.6.

85 3 0
                                    

Když jsem byla venku. Schovala jsem nůž a běžela jsem. Nevím kam jsem chtěla, ale utíkala jsem od nich pryč. Snažila jsem se být nenápadná, ale s krví na oblečení to moc dobře nejde. Někdo se doknul mého ramene. Zastavila jsem se.
Hlas: ,,Co tu děláš tak sama Psycho?"
Já: ,,Kdo jsi??" Pomalu jsem se otáčela.
Hlas: ,,To jsem já Tom."
Já: ,,Ne to nemůžeš být ty! Nemáš hlas jako Tom!" Vykřikla jsem a sáhla jsem po noži.
Hlas: ,,Pokud mi nevěříš podívej se." Otočila jsem se. A když jsem ho uviděla, tak jsem schovala nůž.
Já: ,,Tome!! Moc jsi mi chyběl! Jak jsi mě našel?" Vypískla jsem a objala ho.
Tom: ,,Taky jsi mi chyběla. Našli jsme tě podle toho čipu."
Já: ,,Díky!"
Tom: ,,Proč jsi od krve?"
Já: ,,Povím ti to řeknu, až budem na naší základně."

Na základně
Vyprávěla jsem jim co jsem za ty dva dny zažila. A když jsem jim říkala, jak jsem zabila jejich šéfa tak na mě koukali jak na zjevení.
Tom: ,,No už se nedivím, že máš přezdívku Psycho killer."
Já: ,,No stanu se Psycho jen tehdy, když se spojí tři negativní podněty."
Tom: ,,Tak to bych se tě měl i bát." Zasmál se.
Já: ,,Já nežertuji." Na obličeji jsem měla kamenný výraz.
Tom: ,,Ok."
Já: ,,Tak já už půjdu domů za přítelem."
Šla jsem domů. Ruku jsem měla připravenou u zbraně. Byla jsem velmi ostražitá. Konečně doma. Zaklapla jsem za sebou dveře. Jak jsem je dovřela, tak zazvonil telefon.
Já: ,,Ahoj mami. Děje se něco?"
Mamka: ,,Ahoj Laylo. Mafie mi vyhrožuje." Z jejího hlasu byl slyšet strach.
Já: ,,Hned jsem u tebe." Zavěsila jsem. Běžela jsem k autu mého přítele. Nastartovala jsem a vyrazila na cestu.

U mamky
Zaparkovala jsem auto. Vyběhla jsem z něj a valila jsem se ke dveřím. Zazvonila jsem. Dveře se trošičku pootevřely a uviděla jsem maminky tvář. Zřejmě brečela.
Já: ,,Ahoj mami. To jsem já Layla."
Mamka: ,,Pojď dál."
Já: ,,Jak ti vyhrožuje mafie?"
Mamka ukázala obálku, koukla jsem se do ní. Byl tam dopis a v něm stálo:
Buďto zaplatíte jeden a půl mega nebo mi dáte něco cennějšího.
Já: ,,Mami co je myšleno tím cennějším?"
Mamka: ,,Buďto zaplatím jeden a půl mega nebo jim máme dát tebe." Začala brečet.
Já: ,,Mami a proč vás vydírají?"
Mamka: ,,No.. tvůj otec se zadlužil u mafie."
Já: ,,C..co? Slyším dobře, že se otec zadlužil u mafie??"
Mamka: ,,Ano je to bohužel tak.." zazvonil telefon.
Já: ,,Mami dej ten hovor nahlas až ho přijmeš." Mamka kývla a příjmula hovor.
Hlas: ,,Zítra ve 22:00 mi přinesete jeden a půl mega ke starému rozpadlému domu hned o dva bloky vedle, nebo mi předáte svou dceru."
Mamka: ,,A co když ani jedno z vašich požadavků nesplním."
Hlas: ,,Tak vás i vaší rodinu odkrágluji." Zasmál se podlým smíchem.
Mamka: ,,Tak splním vaše požadavky." Řekla bezmocně.
Hlas: ,,Běda, že to bude podvod, tak to bych vás hned na místě odkrágloval."
Mamka zavěsila hovor. Sedla si na zem a brečela.
Já: ,,Mami klid. Mám malou otázku."
Mamka: ,,Jakou." Utřela si slzy a koukla se na mě.
Já: ,,Představil se ti?"
Mamka: ,,Myslím, že má jméno na J a příjmení má Brown."
Já: ,,Nebyl to Jonatan Brown?"
Mamka: ,,Ano. Proč? Ty ho znáš?"
Já: ,,Ano, znám ho. Mám ho totiž odkráglovat. Zradil mého šéfa a já se musím toho zrádce zbavit i kdyby mě to mělo stát život."
Mamka: ,,Já tě k němu nepustím."
Já: ,,Mě je jedno jestli mě jemu necháš nebo ne. Je to má mise a tak za ním půjdu dobrovolně ať chceš nebo ne."
Mamka: ,,Tak pojď za mnou. Něco by se ti z tohoto mohlo hodit." Podala mi tašku.
Já: ,,Co to je?"
Mamka: ,,Podívej se. Snad se ti to bude hodit."
Otevřela jsem tu tašku a v ní byl nůž s oboustrannou čepelí, neprůstřelná vesta a dvě zbraně. Jedna zbraň byla flobertka a ta druhá byla Ak-47.
Já: ,,Po kom to je?"
Mamka: ,,Po tvém otci."
Já: ,,Co? On byl u mafie??"
Mamka: ,,Ano byl."
Já: ,,Proč jsi mi to neřekla?"
Mamka: ,,Bála jsem se jak by jsi reagovala. A teď hajdy do postele. Na zítřek se musíš vyspat."

