A Ball Of Reasons (Sterek) ✔

7. Důvod šestý

Už jste se jistě sami sebe při čtení téhle zpovědi ptali, kdo že je ten záhadný pisálek, který práská na ostatní. Já se sám sebe ptal milionkrát, ale vždy se našlo něco, co mou pozornost od zjištění jeho identity odvrátilo. Jenže teď jsem měl pár týdnů pokoj, a tak jsem se začal pídit a prohlížet si všechny.

"Měli bychom si říct, jak je důležitá komunikace," nadhodí přednášející kantor ve chvíli, kdy se Derek probudí ze světa myšlenek.

Přemýšlel o šestém zápisu v deníku. Přečetl ho totiž ihned, jakmile dočetl Liama a jeho čin. Nedalo mu to, musel zkrátka vědět, kdo byl onen záhadný pisatel.

A zjištění ho překvapilo natolik, že v noci sotva oka zamhouřil.

"To, co se stalo vašemu spolužákovi, Stilesovi, je velmi smutné," pronese další svou myšlenku přednášející. Dereka to začíná pobuřovat. To, jak řekl, že to bylo smutné, v Derekovi vyvolává stav narůstající agresivity.

"Jenže, nestalo by se tak, kdyby Stiles s někým komunikoval."

Derek se napne a vší silou se snaží přemluvit, aby na vyučujícího nevyštěkl jedovatou poznámku. Je na pokraji svých psychických sil. Znechucuje ho sedět ve třídě s těmi bídáky, kteří připravili Stilese o jeho nejlepší roky života.

Kteří ho připravili o život.

Nenápadně se rozhlédne po třídě a snaží se vydýchat to pobouření, jež v sobě skrývá. Nejraději by všem zakroutil krkem.

Zrak se mu zastaví na Lydii, která si nezúčastněně prohlíží svou novou manikůru. Ty nehty mu přijdou tak nechutné, že se mu zvedne žaludek a proto zrak přesouvá dál.

Hned za Lydií sedí Scott, jenž se věnuje své přítelkyni Allison. Rukou jí jezdí po stehni, zatímco ji pořád něco šeptá do ucha. I tento pohled je zcela nechutný.

Další osobou je Danny. Derek si ho prohlíží tak zaujatě, protože se na chlapcově tváři objevuje zděšení míšené se studem. Zřejmě se bojí toho, co by se stalo, kdyby všichni zjistili, co provedl, a zároveň se stydí za to, co Stilesovi udělal.

Posledním, kterého sjede pohledem, je Matt, který si neustále něco čmárá do svého vlastního zápisníku. Zřejmě přemýšlí nad tím, koho dalšího bude pronásledovat až domů.

"Dereku!" uslyší učitelův ostrý hlas. Obrátí svou pozornost tedy k Harrisonovi, jenž si prohlíží Dereka jakýmsi zvláštním pohledem. Takový u něj Derek ještě nikdy neviděl. "Je ti dobře?"

Starost. To je to, co ho u Harrise zaráží. Od Stilesovy smrti se i on chová jinak. Snaží se zajímat. Bohužel to neumí, neboť je chladnější, než sníh.

Derek znovu všechny sjede pohledem. A oni mu pohled opětují. Lydie dokonce se zvednutým obočím, pak následně věnuje pohled Scottovi. Pokud nevěděli, kdo deník má, teď už to vědí.

A Derek v sobě nachází nepochopitelnou odvahu.

"Vlastně," podívá se pobouřeně na učitele, "ne, není mi dobře."

Harrison se zarazí, jenže Dereka to ani trochu neuspokojuje. Potřebuje ze sebe dostat alespoň trochu toho stresu, který prožívá.

"Je mi špatně sedět v jedný třídě s lidma, kteří dokážou člověka přinutit k sebevraždě," vydechne zlostně, načež uchopí svůj batoh a postaví se, "a je mi ještě víc špatně z toho, že jim je úplně jedno, že ho zabili."

Třídou se ozve sborové zalapání po dechu, zatímco se zelenooký přesouvá od své lavice ke dveřím, přičemž pozoruje důvody Stilesova počínání. Ví, že to možná odnese, ale je mu to jedno. Už není ten srab, který se jich bál.