A Ball Of Reasons (Sterek) ✔

8. Důvod sedmý

"Řekl, že ti pomáhal, protože k tobě něco cítil," rozčiluje se Derek už asi po páté, když se mu Stiles snaží rozmluvit, že to určitě nebylo tak, jak to pochopil, "řekl, že k tobě pořád něco cítí."

Vystřelil z těch záchodů tak rychle, jak jen to bylo možné. Nemohl se dívat na Theův ublížený a lítostivý obličej. Nejspíš by mu musel jednu natáhnout. A taky pak sobě za to, že ho zmlátil, protože Theo udělal alespoň něco, jenže on se ani nesnažil něco udělat.

"A já ti říkám, žes to pochopil špatně," odvětí mu zesnulý pohodovým hlasem, načež ho probodává svými kaštanově hnědými kukadly.

Pokaždé, když se na něj Stiles takhle dívá, něco se v něm mění. Jeho vlastní pohled na svět se mění. On se stává jiným.

"Jo a jak?" založí si černovlásek ruce na hrudi a zabíjí mladíka, ležícího na posteli, svýma zelenýma očima. Husté obočí dodává pohledu dvakrát větší vážnost.

"Třeba mě litoval," pohodí rameny hnědovlas, "cítil potřebu mi pomoct, a tak vymyslel tohle. A tím, že to stále ke mě cítí, myslel lítost. Myslím, že to je to celé nad čím se tady dohadujeme."

"A já si zase myslím -"

"Že co? Že mě miloval?" odfrkne si Stiles posměšně, přičemž se postaví a zopakuje Derekův postoj. "Nebuď směšný. Mě nikdo nemiloval!"

Na to Derek nemá slov, neboť ho tím úplně zaskočil. Miloval...Co to slovo vlastně znamená? Ani sám neví, protože nikdy do nikoho zamilovaný nebyl. Myslel si v prvním ročníku, že je zamilovaný do jisté dívky jménem Paige, ale jednalo se o pouhé pobláznění.

Když totiž v půlce prváku přestoupila na jinou školu, nezbyla mu po ní ani jediná vzpomínka a jeho bláznovství rázem skončilo.

Jenže jestli to slovo znamená to, že na někoho nemůže přestat myslet a pokaždé, když na tu osobu pomyslí, se mu rozbuší srdce rychleji, pak je v tom až po uši.

"Měl by sis přečíst další stránky," usedne Stiles na perfektně ustlanou postel, "blížíme se totiž ke zdárnému konci."

Nechápe, jak o tom dokáže vtipkovat. Vlastně ho stále tak nějak nechápe jako celek. A ani ten deník mu nepomáhá ho pochopit. Tedy ze začátku nepomáhal, teď už je to o něco lepší.

Přesto má ale pravdu, měl by pokročit od Thea dál.

***

Dva měsíce. Tak dlouho jsem nikoho z vás neviděl a začínal jsem se cítit zase jako ten starý Stiles, který chtěl zářit. Jenže, všechno má své konce a ten Stiles musel zase odejít. Alespoň pro další školní rok. Kdyby jen tak věděl, že už světlo světa nespatří, a že se blíží konec i toho nového Stilese.

Mírně studený vzduch mu bičuje tvář, zatímco sedí na lavičce v parku a čte si další řádky deníku. V okolí není nikdo, kdo by ho nějak sledoval, či mu bránil v tom, aby četl dál.

Přesto má takové neblahé tušení, jako kdyby ho někdo tajně sledoval. Jako by se ho bál. A ten pocit mu svírá veškeré vnitřnosti.

Zřejmě začíná být paranoidní.

Dva dny před začátkem školy rozhodly o tom, jak to udělám. Rozhodla o tom party na ukončení prázdnin, kterou letos nepořádala Lydia Martin. Nevýslovný šok pro všechny.