Druhý den ráno
Probudil mě otravný budík. Vstala jsem. Oblékla jsem si černé legíny a černé tričko s dlouhým rukávem na něj jsem si dala neprůstřelnou vestu a na legíny jsem si dala opasek s nožem a se zbraněmi. Vyšla jsem z pokoje a uviděla jsem mamku, jak balí do velké tašky peníze v hotovosti.
Já: ,,Mami co vyvádíš??"
Mamka: ,,Ty jsi vzhůru? Tak jeď za svým šéfem a řekni mu o jeho nepříteli."
Já: ,,Jo pojedu. Čau."
Vyběhla jsem z domu do auta. Vyjela jsem. Nedbala jsem na pravidla silničního provozu. Takže, když jsem dorazila před naší základnu, tak jsem si říkala, že mám štěstí že mě nechytili fízlové. Vyběhla jsem z auta a hned do naší klubovny. Vběhla jsem do hlavní místnosti.
Já: ,,Kde je šéf??"
Tom: ,,Vyjednává obchod. Proč??"
Já: ,,Pojď do salónku, tam ti vše řeknu."

V salónku
Já: ,,Tome, moji matku vydírá Jonatan Brown. Dnes se s ním setká tváří tvář takže bych byla ráda, kdyby jste mě zkontrolovali, jestli ten čip funguje a podle něho mě pak sledovali."
Tom: ,,Ok. A co chce po tvojí matce?"
Já: ,,Buďto mu dá jeden a půl mega v hotovosti nebo něco dražšího."
Tom: ,,A co je to to dražší??"
Já: ,,To jsem já."
Tom: ,,Víš co ti může udělat?? Psycho? Ty za ním chceš jít??"
Já: ,,Vím co se může stát a pokud mě odkrágluje, tak mě pomstěte."
Tom práskl pěstí do stolu.
Tom: ,,Tak takle ne!"
Já: ,,Vím, že jsem občas myšlením v háji, ale na tomhle jsem se dohodla s matkou." Tom sáhl po dvou skleničkách a nalil do něj bourbon.
Tom: ,,Ty ses zbláznila Psycho??" Přiložil si sklenici s bourbonem k ústům  a napil se. Já jsem si vzala tu druhou sklenku a kopla ji celou do sebe. Tom se na mě chvíli díval s údivem ve tváři.
Já: ,,Neříkají mi Psycho jen tak pro nic za nic."
Tom: ,,Vím Psycho, ale na něj nestačíš."
Já: ,,Cože? Ty mi nevěříš??"
Tom: ,,Nemohu věřit tomu, že bys ho zabila bez problémů, protože šéf už na něj dávno poslal dva nejsilnější muže a on je zabil na jednu ránu."
Já: ,,Hmm.. Tak já budu tedy riskovat." Zasmála jsem se a flákla jsem skleničkou o stůl.
Já: ,,Nalej mi další sklenici bourbonu." Tom zavrtěl hlavou.
Tom: ,,Nenaleju ti, protože je dost silný a opilá bojovat nemůžeš."
Já: ,,Tak ok.." Řekla jsem otráveným hlasem a vstala jsem z barové židle a opilou chůzí jsem šla pryč. Zastavila mě Tomova ruka.
Já: ,,Nech mě kurva odejít." Zavrčela jsem na něj, ale jeho svalnaté ruce mě chytly.
Tom: ,,Nepustím tě."
Já: ,,Hej! Říkám ti pusť mě!!" Začala jsem se zmítat a vstekat se. On mě ale zvednul a přehodil si mě přes ramenoa nesl mě do jakéhosi pokoje.
Já: ,,Pusť mě!!"
Tom: ,,Ok jak chceš." Pustil mě na tvrdou zem a já jsem zaskučela bolestí.
Zvedla jsem se a chtěla jsem mu jednu natáhnout. On mě, ale vzal a dal na postel se slovy: ,,Vyspi se."
Já: ,,Já tam mám být ve 22:00." Řekla jsem, ale nikdo mě neposlouchal. Koukla jsem se na budík co tam byl. Hmm.. 13:25. Nastavila jsem si budík na 21:20. Lehla jsem si a usnula.
Když jsem se probudila bylo 21:18. Vstala jsem a protáhla jsem se. Pak zazvonil budík. Vypnula jsem ho a šla jsem pryč. Zastavil mě Tom.
Tom: ,,Kam jdeš?"
Já: ,,Pomstít se, vraždit a zrazovat."
Tom: ,,Je ti lépe?"
Já: ,,Jo a teď už musím. Čau!"
Objala jsem ho a šla jsem k autu. Během chvilky jsem byla u mamky a šly jsme na místo. Byly jsme u toho robořeného domu ve 21:55. Byla jsem ozbrojená. Schovala jsem se do křoví, které bylo opodál.

Zaplatíš nebo zemřešWhere stories live. Discover now