě z toho pokoje. Šel jsem do naší základny. Loudal jsem se. Když jsem byl před základnou, tak mě tastavil nějaký týpek. Otočil jsem se. Byl to Andy.
Andy: ,,Ahoj Tome. Co je s Laylou? Nebyla doma již tři dny od chvíle kdy se tam jenom otočila." Byl velmi vyděšený.
Já: ,,Andy. Pojď se mnou dovnitř a tam ti vše řeknu."
Andy: ,,Co se děje?"
Já: ,,Jonatan Brown vydíral Layly matku. Jonatan chtěl po její matce jeden a půl mega a nebo ji. Layla ho chtěla zabít při předávání peněz, ale to se zvrtlo a ona šla k němu, aby zachránila svou matku. Layla byla dva dny u Jonatana Browna. Dnes se vrátila trošičku pohmožděná i se svázáný Jonatanem. Dovedla ho k šéfovi a ten rozhodl o jeho osudu. Layla uškemrala šéfa, že sama  ude mučit Jonatana, protože si u něj hodně vytrpěla. Šéf jí to dovolil. O pár hodin později ho rozvázala. Nejdříve dali pěstní souboj. Z toho oba vyvázli s pohmožděninami. Pak měli souboj se zbraněmi. Oba měli flobertku. Layla ho trefila do ruky třikrát a pak ho ostatníma střelama škrábla. On ji střelil do stehna, lýtka a do ruky další tři rány ji škrábly, zbývaly mu poslední tři rány. Ona už klečela na zemi. On jí střelil do srdce a ona padla na zem, střelil ji ještě dvakrát do zad. Už jsem měl připravenou zbraň, že ho zabiju, ale Layla vstala a vzala si do ruky nůž. Pořezala ho a pak mu bodla nůž do břicha a tím nožem trhla směrem nahoru, rozpárala mu břicho on na následky zranění zemřel. Ona hned po posledním úderu padla na zem. Vyběhl jsem k ní. Zkontroloval jsem jí tep, žila tak jsem zavolal své sestře Jane a ona přijela do dvou minut. Nožili jsme Laylu do auta. Odvezl jsem ji do soukromé nemocnice, položil jsem ji na lehátko má sestra mě z té mistnosti vyhnala. Vrátil jsem se na základnu a potkal zfe tebe."
Andy: ,,A přežije??"
Já: ,,Nevím, má sestra to vidí bledě modře." Andy si dal hlavu do dlaní a začal brečet. O pár minut usnul. Položil jsem ho na gauč a přikryl jsem ho dekou. Bylo už 22:30 a tak jsem šel spát i já.