A Ball Of Reasons (Sterek) ✔

4. Důvod třetí

Venku se setmělo a jako na znamení, že si další důvody má nechat na zítra, se mu rozbila žárovka v lampičce. Neřekl by to nahlas, ale ulevilo se mu. Stačily pouhé dva důvody k tomu, aby se cítil mizerně a neustále na to musel myslet.

Nejdříve Lydie. Bezpáteřní mrcha v těle bohyně. Pak Scott. Kluk, ze kterého se během noci stala školní hvězda. A to jen proto, že sbalil Allison Argentovou. První pobočnici bezpáteřní mrchy. Všechno to spolu souvisí. A určitě i všechny osoby v deníku budou nějakým způsobem propojené.

Obrátí se na bok. Zase. Už to takhle opakuje minimálně dvě hodiny od té doby, co si řekl, že jde spát. Nemůže zkrátka usnout. Stále musí přemýšlet nad Stilesem. A nad tím, jak málo se o toho kluka zajímal. Možná, kdyby se opravdu zajímal o něco víc, mohl tu být Stiles s ním a vyzpovídat se ze všech špatných věcí, které se mu odehrály.

"Nemůžeš spát?" ozve se ten známý hlas, který už dnes jednou slyšel, a který vlastně slyší pokaždé, když si čte ten zpropadený deník.

"Tak trochu," odpoví Derek s pohledem upřeným do černé tmy pokoje. Tam někde, u dveří, musí stát osoba, které ten hlas patří.

"Nebudu se ptát proč, protože mi to je jasný," odpoví nezaujatě Stiles, když se zničehonic objeví u Derekových nohou. Ani by to černovlas nezjistil, nebýt prohnuté matrace a také té zimy, jenž se kolem Stilese drží.

"Vážně sis myslel, že Scott McCall s tebou bude kamarád?" Derekův hlas zní nejistě, ale musel se zeptat. Už tak nemůže spát pod přívalem těch hrozných otázek. Alespoň na pár z nich by mohl dostat odpovědi.

"Proč by ne? Scott vypadal v pohodě." Narozdíl od Dereka je Stilesův hlas pevný a monotónní. Jako by ho někdo nutil říct tuhle větu. Bez jakékoliv emoce.

"Jo, to on jenom vypadá."

"Vím."

Přijde si tak hloupě. Jako kdyby mluvil sám k sobě. Nejednou ho za tu dobu napadla myšlenka, že se opravdu zbláznil. Dva týdny od Stilesovy smrti se pro něj vše stalo těžším. Jako by jeho smrt neovlivnila jen školu, ale celý svět. Jako kdyby byl Stiles důležitým článkem pro optimistické fungování světa.

"Kdybych se o tebe, jen hypoteticky, zajímal víc...udělal bys to?" zeptá se se zatajeným dechem. Pokud bude Stilesova odpověď kladná, už je mu jasné, proč je jedním z důvodů. Pokud odpoví záporně, bude mít Derek nad čím přemýšlet, než se k té osudné straně dostane.

"Co bys chtěl slyšet?" optá se Stilinski pobaveně, přičemž přeleze Dereka a lehne si na druhou stranu postele. Derek se proto otočí a zapne svítilnu na svém mobilu.

Ostré světlo ho ze začátku nemilosrdně bodá do očí, přesto si po chvilce přivykne a zahledí se do hnědé změti jakési zvrácené hravosti.

"Pravdu," odpoví zelenooký chlapec čekajíc na odpověď.

"Popravdě Dereku," načne Stiles, "myslím, že ne. Nepopírám, že by se tím mnoho věcí změnilo, kdybys byl můj kamarád, ale asi bych to udělal i tak. Jsem nepoučitelný."

"Jak to myslíš?" vyhrkne otázku dřív, než vůbec stačí přemýšlet o hnědoočkových slovech.

Ten se však jen usměje. "Uvidíš." A s tím také mizí někam pryč a nechává tak Dereka zase samotného se svými myšlenkami. A se svou nespavostí.

***

Pořád vás to ještě nepřestalo bavit? Dobrá, tak co byste řekli, kdybychom se pustili do dalšího důvodu. Do další osoby. A pokud si to právě ty, dozvíš se to za malou vteřinku.